Herbert Blumer: Porovnání verzí

Přidáno 524 bajtů ,  před 3 lety
Hlavně zlepšení popisu teorie sociálního neklidu a zkvalitnění referencí.
(→‎Literatura: Velký sociologický slovník)
(Hlavně zlepšení popisu teorie sociálního neklidu a zkvalitnění referencí.)
 
=== Teorie sociálního neklidu ===
Herbert Blumer byl jedním z těch, kdo popsal základní charakteristiky sociálních hnutí v průběhu 40. a 50. let dvacatého století. Blumer definuje [[sociální hnutí]] jako kolektivní snahu "ustavit nový životní řád".<ref>{{Citace monografie|příjmení=Linhart|jméno=Jiří|autor=|příjmení2=Vodáková|jméno2=Alena|příjmení3=Petrusek|jméno3=Miloslav|titul=|vydání=1. vyd.|vydavatel=Karolinum|místo=Praha|rok=1996|počet stran=|strany=1148|isbn=80-7184-310-5}}</ref> Herbert Blumer se svou teorií sociálního neklidu pokusil vysvětlit nekonvenční protestní aktivity [[Sociální hnutí|sociálních hnutí]] probíhající mimo sféru formální stranické politiky a zastupitelstev zájmových skupin. Podle Blumera v zásadě všechna sociální hnutí byla motivována nespokojeností s konkrétními aspekty stávající společnosti a touhou je změnit. Blumer rozděluje sociální hnutí na dvatři typy:
* Obecná sociální hnutí, například ženské hnutí.
* "Aktivní", neboli navenek orientovaná hnutí, která se snaží o transformaci společnosti. Příkladem je [[dělnické hnutí]], které usilovalo o radikální změnu kapitalistické společnosti v rovnostářském duchu.
* Specifická sociální hnutí, například hnutí za snížení daní na určité výrobky.
* "Expresivní", neboli dovnitř orientovaná hnutí, jejichž cílem je proměna samotných účastníků. PříklademPříklady jejsou hnutí [[New Age|new age]], které motivuje své stoupence ke změně vlastního já a módní hnutí.
V praxi většinaVětšina [[Sociální hnutí|sociálních hnutí]] vykazuje jak aktivní, tak expresivní rysy, jelikož v důsledku kampaně za společenské změny procházíovlivňuje změnami také identitaidentity aktivistů a jejich stoupenců, i když na první pohled se může zdát, že nepatří k expresivnímu typu hnutí. Například, mnohé ekologické kampaně se výslovně snaží předcházet dalším škodám na životním prostředí, ale ve snáze dosáhnout tohoto cíle často upevní v myslích účastníků vazbu mezi jednotlivcem a přírodou, a tím transformují i jejich vnímání sebe samých. To znamená, že patří k obecnému typu hnutí a zároveň k expresivnímu typu.
 
Herbert Blumer tvrdí, že vývoj sociálního hnutí kopíruje postupné formování nového životního řádu, a že každé sociální hnutí má ctyři fází:<ref>{{Citace monografie|příjmení=Giddens|jméno=Anthony|příjmení2=Sutton|jméno2=Philip W.|titul=Sociologie|vydání=Vydání první, aktualizované a rozšířené|vydavatel=Argo|místo=Praha|rok=2013|počet stran=|strany=924-927|isbn=9788025708071}}</ref>
# V první fázi problém budí mezi lidmi bouřlivý ohlas, ovšem zatím ještě v relativně neuspořádané a nevyhrocené podobě.
# Ve druhé fázi je zdroj nespokojenosti zřetelněji definován a prozkoumán. V této fázi aktivisté se musí rozhodnout jak budou provádět nábor a jakou strategii budou používat, aby dosáhli svých cílí. Pomocí masových medií se obracejí na obyvatelstvo a snaží se zdůvodnit své hnutí, aby přitahli co nejvíce lidí.
# Ve třetí fázi vznikají formální organizace, které tomuto hnutí umožní dosáhnout větší míry koordinace. Probíhá realizace vedené kampaně.
# V poslední fázi toto hnutí zaniká, a to buď z toho důvodu, že dosáhli svých cílí, což znamená, že už není důvod existovat, nebo protože došlo k nedostatku peněz nebo ke ztrátě entuziazmu, a tím pádem nedosáhli svých cílí, což se stává častěji.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Giddens|jméno=Anthony|příjmení2=Sutton|jméno2=Philip W.|titul=Sociologie|vydání=Vydání první, aktualizované a rozšířené|vydavatel=Argo|místo=Praha|rok=2013|počet stran=1049|strany=|isbn=9788025708071}}</ref>
 
== Blumerova metodologie ==
Na druhou stranu Blumer nepřijímá Meadův koncept sociálního behaviorismu jako východiska pro vědeckou práci a vědecké zkoumání, takže v oblasti metodologie jde Blumer svou a odlišnou cestou.
 
Předmětem Meadova zájmu byla [[sociální psychologie]], zatímco Blumer se jako sociolog zabýval zejména teoretickým schématem pro vysvětlení lidské společnosti.<ref>HORVÁTH, Martin. Herbert Blumer: Symbolický interakcionismus - teoretické a metodologické vymezení. ''Soudobá sociologie 2''. Praha: Karolinum, 2008. <nowiki>ISBN 9788024614137</nowiki>. S. 38-39.</ref>
 
== Dílo ==
5

editací