Dějiny Univerzity Karlovy (1347–1740): Porovnání verzí

m
Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
m (odkazy, typografie)
m (Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy)
Přes různé daně mezi duchovenstvem, sbírky a dary ve prospěch univerzity se činnost rozbíhala pomalu a první magistr svobodných umění Jindřich z Libšic byl promován arcibiskupem [[Arnošt z Pardubic|Arnoštem z Pardubic]] až roku [[1359]]. Teprve když sousední panovníci založili univerzity ve [[Vídeňská univerzita|Vídni]] (1364) a v [[Jagellonská univerzita|Krakově]] (1366) reagoval císař roku [[1366]] založením dobře dotované Karlovy koleje pro 12 magistrů artistické fakulty, z nichž dva měli povinnost vyučovat také teologii. Původní kolej stála zhruba v místech dnešní Filosofické fakulty UK. Kromě toho císař stanovil, aby na místa [[kanovník]]ů u [[Kostel Všech svatých (Pražský hrad)|kostela Všech svatých]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] byli nadále voleni jen univerzitní učitelé.
 
[[Soubor:Praha, Staré Město, Univerzita Karlova II EX.JPG|thumb|left|Historické jádro Karolina s Velkou aulou]]
Přes odpor arcibiskupa se roku [[1372]] oddělila [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|právnická fakulta]] a do husitských válek měla vlastního rektora nebo zástupce. Roku 1373 získala vlastní kolej, někde poblíž dnešní Templové ulice. První kolej nejmenší, [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|lékařské fakulty]] se dvěma mistry byla v dnešní Kaprově ulici. Roku [[1383]] věnoval císař a král [[Václav IV.]] univerzitě velký palác patricijské rodiny Rotlevů, dnešní [[Karolinum]], který se po úpravách roku [[1386]] stal sídlem rektora i koleje. Další koleje – například kolej Nazaretská, spojená s Betlémskou kaplí – vznikaly na Starém městě, první studentskou kolej založila na dnešním Ovocném trhu svou nadací roku [[1397]] polská královna Hedvika pro chudé studenty z Litvy. Kromě toho zde byla řada studentských domů (burs), například Černá růže na Příkopě.
 
=== Národnostní konflikt a Dekret kutnohorský ===
[[Soubor: Karolinum_ark_DSCN2206.JPG|thumb|Karolinum, bývalá kaple <br /> (kolem 1400)]]
Národnostní a s ním spojené i názorové napětí se na pražské univerzitě začalo projevovat už od roku [[1384]], kdy si arcibiskupovi střídavě stěžovala česká i německá strana. Řada německých mistrů pak odešla do [[Univerzita Heidelberg|Heidelbergu]], [[Kolínská univerzita|Kolína]] a Vídně. Roku [[1391]] byla s arcibiskupským svolením založena [[Betlémská kaple]] se dvěma místy pro české kazatele a jedním z nich ustanovil generální vikář roku [[1402]] [[Jan Hus|Jana Husa]]. Roku [[1409]] univerzitní většina nedoporučila králi, aby se zúčastnil sněmu v [[Pisa|Pise]] a Václav IV. pak přijal návrh české strany, aby se hlasovací poměry změnily v její – a tím i jeho – prospěch.
 
Tak vznikl slavný [[Dekret kutnohorský]], který král musel prosadit tím, že jmenoval nového rektora. V důsledku toho odešlo z Prahy 500 až 800 akademiků, kteří založili [[Lipská univerzita|univerzitu v Lipsku]] a posílili univerzity ve Vídni a Heidelbergu. Změnil se však i charakter univerzity: z původně zamýšleného univerzálního učiliště se stal „zemský ústav vystavený zásahům panovníka, šlechty i měst.“<ref> M. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. Str. 93.</ref>
Univerzita i její koleje ztratily v husitských válkách většinu svého majetku a i když během 15. století získala několik domů a vesnic, v letech 1471–1526 pocházeli všichni studenti z utrakvistické části Čech; nikdo z jiných zemí, nikdo z Moravy.<ref>M. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. Str. 213.</ref> Po roce 1500 sílily také hlasy, které kritizovaly žalostný stav univerzitní výuky: podle týnského faráře Jakuba je to „rezavý klenot“ a tak řada nadaných lidí odcházela studovat jinam. Konzervativní univerzita se proti katolickému panovníkovi opírala nakonec jen o města, tím však zcela závisela na politických převratech na radnicích, zejména staroměstské. Spolu s odbojnými městy byla pak také potrestána [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] po roce [[1547]].
 
[[Soubor: Karolinum_Kolinus_DSCN3065.JPG|thumb|Pamětní deska M. Collina, 1566 <br /> (Velká aula Karolina)]]
Roku 1537 dostala univerzita velký dar na zřízení stolice řečtiny. Protože jiní kandidáti nabídku odmítli, přijala univerzita roku 1541 [[Philipp Melanchthon|Melanchthonova]] žáka [[Matouš Collinus z Chotěřiny|Matouše Collina z Chotěřiny]], který četl a překládal [[Homér]]a, [[Publius Vergilius Maro|Vergilia]] a Plauta, ale také [[Erasmus Rotterdamský|Erasma Rotterdamského]]. Pro spory s kolegy, kteří ho obviňovali z luteránství, musel 1558 univerzitu opět opustit; jeho pamětní deska z roku 1566 je dnes umístěna v aule Karolina. Izolovaná a oslabená univerzita nebyla schopna změny, jak ji nové podmínky vyžadovaly; nicméně zejména ke konci 16. století spravovala mimořádně rozsáhlou síť městských latinských škol, jejichž žáci se formálně na univerzitu zapisovali.<ref>M. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. Str. 221n.</ref>
 
 
== Univerzita Karlo-Ferdinandova 1638–1740 ==
Roku [[1638]] císař [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] Karolinum odebral jezuitům a obnovil právnické a lékařské studium, ovšem pod císařským protektorem. Vleklá jednání mezi císařskou a arcibiskupovou stranou urychlila úspěšná obrana Starého města proti Švédům [[1648]], na níž se podíleli studenti obou kolejí. Ti pak také společně žádali o sjednocení pražské univerzity. Roku [[1654]] císař prosadil dohodu všech stran o vytvoření jedné univerzity Karlo-Ferdinandovy se čtyřmi fakultami, přičemž fakulta filosofická a teologická zůstala ve správě jezuitů, arcibiskup byl potvrzen ve funkci kancléře, kterou však v praxi obvykle vykonával rektor.
 
Vedení univerzity tvořil magistrát, složený z rektora, děkanů, jejich zástupců a císařem jmenovaného superintendenta. Panovník tak výrazně zasáhl do univerzitního života a i později omezoval jeho autonomii. Rektora na dvouleté období volil magistrát, střídavě z jednotlivých fakult; pokud byla řada na jezuitských fakultách, byl jím obvykle rektor Klementina. Privilegované postavení jezuitů opakovaně kritizovali příslušníci jiných řádů, zejména [[Řád bratří kazatelů|dominikánů]], od počátku 18. století byla univerzita předmětem kritiky i za to, že se omezuje na zastaralé akademické předměty a neučí živé jazyky, profesoři práv zanedbávají veřejné přednášky a věnují se placeným kurzům mimo univerzitu.
 
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* {{Commons|Charles University in Prague|Univerzita Karlova}}
* {{cs}} [http://www.cuni.cz/UK-1391.html Zakládací listina a stručné dějiny UK]
113 777

editací