Hanno Mořeplavec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Infobox - osoba}}
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
Řádek 17:
Primárním zdrojem informací o Hannonově expedici je ''[[Periplús]]'', řecký překlad textu, který nechal Hanno po svém návratu vytesat na stély v chrámu [[Baal Hammon|Ba'al Hammona]], boha, jehož řečtí spisovatelé ztotožňovali s [[Kronos|Kronem]]. Celý název zprávy přeložený do češtiny zní: „Cesta Hannona, krále Kartáginců, do libyjských zemí za Héraklovými sloupy, kterou zasvětil v Kronově chrámu“.<ref name="mos147" /> Jedna z pozdějších písemných kopií se dnes nachází i v [[Britské muzeum|Britském muzeu]].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Hanno the Navigator - Livius|periodikum=www.livius.org|url=http://www.livius.org/articles/person/hanno-1-the-navigator/|datum přístupu=2016-07-15}}</ref>
 
Faktická přesnost zprávy byla různými odborníky zpochybněna i obhajována (viz <ref name="har163-168">Harden, str. 163–168</ref><ref name="war74-76" /><ref>[http://www.isidore-of-seville.com/small/3.html Hanno's ''Periplus'' on the Web]</ref>). Případné nepřesnosti, zejména geografického rázu, mohly být však zaneseny záměrně, aby znemožnily konkurenčním národům odhalit cesty a kotviště punského postupu v severní Africe.<ref name="war74-76" /><ref>Moscati, str. 148</ref>
 
[[Soubor:Hannon map-fr.svg|náhled|Rekonstrukce Hannonovy trasy pokud uznáme doplutí až ke Kamerunské hoře]]
== Rozbor Hannonovy trasy ==
 
K Hannonově plavbě se vyslovila řada vědců, většinou s cílem osvětlit a interpretovat původní zprávu. William Smith například uvádí, že osazenstvo lodí tvořilo 30&nbsp;000 lidí a že hlavním posláním cesty bylo zakládat kartáginská (dřívější hantýrkou ''libyjsko-fénická'') města.<ref>{{Citace monografie|titul=Dictionary of Greek and Roman Biography and Mythology |příjmení= Smith |jméno= William |rok= 1880 |svazek=2| strany=346|jazyk=anglicky|url=http://www.ancientlibrary.com/smith-bio/1454.html}}</ref> Ani s konkrétními geografickými názvy se však nemůžeme dovtípit přesné lokace - ve spisech se totiž můžeme dočíst například o Thymiaterionu - domu kadidla, který se podle historiků nacházel asi 40 km od dnešního [[Rabat|Rabatu]]u. Dohady o pokračování výpravy se tak týkají i významů měst jako ''Karikon Teichos, Gytte, Akra, Melitta'' a ''Arambys''.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Hanno the Navigator (2) - Livius|periodikum=www.livius.org|url=http://www.livius.org/articles/person/hanno-1-the-navigator/hanno-1-the-navigator-2/|datum přístupu=2016-07-15}}</ref>
 
Podle Hardena<ref name="har163-168" /> existuje všeobecný konsensus o tom, že expedice dosáhla [[Senegal]]u, a panuje také určitá shoda o tom, že doplula do [[Gambie]]. Vědci si však neví rady s tím, kam se Hanno dostal nejdále – zda to bylo [[Sierra Leone]], [[Kamerun]], [[Gabon]], nebo jiná oblast. Harden poznamenává, že hora, kterou Hanno ve zprávě popisuje, by mohla odpovídat 4095 metrů vysoké [[Kamerunská hora|Kamerunské hoře]]. Naproti tomu Warmington<ref>Warmington, str. 79</ref> dává při hledání lokality přednost cca 890 metrů vysoké [[Guinea|guinejské]] hoře [[Kakulima]], neboť považuje Kamerun za příliš vzdálený.
Řádek 37:
 
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* {{Wikizdroje2|jazyk=el|dílo=Άννωνος Περίπλους|Periplús}}
* {{el}} [http://digi.ub.uni-heidelberg.de/sammlung2/werk/cpgraec398.xml?docname=cpgraec398&pageid=PAGE0113 Universitätsbibliothek Heidelberg]&nbsp;– naskenovaný původní řecký rukopis s Hannonovou zprávou