Žebnice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 51:
== Pamětihodnosti ==
* [[Kostel svatého Jakuba Většího (Žebnice)|Kostel svatého Jakuba Většího]] byl vrcholně gotickou stavbou z poloviny 14. století, ze které se zachoval jen trojboký presbytář s žebrovou klenbou s klínovými žebry a fragmenty figurálních gotických nástěnných maleb,<ref name="korelus"/> který dnes slouží jako
** sakristieː Nástěnné malby pokrývaly původně všechny stěny presbytáře i sedile a pocházejí ze 14.století ze dvou období. Triumfální oblouk zdobí postavy dvou proroků, Adama a Evy a Kaina s Ábelem, na klenbě je postava Hospodina a v sedile výjev Svátosti pokání.<ref name="vseteckova"/> Umělecky významné okenní sklomalby s motivy Krista Vševládce, Korunování Panny Marie a šesti postavami apoštolů byly roku 1910 přeneseny do dvou muzeí.<ref name="corpus"/> Větší část stavby byla stržena v letech 1784–1785 a nahrazena jednolodní barokní stavbou s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí, snad podle staršího projektu [[Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho Aichela]].{{Doplňte zdroj}} Stavba je na věži označena letopočtem 1785 a znakem plaského kláštera s iniciálami opata C.&nbsp;Wernera.<ref name="podlaha"/>
Umělecky významné okenní sklomalby s motivy Krista Vševládce, Korunování Panny Marie a šesti postavami apoštolů byly roku 1910 přeneseny do dvou muzeí.<ref name="corpus"/> Větší část stavby byla stržena v letech 1784–1785 a nahrazena jednolodní barokní stavbou s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí, snad podle staršího projektu [[Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho Aichela]].{{Doplňte zdroj}} Stavba je na věži označena letopočtem 1785 a znakem plaského kláštera s iniciálami opata C.&nbsp;Wernera.<ref name="podlaha"/>
** Interiér jednolodní stavbyː Všechny tři oltáře tvoří iluzivní nástěnná malba sloupové architektury z roku 1785. Na hlavním oltáři stávala dřevěná gotická socha svatého Jakuba Většího jako poutníka z konce 15. století, přenesená do Západočeského muzea v Plzni. Dva protějškové boční oltáře jsou zasvěceny sv. Janu Nepomuckému a [[Lurdy|lurdské]] Panně Marii ve skalách. Dále zde zůstal votivní obraz ze 16. století zobrazující českého šlechtice [[Gottfried ze Žebnice|Gottfrieda ze Žebnice]] s manželkou.{{Doplňte zdroj}} V letech 2003–2010 zdejší občanské sdružení ''Jakub Větší'' podniklo s přispěním prostředků Evropské unie generální obnovu chrámu.<ref name="korelus"/>