Dreyfusova aféra: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Průběh: interpunkce značka: editace z Vizuálního editoru |
Pravopisné úpravy. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Dreyfusova aféra''' byl politický [[skandál]], který koncem [[19. století]] hluboce polarizoval a destabilizoval francouzskou [[Třetí Francouzská republika|Třetí republiku]]. Hlavní postavou této aféry byl [[Židé|židovský]] důstojník francouzského generálního štábu [[Alfred Dreyfus]], který byl v roce [[1894]]
| příjmení = Pokorný
| jméno = Jiří
Řádek 49:
[[Soubor:J accuse.jpg|thumb|left|Pamflet J'accuse od Émila Zoly]]
V této době se v tomto případu rozhodl využít svůj vliv francouzský spisovatel Émile Zola, který v periodiku ''L'Aurore'' uveřejnil pamflet ''J'accuse!'' (Žaluji!). V něm mimo jiné napsal: „Horoucně usiluji jen o jedno: vnést do věci jasno ve jménu lidství, jež tolik utrpělo a má právo na štěstí. Můj plamenný protest je jen výkřikem mé duše. Ať se tedy odváží předvolat mne před porotní soud a ať se vyšetřování koná před zraky veřejnosti. Čekám.“ Zola byl postaven před soud, při němž bylo odhaleno několik významných okolností z Dreyfusova procesu. Zola, jehož obhájce byl pozdější francouzský premiér [[Georges Clemenceau]], byl odsouzen k pokutě 3000 franků a roku vězení. Před trestem však nakonec utekl do [[Londýn]]a.<ref name="reflex"/><ref name="gilbert"/>
[[Soubor:Dreyfus proteste.jpg|thumb|Protestující Dreyfus při soudním přelíčení, 1899]]
Francie se v té době rozdělila na ''Dreyfusardy'', kteří Alfreda Dreyfuse podporovali, a ''Antidreyfusardy'', kteří stáli proti němu. Celý spor byl velmi vyhrocený, protože se dotýkal mnoha věcí, které v tehdejší rozjitřené politické atmosféře byly [[Kontroverze|kontroverzní]]. Ve Francii tehdy probíhaly velké nepokoje, stávky a bylo rovněž usilováno o puč.<ref name="reflex"/><ref name="gilbert"/>
V srpnu [[1898]] vyšlo najevo, že kontrašpionážní oddělení ve snaze prokázat Dreyfusovi vinu padělalo důkazy. [[Kasační dvůr (Francie)|Kasační soud]] anuloval proces z roku 1894 a Dreyfus byl v roce [[1899]] postaven před nový vojenský soud v [[Rennes]]. Byl však znovu odsouzen, tentokrát na deset let vězení. Vzápětí mu prezident [[Émile Loubet]] sice udělil milost, ale k úplné rehabilitaci došlo až v roce [[1906]].<ref name="duclert"/>
Mezi reportéry, kteří přinášeli zprávy o soudu a jeho důsledcích, byl i [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] židovský novinář [[Theodor Herzl]]. Pro Herzla, který byl přítomen Dreyfusově degradaci
Ve Francii došlo v důsledku této aféry k vzrůstu [[Antiklerikalismus|antiklerikalismu]], který měl v roce 1905 za následek konec [[římskokatolická církev|římskokatolického]] náboženství coby oficiálního státního náboženství.
Dreyfusova aféra bývá někdy srovnávána s [[Hilsneriáda|Hilsneriádou]] v Českých zemích.<ref>{{Citace elektronické monografie
|