Verze z 27. 4. 2014, 16:09 editovat Norik (diskuse \| příspěvky) 2 819 editací m typo - http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=191 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 12. 2016, 08:00 editovat zrušit editaci HypoBOT (diskuse \| příspěvky) 113 777 editací m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 36: '''France Bevk''' ([[17. září]] [[1890]] Zakojca u Cerkenem – [[17. září]] [[1970]] [[Lublaň]]) byl [[Slovinsko\|slovinský]] realistický prozaik a básník, překladatel z bulharštiny. Psal také pod pseudonymem Pavle Sedmak. == Životopis == France Bevk se narodil v horské vesnici Zakojca. Navštěvoval školu v [[Kranj]]i, [[Koper]]u a Gorici. Když mu bylo 16 let, vyšel mu v časopise ''Domači prijatelj'' povídka ''Vstajenje''. Po skončení základní školy šel jako obchodní učeň (v 17 letech), na doporučení cerkljamského děkana France Knause, který si všiml jeho příspěvků v časopise ''Slovenec'', na pedagogickou školu. Se spolužáky se rozhodl vydávat je studentský list ''Alfa'', který vycházel, ale jen do té doby než se o tom dověděli profesoři. Navzdory tomu se Bevkova tvořivost nezastavila. Nadále posílal svoje básně do studentského listu ''Zora'' a redaktorce ''Domačega prijatelja'' [[Zofka Kveder\|Zofce Kveder]]. Po maturitě, roku [[1913]], šel učit do vesnice Orehek, později byl přeložen do Novak nad Cerknem. Čtyři roky po maturitě, za [[První světová válka\|první světové války]] byl vojákem na východní frontě a na krátkou dobu i na vojenské škole v [[Maďarsko\|Maďarsku]]. Během války byl stíhán za protirakouské myšlenky. Když se vrátil, opustil učitelský post a stal se redaktorem lublaňského ''Večenaga Lista''. Když jej přestali vydávat, rozhodl se pro řízení kulturní rubriky v časipisu ''Slovenec''. Současně svůj čas věnoval divadlu – vedl ochotníky a režíroval je. Na konci roku [[1920]] se navzdory fašistickému útisku vrátil do Gorice a snažil se zachovávat slovinský jazyk svými romány. Na jaře [[1935]] byl společně s Francetem Steletem a [[Josip Vidmar\|Josipem Vidmarem]] ve [[Španělsko\|Španělsku]]. Tam se spřátelil Zoranem Mušičem (malířem). [[Fašismus]] stále více utiskoval Slovince v [[Přímoří-Gorski Kotar\|Přímoří]], také Bevk okusil fašistické vězení. Roku [[1943]] uprchl s vězení a stal se jedním z nejdůležitějších vůdců národněosvobozeneckého hnutí na Slovinském přímoří. Řádek 43: Po druhé světové válce nadále žil v [[Terst]]u, poté v Lublani, kde roku [[1970]] umírá. V roce [[1953]] se stal členem SAZU (Slovinská akademie věd), získal dvakrát [[Prešerenova cena\|Prešerenovu cenu]] a to v letech [[1949]] a [[1954]]. Obyvatelé [[Nova Gorica\|Nové Gorice]] mu s hrdostí postavili pomník, po něm se jmenuje také hlavní náměstí a pak také knihovna. == Literární činnost == Bevkovo literární dílo je velmi obsáhlé, jelikož zahrnuje básně, historické i soudobé romány, novely, povídky, dramata, pohádky a básničky pro děti a mládež, filmové scénáře, cestopisy a překlady. Když se podíváme na seznam toho co vytvořil, zjistíme, že čítá přes 100 děl. Už před první světovou válkou a během ní Bevk psal básně, pro které je příznačná chvějící se rytmika, odvážná symbolika a upřímný prožitek. Na jeho básně měl zprvu velký vliv [[Oton Župančič]], později pak jako básník tíhnul k expresionismu. Psaní se učil od domácích spisovatelů. Tady je především cítit vliv [[Ivan Cankar\|Ivana Cankara]]. Později pak Bevk přešel k realistickému popisu soudobé látky, což se naučil od ruských in francouzských realistů. Svoje díla uveřejnil skoro ve všech dostupných novinách a časopisech. Bevkovi příběhy se odehrávají na slovinském Přímoří, zajímá ho život měšťanů, odloučených horských venkovanů na Cerkljansku a Tolminsku. V jeho díle se seřazuje množství reálných osob, u kterých Bevk sledoval především boj za živobytí, pravdu, lásku a krásu. Jeho lidé, kterým je láska hlavní vzpruhou, bojují za živobytí, půdu, domov, majetek. Mnozí mezi nimi jsou chamtiví, lakomí, hamižní, nenasytní, někteří se vydávají na cestu zločinu nebo podivínství. Když chtěl obsáhnout celého člověka a vcítit se do lidských utrpení, odkryl u svých postav a jejich okolí plno hrůz, násilí, krve, černoty a zla. Ve fašistickém období se vzepřel násilí, zotročování a vyhlazování slovinského obyvatelstva. Kvůli cenzuře nemohl vše napsat přímo, proto leckde jen naznačil nebo své příběhy přenášel do minulosti, při čemž mu byla historie jen kulisou. Řádek 51: V povídkách pro mládež je Bevkův styl a jazyk nejčistší a nejlepší, protože se v nich nejvíce přibližuje bohatství a přirozenosti lidového jazyka a stylu. France Bevk důrazně trval na tom, aby se zachoval slovinský jazyk. Se svým dílem posiloval národní vědomí, což bylo důležité jako příprava na boj za osvobození. == Díla == === Básně === * ''Pesmi'' ([[1921]]) * ''Pastirčki pri kresu in plesu'' ([[1920]]) Řádek 59: * ''Pomediška'' ([[1980]]) === Díla pro dospělé === * ''Smrt pred hišo'' ([[1925]]; roku [[1934]] předělána a vyšla pod názvem ''Ljudje pod Osojnikom'') * ''Kaplan Martin Čedermac'' ([[1938]]) Řádek 113: * ''Začudene oči'' (autobiografický spis; [[1936]]) === Díla pro mládež === * ''Tatič'' ([[1916]]-[[1917]]) * ''Jagoda'' ([[1930]]), ''Lukec in njegov škorec'' ([[1931]]) Řádek 128: * ''Kozorog'' ([[1970]]) === Spisy === * ''Izbrani spisi'' (pro dospělé; [[1951]]) * ''Mladost med gorami'' (pro mládež; [[1960]]) * ''Otroci samote'' (pro mládež; [[1963]]) === Méně známá díla === * ''Kajn'' – drama * ''Partija šaha'' – komedie Řádek 140: * ''Še bo kdaj pomlad'' – filmový scénář === Překlady děl do češtiny === * ''Bouře'', přeložil [[Jan Severin]] ([[1966]]) Řádek 148: === Externí odkazy === * {{commonscat}} * {{sl}} [http://www.francebevk.net/Levi-okvir/Nekaj_o_Bevku.htm Življenjepis pisatelja Franceta Bevka]

France Bevk: Porovnání verzí