Bebop: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Reference: překlad šablonou |
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 5:
Vznik bebopu jako samostatného hudebního stylu je všeobecně přisuzován [[Dizzy Gillespie|Dizzy Gillespiovi]], [[Charlie Parker]]ovi, [[Thelonious Monk]]ovi, [[Kenny Clarke]]ovi a dalším, kteří se po oficiálních koncertech rádi účastnili různých jamů. Minton's Playhouse v [[Harlem]]u byl spolu s mnoha jazzovými kluby na západě New Yorku důležitým místem, kde mohli jazzoví hudebníci improvizovat dle libosti, neomezováni publikem, které neočekávalo uhlazené taneční verze populárních písní.
Hudebníci předchozí éry [[swing (hudba)|swingu]] jsou často označováni jako obzvláště důležití pro vývoj bebopu, např. saxofonisté [[Coleman Hawkins]] a [[Lester Young]], trumpetista [[Roy Eldridge]] a kytarista [[Charlie Christian]].
Tento vývoj byl značně urychlen v roce 1943 během zákazu nahrávání způsobeného vnitřními spory v American Federation of Musicians.
Řádek 17:
Mnohé bebopové melodie byly založeny na pouhých změnách akordů z populárních písní, což umělcům umožňovalo vyhnout se poplatkům za autorská práva. Variace na akordy písně „I Got Rhythm“ od [[George Gershwin]]a byly tak časté, že se jim začalo říkat prostě „Rhythm Changes“. Jazzoví hudebníci vždycky předváděli improvizovaná sóla při změnách akordů, ale psaní zcela nových skladeb založených na existujících akordech bylo novinkou.
Bebop se drasticky odlišil od maximálně organizovaných skladeb a „poctivého chodu 4/4“ swingové éry, a stal se místo toho charakteristický svým rychlým tempem, komplexními souzvuky, složitými melodiemi, a zjednodušením rytmické sekce. Samotná hudba byla uším publika, které bylo zvyklé na uhlazené organizované taneční melodie, podobné těm Goodmanovým či Millerovým během éry swingu, téměř cizí. Mnoha lidem se zdálo, že bebop zní uspěchaně, nervózně a často roztříštěně. Všechno bylo zhuštěné, a kromě těch absolutně nezbytných nebyly zapisovány žádné noty. Unisono bývají hrány jen začátky a konce skladeb, přičemž jejich těla jsou tvořena improvizovanými sóly. Tato sóla byla hrána i tradičně „ne-sólovými“ nástroji, jako jsou např. bicí.
Typické bebopové kombo se skládalo z kontrabasu, bicí soupravy, piana a dvou žesťových nástrojů (nejčastěji trubky a saxofonu). Pravděpodobně nejklasičtější bopové složení čtyřicátých let bylo [[Charlie Parker]] na altsaxofon, [[Dizzy Gillespie]] na trubku, [[Max Roach]] na bicí, [[Percy Heath]] na basu a [[Bud Powell]] na piano.
== Odkazy ==
Řádek 26:
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* {{Wikicitáty|téma=Bebop}}
| |||