Globalizace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Internet: Přidal jsem aktuální údaje o počítačů, internetu a Facebooku ve světě a v České republice
značky: možné problémové formulace možný spam editace z Vizuálního editoru
editoval jsem zdroje
Řádek 94:
 
=== Internet ===
Významnou roli při společensko-kulturní globalizaci hrají média a informační technologie. V posledních letech se rapidně urychlil jejich rozvoj a ještě více se posílil jejich dopad jako šiřitelů informací a nových možností. Internet jako nástroj globalizace spojuje uživatele počítačů v rámci celého světa. Od roku 2000 do roku 2009, vzrostl celosvětově počet internetových uživatelů z 394 milionů na 1, 858 miliard.<ref>Internet users graphs, Market Information and Statistics, International Telecommunications Union</ref> V roce 2010, mělo přístup k počítači 22% světové populace spolu s 1 miliardou [[Google]] vyhledávaní každý den a 2 miliardami videí viděných denně na [[YouTube]].<ref>"[http://www.antaranews.com/en/news/71940/google-earth-demonstrates-how-technology-benefits-ris-civil-society-govt Google Earth demonstrates how technology benefits RI`s civil society, govt]". Antara News. 26. 5. 2011</ref> Pod tyto výrazně sociologické změny v chování lidí se podepsaly rozrůstající se internetové sociální sítě, které každoročně nabírají na popularitě. Jen mezi lety 2012–2013 se počet uživatelů [[Facebook]]u zvýšil o 22 %.<ref>http://www.statisticbrain.com/facebook-statistics/</ref> V posledních letech už nárůst není tak rapidní, ale vzhledem k takřka všudypřítomnému wi-fi připojení nebo dokonce internetu v mobilu se komunikace i chování lidí značně mění. K 30. červnu 2016 se odhaduje počet uživatelů internetu na 50,1 % světové populace, což představuje nárůst 918,3 % proti údajům z roku 2000. Největší nárůst byl zaznamenán v Asii (1,515.2 %), kde nyní internet používá 45,6 % obyvatelstva.[<ref>http://www.internetworldstats.com/stats.htm]</ref> V letech 2010-2016 byl také zaznamenán strmý nárůst počtu uživatelů Facebooku. Zde se k 30. červnu 2016 odhaduje počet uživatelů na 22,9 % světové populace s nárůstem 224,4 % oproti roku 2010. Největší nárůst je evidován v Africe (732,8 %), kde nyní tuto sociální síť používá 12,4 % populace. Největší zastoupení Facebooku mezi obyvatelstvem se nachází v Severní Americe (62,1 %) a Jižní Americe (52,2 %). V Evropě používá Facebook 39,5 % všech obyvatel.[<ref>http://www.internetworldstats.com/facebook.htm]</ref> V České republice již není osobní počítač v každé domácnosti výjimkou, v loňském roce jej mělo 3,1 milionu tuzemských domácností. Oproti předešlým rokům tak vzrostl počet vybavených domácností osobním počítačem o více než čtvrtinu. Trendem posledních let již nejsou klasické stolní počítače, ale uživatelé naopak více upřednostňují počítače přenosné, které v roce 2015 využívala více než polovina Čechů. Plošné neustálé využívání připojení k internetu je umocněno rozmachem chytrých telefonů a jiných přenosných zařízení, která jsou pro svoji přenositelnost stále více upřednostňovaná. V roce 2015 používalo mobilní telefon k internetovému připojení 37 % dospělé populace (3,2 miliónu osob). Mezi uživateli internetu v mobilu převládají mladí lidé mezi 16–24 lety.[<ref>https://www.czso.cz/csu/czso/informacni-spolecnost-v-cislech-2016]</ref>
 
=== Populační růst a urbanizace ===
Populační nárůst během industrializace a globalizace ve 20. století byl doprovázen zvýšenou urbanizací. Tento proces měl za následek prohloubení rozdílů mezi městskými a venkovskými oblastmi. Začalo ubývat lidí žijících na venkově, kde dominuje zemědělský způsob života a dokonce většina světové populace začala žít v průmyslových městských oblastech s okolními továrnami a administrativními budovami. Některá města se začala označovat pojmem globální města. Ta jsou všeobecně považována za důležitá centra světové ekonomiky. Pojmem "megaměsta" (z ang. megacities) jsou označována města překračující hranici 10 miliónů obyvatel. V letech 1973 až 2015 vzrostl jejich počet ze 3 na 30. Hlavními centry globalizace jsou vždy velká města, kde se za posledních 40 let kulturní rozdíly začaly postupně stírat. Těmto městům (např. Berlín, Londýn, New York) se říká [[melting pot|tavící kotle]] (z angl. melting pot) různých kultur. Součástí globalizace je i přistěhovalectví, jak v Evropě (Turci, Alžířané, Číňané), tak v Severní Americe (Mexičané a Portorikánci v USA), ale i v zemích Arabského poloostrova (Indové, Pákistánci). Konkrétně Evropu v roce 2015 zasáhla obrovská migrační vlna. Jen v první polovině tohoto roku do Evropy přišlo 398 895 migrantů z různých koutů světa (převážně však ze Sýrie) a i nadále se očekává vzestupná tendence. V současnosti je nejasné, jak se tolik lidí vyznávajících odlišnou kulturu přizpůsobí odlišným hodnotám<ref>Eurostat: Asylum in the EU [online]. [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/6996925/3-18092015-BP-EN.pdf/b0377f79-f06d-4263-aa5b-cc9b4f6a838f</ref>. Globalizace se projevuje v nejvíce vyspělých oblastech světa, tedy tam, kde je vysoká kupní síla a rozvinutá doprava.