Verze z 20. 8. 2016, 21:41 editovat B.mertlik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 57 306 editací Infobox osoba značky: editace z mobilu editace z mobilního webu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 12. 2016, 21:14 editovat zrušit editaci HypoBOT (diskuse \| příspěvky) 113 777 editací m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - osoba}} '''Adrian de Vries''' (kolem 1545/1560, [[Haag]] - [[13]]. [[prosinec\|prosince]] [[1626]], [[Praha]]) byl [[Nizozemsko\|nizozemský]] [[Sochařství\|sochař]] rudolfinského [[Manýrismus\|manýrismu]] a raného baroka. V roce [[2005]] ve švédském [[Drottningholm]]u bylo otevřeno ''Museum de Vries''. == Život == Pocházel z [[Haag]]u. Byl žákem italského manýristického sochaře [[Giambologna\|Giambologny]] ve [[Florencie\|Florencii]]. Později pracoval v [[Řím]]ě. Od roku [[1578]] byl činný jako dvorní sochař savojského vévody ''Karla Emanuela I.'' v [[Turín]]ě. V letech 1591 - 1593 se poprvé usídlil v Praze, pak odcestoval do [[Augsburg]]u. V letech [[1601]] - [[1612]] pracoval v Praze jako dvorní sochař císaře Rudolfa II.. V [[Praha\|Praze]] vlastnil [[dům U Bílého koníčka]] s velkou dílnou čp. 483/III na [[Maltézské náměstí\|Maltézském náměstí]]. Po císařové smrti ještě pracoval na Pražském hradě pro jeho bratra, krále [[Matyáš Habsburský\|Matyáše]]. Poté do roku [[1620]] pobýval v [[Dánsko\|Dánsku]], kde pracoval pro dánského krále [[Kristián IV.\|Kristiána IV.]] a v [[Německo\|Německu]], mj. v dolním Sasku ve [[Stadthagen]]u. Kolem roku [[1620]] se vrátil do Prahy a pracoval až do smrti pro [[Albrecht z Valdštejna\|Albrechta z Valdštejna]]. Byl pohřben v pražském kostele sv. Tomáše. Řádek 12: == Dílo == * V Augsburgu vytvořil pro císaře Rudolfa II. bronzové sousoší ''[[Merkur (bůh)\|Merkura]] a [[Psyché]]'', rokem [[1593]] datované dílo je Vriesovou nejstarší dochovanou prací, původně určenou pro předsíň Královského letohrádku na Pražském hradě; po císařově smrti bylo sousoší prodáno v dražbě; v současnosti je vystaveno v [[Louvre\|Musée du Louvre]]. * Dvě kašny s bronzovými sochami ''[[Merkur (bůh)\|Merkura]]'' (1596) a ''[[Herkules (mytologie)\|Herkula]]'' (1596) odlil pro náměstí v Augsburgu. * V letech [[1602]] - [[1607]] vytvořil tři bronzové ''busty císaře Rudolfa II.'', z nichž nejkrásnější je ve sbírce Kunsthistorisches Musea ve [[Vídeň\|Vídni]]. * bronzová socha ''Vítězného Krista'' (1508) v kostele sv. Martina ve [[Stadthagen]] (dolní Sasko) - na náhrobku knížete Ernsta von [[Schaumburg\|Schaumburg - Lippe]] v rodovém mauzoleu. * Jako dvorní sochař - monumentalista [[Rudolf II.\|Rudolfa II.]] se podílel na výzdobě rezidenčních částí [[Pražský hrad\|Pražského hradu]], nedochovaným cyklem mytologických soch vyzdobil Španělských sál, a dekoraci [[Šlechta\|šlechtických]] [[palác]]ů v podhradí. * ''Herkules, Deianeira a Nessus'' - sousoší vzniklo pro Rudolfa II., dnes je v [[Louvre\|Musée du Louvre]]. * Sousoší ''Venuše a faun'' - vzniklo pro Rudolfa II., dnes je v Grünes Gewölbe v [[Drážďany\|Drážďanech]]. * ''Zbičovaný Kristus u sloupu'' - vzniklo pro Rudolfa II., včas bylo s císařskou sbírkou odvezeno do Vídně, dnes je v Kunsthistorisches Museu. * Slavný soubor bronzových soch a sousoší antických bohů, bohyň a koní pro zahradu a grottu v [[Valdštejnská zahrada\|Valdštejnského paláce]] v Praze vytvořil v 20. letech 17. století. Kromě Adriana de Vries pracoval v zahradě, ale i v kapli [[Arnošt Heidelberger]] (dochovaly se dřevěné sochy sv. Václava a andělů z oltáře). Originály bronzových zahradních soch byly koncem Třicetileté války roku [[1648]] uloupeny jako válečná kořist Švédů pro královnu Kristýnu, jsou k vidění ve švédském [[Drottningholm]]u. Do Valdštejnské zahrady dal hrabě [[Arnošt František z Valdštejna]] podle originálů odlít jejich kopie z dílny [[Hermann Bergmann\|Hermanna Bergmanna]] ve [[Stockholm]]u v letech [[1910]] - [[1913]]. Jsou to: * ''Herkulova kašna'' se sochou Herkula na kamenném podstavci ve východní části zahrady před jízdárnou na ostrůvku uprostřed kulatého rybníčku. Herkules je zpodoben při jednom ze svých sedmi hrdinských činů: kyjem v napřažené ruce se chystá zabít laernskou hydru u svých nohou. Kolorit zahrady doplňuje fauna (ryby, pávi a výři ve voliéře). Rybníček lemují čtyři sochy vodních víl. Kopie osmi soch [[Řecká mytologie\|antických božstev]] tvoří alej kolem hlavní cesty zahrady před salou terenou: * Adonis a Venuše * Apolón Řádek 29: * Neptun * Laokoon a jeho synové * Zápasníci * reliéfní vázy. * Na zakázku Christiana IV. r. [[1614]] vznikla ''Neptunovu kašnu'' v zahradě [[Dánsko\|Dánského]] královského paláce ve [[Frederiksborg]]u. Jedna ze soch sousoší je k vidění v [[Rijksmuseum\|Rijksmuseu]] v [[Amsterdam]]u. * Další ''Herkulova fontána'' se do švédského [[Drottningholm]]u dostala rovněž z [[Frederiksborg]]u jako válečná kořist švédské armády během [[Dánsko-švédské války]] v [[1658]]. == Galerie soch Adriana de Vries == Řádek 59: === Externí odkazy === * {{commonscat}} * {{Commons\|Adriaen de Vries}} Řádek 68 ⟶ 69: [[Kategorie:Narození 16. století]] [[Kategorie:Úmrtí 1626]] [[Kategorie:Úmrtí 13. prosince]] [[Kategorie:Nizozemští sochaři]] [[Kategorie:Manýrismus]]

Adrian de Vries: Porovnání verzí