Robert D. Ballard: Porovnání verzí

Zatímco Ballard se od malička zajímal o moře, jeho práce pro institut oceánografie [[Woods Hole]] a nezkušenost s potápěním mu ztížila jeho zájem o lodní vraky a jejich průzkum. Jeho práce v námořnictvu vyústila v spolupráci při vývoji malého ponorného plavidla bez posádky, které mohlo být uvázánauvázáno a ovládanéovládáno z lodi na hladině. Plavidlo bylo vybaveno světly, kamerami a ovládacímiovládacíma rukama. Tento způsob považoval Ballard za možnost, jak objevit vrak [[Titanic|Titanicu]]. V 1977 vedl svou první expedici, která ale byla neúspěšná.

V létě 1985 byl Ballard na palubě francouzské lodi [[RV Le Suroít|Le suro]], která používala side-scan sonar na hledání vraku Titaniku. Když byla francouzská loď odvolána, přesunul se Ballard na loď institutu oceánografie [[Woods Hole]], [[R/V Knorr|Knorr]]. Málokdo ale věděl, že plavba byla financována Americkým námořnictvem, s cílem tajně prozkoumat dva vraky nukleární poháněných útočných ponorek, [[USS Scorpion]] a [[USS Tresher]], potopených v roce 1960, a nikoli s cílem pátrat po Titaniku. Zpětně v 1982, Ballard přišel za námořnictvem se svým novým podmořským plavidlem, ''Argo-m'', a plánem hledání Titanicu. Námořnictvo ale nemělo zájem o financování pátrání po zaoceánském parníku. Ale měli zájem zjistit, co se stalo s jejich ztracenými ponorkami a hlavně předpokládali, že ''Argo'', byla jejich nejlepší šance jak tak učinit. Námořnictvo souhlasilo, že bude financovat BallardoveBallardovo hledání Titanicu, pouze pokud bude nejprve pátrat po dvou potopených ponorkách. Měl zjistit stav jejich nukleárních reaktorů poté, co byly dlouhou dobu zaplaveny pod vodou a zda má jejich radioaktivita vliv na prostředí. Ballard byl v námořnictvu dočasně postavenzařazen do aktivní služby, pověřen nalezením a přezkoumáním vraků. Jakmile byly tyto dvě mise úspěšnáúspěšné, mohl Ballard využít čas a finanční zdroje na pátrání po Titaniku.

Po svých misích pro námořnictvo, zastavila 22. srpna 1985 loď [[R/V Knorr|R / V Knorr]] na místě určení a vypustila ''Argo''. Když Ballard se svým teamemtýmem pátral po dvou ponorkách tak zjistili, že v důsledku obrovského tlaku v hloubce implodovaliimplodovaly. [[Imploze]] rozházela tisíce kousků sutě po mořském dně. Sledování velké stopy suti z ponorky, přivedlo Ballarda a jeho tým přímo k nim. Takto bylo pro ně mnohem snazší ponorky najít, jako kdyby pátrali přímo po jejich trupech. Ballard věděl, že Titanic implodeimplodoval v důsledku tlaku, stejně jako ty ponorky, a předpokládal, že také za sebou nechal stopu z trosek a suti. Využitím tohoto ponaučení, Ballard a jeho tým nasměrovali ''Argo'' k mořskému dnu, pátrajícípátrajíce po stopě z Titanicu. Celý teamtým se střídal při sledování videozáznamu z ''Arga'', který prohledával monotónně podmořské dno, dvě míle pod hladinou.

1.září 1985, v časných ranních hodinách si pozorovatelé všimli různé anomálie, na jinak hladkém mořském dně. Nejprve bylo dno poseté malými krátery po impaktu. Po chvíli spatřili první trosky, později natrefili na kotel a chvíli poté konečně na samotný trup.

BallardBallardův teamtým udělal celkový průzkum exteriéru lodi a uchovávat údaje jeho stav. Nejpodstatnější bylo potvrzení, že ''Titanic'' se rozlomil na dvě části, a že zadní část byla v mnohem horším stavu než zbytek lodi. Ballard team neměl mnoho času na průzkum, jelikož již další čekali na loď ''[[R/V Knorr|Knorr]]'', aby s ní mohli vyrazit na vědecké výpravy. Jeho sláva ale již tímto byla zajištěna. Ballard původně plánoval utajit přesnou polohu vraku, aby zabránil komukoliv něco odtud odnést. Toto místo považoval za pohřebiště a odmítl jeho znesvěcení odnášením artefaktů z vraku.

12. července 1986 se Ballard a jeho teamtým vrátili na palubě lodi ''Atlantis II'' aby udělali svůj první detailní průzkum vraku. Tentokrát měli s sebou ''Alvina'', malé podmořské plavidlo, které mohlo mít i malou posádku. ''Alvin'' byl doprovázen ''Jasonem Juniorem'', malým, dálkově ovládaným plavidlem, které mohlo proniknout přes malé otvory a prozkoumat interiér. Přestože první ponor (trvalo asi dvě hodiny ponořit se až dolů) provázely technické problémy, následující ponory již byly mnohem úspěšnější a přinesli detailní fotografické zpracování vraku a jeho stavu.