Dějiny Univerzity Karlovy (1918–1945): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m překlep |
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 5:
[[Soubor: Fil_fakulta_DSCN1903.JPG|thumb|Budova Filozofické fakulty UK (L.Sakař, 1929)]]
[[
== Mezi dvěma světovými válkami (1918–1938) ==
Řádek 12:
Zákon z roku 1920, podle předkladatele nazývaný „[[Zákon o poměru pražských univerzit|lex Mareš]]“, stanovil, že česká univerzita se bude nazývat „Universita Karlova“, že jí připadnou všechny historické dokumenty a insignie a že majetek se má mezi obě univerzity nově rozdělit podle počtu studentů. O názvu [[Německá univerzita v Praze|německé univerzity]] se mělo rozhodnout později a už v této době padl z české strany návrh, aby se odstěhovala do [[Liberec|Liberce]], jako později v roce 1938; německá univerzita to však odmítla. Její postavení se ovšem po roce 1918 zhoršilo, nebyla však proti české univerzitě nijak diskriminována a byla jedinou univerzitou národnostní menšiny ve střední a východní Evropě.
Roku 1920 se z filosofických fakult obou univerzit také oddělily fakulty přírodovědecké a rozšířily se možnosti studia žen. Roku 1921 byl otevřen Hlavův ústav na Albertově. Od roku 1922 se univerzita rozhodla místo dosavadních fraků – rakouské uniformy se na české univerzitě neužívaly – vrátit se ke starým [[talár]]ům, černým pro akademiky a červenému pro rektora. Roku 1925 se habilitovala první žena, historička Milada Paulová; byla jmenována profesorkou 1933.
Některé kliniky se přestěhovaly do Podolského sanatoria, roku 1926 byl otevřen Purkyňův ústav na Albertově, filosofická fakulta získala budovu v Břehové ulici, roku 1927 se teologická fakulta přestěhovala do nové budovy v Dejvicích a roku 1929 byla otevřena [[Jan Kotěra|Kotěrova]] budova právnické fakulty na náměstí Curieových a budova filosofické fakulty na dnešním Palachově náměstí. V letech 1933–1934 se rektor [[Karel Domin]] a ministerstvo pokusili fakticky prosadit „lex Mareš“, zůstalo však při převedení Karolina a převzetí insignií, nicméně došlo k ostrým šarvátkám mezi studenty. Události s tím spojené se pak nazývaly jako „[[insigniáda]]“.
Řádek 19:
=== Významní profesoři ===
{{Sloupce|2|
;Teologická fakulta
* [[Josef Cibulka]] (1886–1968), archeolog a historik umění
Řádek 30:
* [[Josef Vašica]] (1884–1968), slavista a překladatel
;Právnická fakulta
* [[Vilém Funk]] (1875–1955), finanční právo, rektor v roce 1938
* [[Karel Hermann-Otavský]] (1866–1939), obchodní právo, první rektor po roce 1918
Řádek 72:
;Filosofická fakulta
* [[Edvard Beneš]] (1884–1948), sociolog a politik, prezident ČSR
* [[Jaroslav Bidlo]] (1868–1937), historik
* [[Vojtěch Birnbaum]] (1877–1934), historik umění
Řádek 125:
* [[Josef Zubatý]] (1855–1931), srovnávací lingvistika
;Přírodovědecká fakulta
* [[Bohuslav Brauner]] (1855–1935), chemik
* [[Bohumil Bydžovský]] (1880–1969), matematik a geometr
Řádek 154:
== Literatura ==
* J. Havránek – Z. Pousta (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' IV. (1918–1990). Praha 1995
* Ottův slovník naučný nové doby. Praha
== Související články ==
* [[Dějiny Prahy]]
* [[Dějiny Univerzity Karlovy (1347–1740)]]
* [[Dějiny Univerzity Karlovy (1740–1918)]]
* [[Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945)]]
* [[Karolinum]]
Řádek 167:
== Externí odkazy ==
* {{commonscat}}
* {{Commons|Charles University in Prague|Karlova Univerzita}}
* [http://www.cuni.cz/UK-1391.html Zakládací listina a stručné dějiny UK na cuni.cz]
* {{en}} [http://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_%281913%29/University_of_Prague Heslo ''University of Prague'' v ''Catholic Encyclopedia'' ]
* {{en}} [http://www.cuni.cz/UKENG-181.html History of CU (cuni.cz)]
* {{de}} [http://tobias-lib.ub.uni-tuebingen.de/volltexte/2001/217/ G. Simon „Wissenschaftspolitik im Nationalsozialismus und die Universität Prag“ (pdf) na tobias-lib.uni-tuebingen]
| |||