Franz Boas: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Členové Německé akademie věd Leopoldina za použití HotCat |
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 14:
== Dílo ==
Na rozdíl od francouzských sociologů se Boas nezabýval teoretickými úvahami, ale kladl důraz na empirický výzkum. Byl ovlivněm představiteli difuzionismu, zejména [[Fridrich Ratzel|Fridrichem Ratzelem]], ale stýkal se i s evolucionisty [[Adolf Bastian|Adolfem Bastianem]] a [[Edward Taylor|Edwardem Taylorem]]. V roce 1886 odešel do [[Spojené státy americké|USA]], kde působil na několika vysokých školách. Franz Boas zavedl v americké antropologii [[interdisciplinární]] přístup, založený na datech z [[archeologie]], [[etnografie]], [[Lingvistika|jazykovědy]] a [[fyzická antropologie|fyzické antropologie]]. Kulturu Boas chápe jako komplex, složený z kulturních znaků, který se přizpůsobuje změnám přírodního prostředí. Tento synchronní přístup spojuje s důrazem na [[historie|historii]] jednotlivých kulturních fenoménů. Boas neusiloval o sestavení vývojové řady od nejjednoduššího k nejsložitějšímu, jak se o to snažili evolucionisté (např. [[Herbert Spencer]]), ale o analýzu společného původu společenství, které se vyznačovaly obdobnými kulturními znaky. Každá kultura je proto považována za jedinečný sociální útvar, který má svou vlastní [[historie|historii]].
První vážný útok na základy [[evolucionismus|evolucionismu]] učinil Boas ve své slavné přednášce Omezení komparativní metody v antropologii, se kterou vystoupil na vědeckém sympoziu v roce 1896. Zdůraznil zde, že podobnost kulturních prvků není důkazem jejich historických vztahů. Realističtější přístup při zkoumání jednoty kulturních procesů spočívá podle jeho názoru ve výzkumu historického původu konkrétních kulturních prvků.
Boas zdůrazňoval [[lingvistika|lingvistický]] aspekt antropologického výzkumu. Jazyk pokládal za neodmyslitelnou součást studované kultury a prvořadé svědectví o jejím charakteru. Franze Boase můžeme považovat za zakladatele [[lingvistická antropologie|lingvistické antropologie]]. Boas tvrdil, že základním předpokladem úspěšného terénního výzkumu je antropologova znalost jazyka společnosti, kterou zkoumá.
V názorech na předmět a cíl antropologických výzkumů byl Boas ovlivněn evropskou filozofií druhé poloviny 19. století, především [[novokantovství]]m řešením vztahu přírodních a společenských věd. Proto Boas definuje kulturní antropologii jako historickou vědu, která se zabývá dějinami lidské společnosti : „Předmět antropologie vyžaduje historickou vědu, jednu z věd, jejichž zájem se koncentruje na pochopení individuálního fenoménu více než na ustanovení všeobecných zákonů, které budou nesmírně vágní“. Základní úkol antropologie vidí v rekonstrukci kulturní historie, objasnění příčin dynamiky [[kultura|kultury]], pochopení podstaty sociálních vztahů a významu kulturních jevů v konkrétním historickém kontextu.
Řádek 32:
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* {{Wikicitáty|osoba=Franz Boas}}
* {{NK ČR|jn19990000864}}
| |||