Vztahy NATO a Ruska: Porovnání verzí

}}</ref>

 

{{Podrobně|Ruská vojenská intervence na Ukrajině (2014–současnost)}}

Rusko na Ukrajině intervenovalo nejprve na poloostrově [[Krym]]u, který následně anektovalo. Poté se objevila některá svědectví o zapojení do [[Válka na východní Ukrajině|války na východní Ukrajině]] formou [[Hybridní válka|hybridní války]]. Přítomnost Ruska na Krymu mimo své základny už Rusko po několikaměsíčním popírání přiznalo. Ohledně konfliktu na východní Ukrajině Rusko ale stále trvá na tom, že jsou nasazeni maximálně jen ruští dobrovolníci. Způsob, jakým jsou údajně regulérní ruští vojáci prohlášeni pro účely nasazení na Ukrajině za dobrovolníky, na svém příkladu [[Boje o Debalceve|z Debalceva]] popsal těžce popálený ruský [[Burjati|burjatský]] tankista Dorži Batomunkujev ruskému [[Opozice (politika)|opozičnímu]] deníku [[Novaja gazeta|Novaja Gazeta]].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Všichni jsme věděli, kam jedeme, říká ruský tankista raněný u Debalceve|periodikum=iDNES.cz|url=http://zpravy.idnes.cz/dorzi-batomunkujev-novaja-gazeta-rusko-ukrajina-vojak-raneny-u-debalceve-1lh-/zahranicni.aspx?c=A150303_155422_zahranicni_aha|datum vydání=2015-03-03|datum přístupu=2016-11-22}}</ref> [[Západní kultura|Západ]] se snaží podpořít Ukrajinu a odradit Rusko od agrese a podpory proruských separatistů pomocí sankcí.

 

Z [[Severoatlantická aliance|NATO]] se nejvíce destabilizačních snah Ruska obávají [[pobaltské státy]], které byly půl století součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a mají početné ruské menšiny<ref name="USA">{{Citace elektronického periodika

| autor = pet

}}</ref>

 

Ačkoliv je Pobaltí součástí NATO, aliance v současnosti nedokáže úspěšně bránit toto území v případě útoku ze strany Ruska. Podle simulací Think-tank Rand z léta 2014 až jara 2015 by v případě útoku podle [[Anexe Krymu Ruskou federací|krymského scénáře]] trvalo ruským jednotkám dobýt území za 36 až maximálně 60 hodin. Jako záminka hypotetické invaze model uvažoval ruskojazyčnou menšinu v Estonsku a Lotyšsku. Alianční síly by musely při obraně projít hrdlem mezi [[Bělorusko|Běloruskem]] a [[Kaliningradská oblast|Kaliningradskou oblastí]], které by pravděpodobně bylo přiškrceno ostřelováním [[dělostřelectvo|dělostřelectva]] a [[bombardování]]m. K hlavním městům [[Riga|Rize]] a [[Tallinn|Talinu]] to mají přitom dále než Rusové od ruských hranic. Studie Rusům přiřkla podle vzorce [[Ruská vojenská intervence na Ukrajině (2014–současnost)|nasazení ruských sil na Ukrajině]], kdy tehdy každá zapojená armáda vyčlenila uskupení na úrovni praporu, 25 praporů mechanizované, motorizované a námořní pěchoty a parašutistů, 10 praporů dělostřelectva, pět praporů raketometů země-země a vrtulníky [[Mi-24]]. Všechny jednotky ze západního vojenského okruhu a z Kaliningradské oblasti. Proti nim stálo 7 praporů estonské a lotyšské lehké pěchoty, 4 prapory litevské pěchoty, 1 prapor britských parašutistů, 2 prapory americké výsadkové pěchoty, 1 prapor obrněnců [[Stryker]] a útočné helikoptéry. Víc jednotek se během sedmidenní uvažované eskalace nestihlo zapojit. Převaha Rusů v modelu byla zřetelná. Rusové mají jednotky mobilní a obrněné, estonská a lotyšská pěchota by se nestihla ani stáhnout a byla by zničena na místě. Západu nestačilo ani silné letectvo. Výsledkem studie je doporučení investovat 2,7 mld. USD ročně do obrany Pobaltí. NATO některé kroky na posílení obrany těchto států už podniklo, ale v současnosti stále na obranu před případnou invazí nestačí.<ref>{{Citace elektronického periodika

| příjmení = Wirnitzer

}}</ref>

 

Posílení vlivu Ruska na západě jeho hranic se bojí ale také dosud neutrální členové programu [[Partnerství pro mír]] [[Finsko]] a [[Švédsko]], které začaly v létě 2014 uvažovat o nějaké formě partnerství s NATO. V reakci na to uvedl Sergej Markov, že by mohlo tímto krokem Finsko způsobit třetí světovou válku a před takovými snahami Finsko nepřímo varoval i ruský ministr zahraničí [[Sergej Lavrov]]. Finský prezident [[Sauli Niinistö]] přitom novinářům řekl, že země by při napadení Ruskem neměla žádnou šanci se ubránit.<ref name="Rusko-varuje">{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Zbavitelová

}}</ref>

 

{{Podrobně|Ruská propaganda}}

[[Evropská unie]] přišla v březnu 2015 s plánem do června stanovit způsob, jak bojovat proti ruské dezinformační kampani. V lednu problematiku nebezpečí ruské propagandy probírali na svém setkání ministři zahraničí Evropské unie. Už dříve zazněla možnost vzniku unijní ruskojazyčné [[televize]]. Diplomaté zdůrazňují, že je potřeba na ruskou propagandu odpovídat nikoliv vlastní propagandou, ale podáváním kvalitních informací.<ref name="ruskojazyčnátelevize">{{Citace elektronického periodika

}}</ref>

 

V březnu 2015, po uzavření příměří v Minsku mezi proruskými separatisty v [[Donbas]]u a ukrajinskou vládou, němečtí představitelé z okruhu kancléřky Merkelové kritizovali vrchního velitele sil [[Severoatlantická aliance|NATO]] v Evropě amerického generála [[Philip M. Breedlove|Philipa Breedlova]] za "nepravdivá tvrzení a přehnané soudy" o přítomnosti ruských vojsk na Ukrajině, které podle nich zbytečně vyhrocují [[Válka na východní Ukrajině|ukrajinskou krizi]] a ohrožují důvěryhodnost NATO. Podle anglickojazyčného internetového vydání německého zpravodajského magazínu ''[[Der Spiegel]]'' generál Breedlove v&nbsp;posledních měsících mnohokrát veřejně varoval před hrozící ruskou invazí nebo před přítomností vysokého počtu ruských vojáků na Ukrajině, a pokaždé se podle německé rozvědky jeho informace ukázaly jako přehnané nebo nepravdivé. Znepokojení nad výroky generála Breedlova vyjádřili i někteří velvyslanci členských států při NATO.<ref>Spiegel Online International, {{cite web|url=http://www.spiegel.de/international/world/germany-concerned-about-aggressive-nato-stance-on-ukraine-a-1022193.html|title=Breedlove's Bellicosity: Berlin Alarmed by Aggressive NATO Stance on Ukraine|work=[[Der Spiegel]]|date=6. března 2015}}</ref>

 

== Odkazy ==

=== Reference ===

{{Překlad|jazyk=en|článek=NATO–Russia relations|revize=746332627}}