Československé perutě v RAF: Porovnání verzí

Vznik leteckých jednotek ve [[Francie|Francii]] byl doprovázen řadou byrokratických průtahů, a to i po vstupu Francie do [[druhá světová válka|2. světové války]]. Teprve až v prosinci [[1939]] bylo několik čs. letců včleněno do francouzských jednotek. V únoru [[1940]] byl přijat projekt, v němž se počítalo s výstavbou samostatných československých stíhacích a bombardovacích jednotek. Vpádem [[Wehrmacht]]u do zemí [[Benelux]]u dne 10. května 1940 skončilo období tzv. podivné války. [[Nacistické Německo|Německé]] jednotky vtrhly do Francie a situace začínala být vážná. Jednou z nejlepších leteckých jednotek ve Francii byla 5. stíhací peruťpluk, ve které sloužilo 18 čs. letců, mj. kapitán [[Alois Vašátko]] či rotmistrporučík [[František Peřina]]. Naši letci byli velmi úspěšní a patřili k elitním stíhačům. 1. června 1940 byla podepsána čs.-francouzská letecká dohoda o zřízení samostatného československého letectva ve Francii, ovšem rychlá kapitulace Francie její realizaci znemožnila. Povedlo se zřídit pouze 1. čs. stíhací letku u GC I/6, pod vedením kapitána Kulhánka. Celkem se do bojů zapojilo více než 130 čs. stíhačů. Čs. letci byli přesunuti k dalším bojům do [[Spojené království|Velké Británie]].