Raymond Leo Burke: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
dopl titul kost do boxu, link značka: editace z Vizuálního editoru |
→Životopis: doplněn životopis o mládí, studium a biskupský úřad. Podnadpisy značky: možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 126:
== Životopis ==
=== Dětství ===
V závěru roku [[1994]] byl jmenován biskupem v La Crosse, [[6. leden|6. ledna]] [[1995]] ho na [[biskup]]a vysvětil papež [[Jan Pavel II.]] 2. prosince 2003 se stal arcibiskupem v St. Louis místo [[Justin Francis Rigali|kardinála Rigaliho]], který rezignoval vzhledem k dovršení kanonického věku. [[27. červen|27. června]] [[2008]] ho papež [[Benedikt XVI.]] jmenoval prefektem [[Nejvyšší tribunál apoštolské signatury|Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury]] a 10. července 2010 ho jmenoval členem [[Kongregace pro bohoslužbu a svátosti]]. Dne 20. října 2010 se arcibiskup Burke ocitl na seznamu nových kardinálů, jejich jmenování se uskutečnilo na [[papežská konzistoř|konsistoři]] 20. listopadu téhož roku. Jeho titulárním kostelem je [[Kostel Sant'Agata dei Goti|Sant'Agata dei Goti]].▼
Kořeny rodiny současného kardinála jsou dvojí. Po otci, synu irských emigrantů je to čistě katolická tradice s prvky irské zbožnosti (hluboká úcta k eucharistii, mariánský kult) a protestantská, protože jeho matka Maria Burke byla baptistka, která však pod vlivem irského katolického duchovního Bernarda McKevitta nedlouho po sňatku konvertovala ke katolické víře.
Rodina Burků byla co do svého založení farmářská. Jeho rodiče vlastnili mléčnou farmu, ve které žili pospolu tři generace rodiny, mezi nimiž byla i sestra jeho otce, která od narození trpěla [[Downův syndrom|Downovým syndromem]]. Sám Raymond již od mala zakoušel těžkou práci na farmě, kde musel pomáhat úplně každý člen rodiny. Proto celé dětství znal, co je to obracení sena, sklizeň ovoce a zeleniny a dojení krav. Jako malý to neměl rád a spíše toužil po životě ve městě. V dospělosti to však docenil, protože ho to dle jeho slov naučilo zatnout zuby.
Hodně s ním pohnula smrt jeho otce, který zemřel v době, kdy Raymondovi bylo osm let na rakovinu mozku. Častá návštěva kněze a jeho duchovní pomoc rodině, která držela velký žal nad ztrátou otce, jej nakonec přiměla k tomu, že sám začal uvažovat o kněžském povolání. Ve svých čtrnácti letech tak vstoupil do nižšího semináře Svatého kříže v La Crosse.
=== Studium ===
Od roku [[1966]] studoval na Katolické univerzitě Ameriky ve Washingtonu, kde po dokončení bakalářského studia filosofie a teologie byl díky vynikajícím studijním výsledkům přijat ke studiu na [[Papežská univerzita Gregoriana|Gregoriánské univerzitě]] v [[Řím]]ě po jejímž dokončení přijal z rukou [[papež]]e [[Pavel VI.|Pavla VI.]] [[29. červen|29. června]] [[1975]] [[kněžské svěcení]]. Po návratu do USA působil katedrální farnosti sv. Josefa v La Crosse v americkém státě [[Wisconsin]]. V roce 1980 ho diecézní biskup vyslal zpět do Říma, aby pokračoval ve studiích [[Kanonické právo|kanonického práva]], která zakončil doktorátem v roce [[1984]]. Během svého studia byl činný v překladatelské komisi, která vytvořila záhy po jeho vydání anglický překlad Kodexu kanonického práva a jeho disertační práce na téma psychických překážek pro uzavření manželství (tj. překážek pro svátostnou platnost manželského svazku) a díky diskuzi, kterou vyvolal i mezi odborníky dal otázce procesu "annulací" manželských svazků v této disciplíně jasná pravidla.
Po návratu ze studií následně zastával post moderátora kurie a vicekancléře diecéze La Crosse a vedle toho zasedal také ve Společnosti pro kanonické právo Severní Ameriky. Roku 1989 byl papežem Jana Pavlem II. jmenován do funkce člena Nejvyššího tribunálu Apoštolského stolce tzv. ''Římské roty''. Zajímavostí tehdy bylo, že se jednalo o vůbec nejmladšího člena a zároveň i historicky prvního Američana v tomto úřadu. Papeže k jmenování Burkea do této funkce vedla především jeho pravověrnost a erudice v oboru, které si vážil i vzhledem k tomu, že v oblasti kanonicko-právní měl sám papež během svého pontifikátu nesmírné problémy, které nakonec vyvrcholily roku 2002 v bostonské arcidiecézi aférou [[Sexuální skandály katolických duchovních|Spotlight]].<ref>Samotná aféra byla především důsledkem toho, že americký episkopát nerespektoval dlouhodobě nařízení Apoštolského stolce ve věci postojů k potratovému zákonu a řešení disciplinárních trestů duchovních, které značná část biskupů buď bagatelizovala nebo jako mj. v případě bostonského arcibiskupa Lawa vědomě zametala pod koberec. Viz Philip LAWLER: ''Ztraceni - Kolaps katolické kultury'', Kartuziánské nakladatelství, 2016.</ref>
=== Biskupem ===
Roku [[1993]] od papeže obdržel titul [[Kaplan Jeho Svatosti|kaplana Jeho svátosti]]. V závěru roku [[1994]] byl jmenován biskupem v La Crosse, [[6. leden|6. ledna]] [[1995]] ho na [[biskup]]a vysvětil papež [[Jan Pavel II.]] 2. prosince 2003 se stal arcibiskupem v St. Louis místo [[Justin Francis Rigali|kardinála Rigaliho]], který rezignoval vzhledem k dovršení kanonického věku. Během období své služby diecézního biskupa se mohl pochlubit funkční diecézí. V La Crosse například obnovil nižší seminář, ve kterém kdysi sám studoval, pečlivě nechal prověřovat každého kandidáta kněžství, scházel se s rodinami, ze kterých jednotliví kandidáti pocházeli a díky tomu se v diecézi La Crosse a následně i arcidiecézi St Louis mohl těšit největšími růstu kněžského dorostu v celé USA. Nevyhnul se však i postojům disidentského kléru, který odmítal svého biskupa poslouchat a ve dvou případech byl nucen dotyčné kněze, kteří odmítali respektovat katolické učení a liturgické předpisy [[Suspenze|suspendovat]].
Během působení v St Louis se také rozhodl pro podporu tridentské mši, kterou jednak začal sám sloužit, ale také uveřejnil v diecézních novinách inzerát vyzývající ke vstupu do semináře i zájemce o sloužení tohoto starobylého římského ritu. Na tento popud začal v jeho diecézi působit [[Katolický tradicionalismus|tradicionalistický]] [[Institut Krista Krále]], kterému dal Burke na předměstí k dispozici celou farnost, která byla v tu dobu téměř nefunkční. Pod vedením Institutu se však zanedlouho stala největší farností ve městě.
=== Prefektem Římského roty (2008-2013) ===
▲
=== Období nemilosti (od 2013) ===
Dne [[8. listopad]]u [[2014]] byl papežem [[František (papež)|Františkem]] jmenován patronem [[Maltézský řád|Maltézského řádu]]. Tato skutečnost je široce vnímána jako [[degradace]] z předchozího úřadu. V listopadu 2016 byl navíc odvolán z postu člena [[Kongregace pro bohoslužbu a svátosti]].<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Svobodová|jméno=M.|titul=Boj o liturgii pokračuje důkladnou přestavbou Sarahovy Kongregace|periodikum=[[Duše a hvězdy]]|vydavatel=[[Ignác Pospíšil]]|url=http://www.duseahvezdy.cz/2016/11/25/boj-o-liturgii-pokracuje-dukladnou-prestavbou-sarahovy-kongregace/|datum vydání=25.11.2016|datum přístupu=4.12.2016}}</ref> V září 2016 v reakci na předcházející dvě synody o rodině a posynodální apoštolskou adhortaci papeže [[František (papež)|Františka]] ''[[Amoris laetitia]]'', adresoval papeži spolu dalšími třemi kardinály ([[Joachim Meisner|Meisner]], [[Walter Brandmüller|Brandmüller]], [[Carlo Caffarra|Caffarra]]) dopis, ve kterém společně s nimi žádal objasnění dubií obsažených ve výrocích o rozvedených a znovusezdaných a pojetí objektivního zla v této věci v osmé kapitole zmíněné adhortace.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Štula|jméno=Lubomír|titul=Frontální výzva čtyř kardinálů papeži|periodikum=Lumen de Lumine|vydavatel=Lubomír Štula|url=http://www.lumendelumine.cz/index.php?page=frontalni-vyzva-ctyr-kardinalu-papezi|datum vydání=14.11.2016|datum přístupu=4.12.2016}}</ref> Když ani po dvou měsících trvající nereagování Apoštolského stolce se rozhodli tento dopis zveřejnit, což vyvolalo velmi rozporuplné reakce ze strany vatikánských církevních orgánů.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Kardinálové způsobili otevřeným listem papeži velký vatikánský skandál|periodikum=Novinkycz|vydavatel=|url=https://www.novinky.cz/zahranicni/422538-kardinalove-zpusobili-otevrenym-listem-papezi-velky-vatikansky-skandal.html|datum vydání=3.12.2016|datum přístupu=4.12.2016}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Hlava Vatikánskeho Súdu: Kardinál Burke môže byť zbavený červenej čiapky|periodikum=Lifenews.sk|vydavatel=|url=http://www.lifenews.sk/node/11155|datum vydání=29.11.2016|datum přístupu=4.12.2016}}</ref> Děkan [[Tribunál římské roty|římské roty]] [[Pio Vito Pinto]] dokonce pohrozil, že Burke a s ním i ostatní tři kardinálové mohou být pro své pochybnosti o legitimitě papežova učení zbaveni kardinálské hodnosti.
Řádek 152 ⟶ 170:
* [http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bburke.html Biografické heslo na catholic-hierarchy.org]
* [http://www2.fiu.edu/~mirandas/bios2010.htm#Burke Profil v biografickém slovníku kardinálů Salvadora Mirandy]
* [[Lucie Sulovská]]: [https://blog.postoj.sk/19148/profil-kardinala-zlaty-chlapec-z-americkeho-stredozapadu Profil kardinála: Zlatý chlapec z amerického středozápadu] na [[Postoy.sk]]
{{Autoritní data}}
| |||