Glenn Miller: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kategorie |
→Úspěšná léta 1938 - 1942: oprava data koncertu z 1935 na 1939https://en.wikipedia.org/wiki/The_Glenn_Miller_Carnegie_Hall_Concert značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 42:
Znechuceně se vrátil do [[New York]]u. Uvědomoval si, že potřeboval vymyslet zcela jedinečný zvuk a rozhodl se, že [[klarinet]] bude hrát melodickou linku spolu s [[tenorsaxofon]]em na stejnou notu a ladit v jedné oktávě se třemi dalšími [[saxofon]]y. [[George Simon]] pro něj objevil saxofonistu, [[Wilbur Schwartz|Wilbura Schwartze]], kterého najal, ale namísto saxofonu jej nechal hrát hlavní klarinet. "Willieho tón a způsob hry, plný a bohatý, se tak lišil, že nikdo z Millerových pozdějších napodobitelů nedokázal přesně reprodukovat Millerův zvuk."<ref>Simon, str. 122</ref> Se svou novátorskou zvukovou kombinací slavil jeho band úspěchy. Nebyl prvním, kdo podobný styl zkoušel, ale dovedl ho k největší dokonalosti a učinil z něj základ celého svého [[repertoár]]u.
V září [[1938]] Orchestr Glenna Millera začal nahrávat u pobočky RCA Victor Bluebird Records.<ref>Simon, str. 143</ref> Na jaře [[1939]] měl štěstí se štací u Meadowbrook Ballroom v Cedar Grove v [[New Jersey]] a ještě více v kasinu Glen Island v New Rochelle v New Yorku. Představeními v Glen Islandu začala hvězda bandu stoupat a orchestr se postuně stal velmi oblíbeným.<ref>Simon, str. 170</ref> V roce 1939 časopis ''[[Time]]'' poznamenal: "Glenn Miller připisuje svůj vzestup jukeboxům… Z 12 až 24 desek v každém z dnešních 300 tisíc jukeboxů v USA jsou obvykle dvě až šest od Glenna Millera."<ref>{{Citace periodika | titul =New King | periodikum=Time Magazine | datum vydání= 1939-11-27| url =http://web.archive.org/web/20110219072625/http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,762896,00.html}}</ref> Byly to rekordně populární nahrávky jako "Tuxedo Junction", která se prodala během prvního týdne v 115 000 kopiích.<ref>[http://glennmillerorchestra.com/ Glennmillerorchestra.com] (en)</ref> Úspěch roku
V letech [[1939]] až [[1942]] Orchestr Glenna Millera třikrát týdně účinkoval v reklamě na cigarety Chesterfield.<ref>Simon, str. 197, 314</ref> [[10. únor]]a [[1942]], RCA Victor Millerovi věnoval první [[Zlatá deska|zlatou desku]] za "Chattanooga Choo-Choo",<ref>Miller, Glenn, ''A Legendary Performer'', RCA, 1939/1991 (en)</ref> kterou hrál Millerův orchestr se svými zpěváky Gordonem "Texem" Benekem, Paulou Kelly a vokální skupinou The Modernaires.<ref>http://www.themodernaires.com/bio.html (en)</ref> Mezi další zpěváky orchestru patřili Marion Hutton<ref>http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9B0DEFDA1338F931A25752C0A961948260 (/en)</ref>, Skip Nelson<ref>http://www.legacyrecordings.com/Glenn-Miller/Biography.aspx (en)</ref>, Ray Eberle<ref>http://rayeberle.com/ (en)</ref> a méně také Kay Starr<ref>http://members.tripod.com/~Kay_Starr/biography.html (en)</ref>, Ernie Caceres<ref>http://landing.com/profiles/caceres.htm (en)</ref>, Dorothy Claire<ref>http://www.parabrisas.com/d_claired.php (en)</ref> a Jack Lathrop.<ref>http://members.mailaka.net/bill/M.html</ref>
| |||