Dekret kutnohorský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
kdfdgjsrjgjg,ssigsg značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 46.254.70.209 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Ian sedmik junior |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Auszug aus Prag 1409.jpg|thumb|Odchod německých studentů<br />z Prahy do Lipska (pohlednice<br />z počátku 20. století)]]
'''Dekret kutnohorský''' je listina omezující vliv cizinců na [[Univerzita Karlova|pražské univerzitě]] vydaná [[18. leden|18. ledna]] [[1409]] za vlády [[Václav IV.|Václava IV.]], na jejím vzniku se podílel především [[Jan Hus]], [[Jeroným Pražský]] a [[Jan z Jesenice|Jan z Jesenice]], přední členové reformní skupiny na univerzitě. Podle dekretu obdržel český národ na univerzitě tři hlasy, ostatní národy (saský, bavorský a polský) jeden. „Národy“ na [[středověk]]ých univerzitách byly spolky sdružující studenty a eventuálně profesory podle země jejich původu. Český národ na pražské univerzitě zahrnoval všechny studenty a profesory pocházející z [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] (tedy i německy hovořící), [[Uhersko|Uher]] a [[Sedmihradsko|Sedmihradska]]. [[Dekret (listina)|Dekret]] se týkal pouze třífakultního učení, ne právnické univerzity.
Za dob [[husitství]] rozdělila diskuse o [[John Wycliffe|Wyklifových]] spisech univerzitu na skupinu českých mistrů kolem [[Jan Hus|Husa]], kteří byli pro reformu, a na zahraniční (zvláště německé) profesory, kteří byli proti ní. Roku [[1403]] byl většinou německých hlasů vydán zákaz Wyklifova učení – bylo prohlášeno za [[kacířství|kacířské]]. Napětí mezi reformní skupinou složenou především ze členů českého národa a ostatními mistry a studenty nadále rostlo a přeměnilo se v otevřený boj o vliv na univerzitě.
Na jaře roku [[1408]] se konečně kardinálové dohodli na svolání [[koncil v Pise|koncilu do Pisy]], kde se mělo vyřešit papežské [[schizma]]. K Pise upjal své naděje i [[Václav IV.|Václav IV.]], který doufal, že se zde (skrze osobu nově zvoleného papeže) vyřeší i problém jeho znovuzískání titulu římského krále, kterým se od roku [[1402]] tituloval i [[Ruprecht III. Falcký|Ruprecht Falcký]]. Protože se pražský arcibiskup [[Zbyněk Zajíc z Hazmburka|Zbyněk Zajíc z Hazmburka]], stejně tak jako Ruprecht Falcký stavěl na stranu římského papeže [[Řehoř XII.|Řehoře XII.]], požádal Václav IV. univerzitu, aby se k účasti na koncilu v Pise vyjádřila. Doufal, že podporou vážené instituce posílí svůj hlas během následujících jednání. Problémem se ukázal postoj právě německých mistrů a studentů, kteří se ocitli v těžké situaci. Studovali sice v Praze, ale po ukončení studia měli s největší pravděpodobností směřovat do Německa, kde by se svým vzděláním mohli najít uplatnění. Zde by se ocitli pod pravomocemi Ruprechta Falckého, který jim nyní začal vyhrožovat, že pokud se univerzita postaví na stranu Václava IV., budou muset v budoucnu počítat s následky. Dalším důležitým aspektem věci byl fakt, že kancléřem univerzity byl [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražský arcibiskup]].
Této situace tedy využila reformní skupina a její zástupci [[Jeroným Pražský]] a právník [[Jan z Jesenice|Jan z Jesenice]] (Hus se jednání neúčastnil, protože v té době byl nemocný) odjeli do Kutné Hory (resp. na [[Točník (hrad)|Točník]]), kde v té době panovník pobýval a pokusili se získat, co se jen dalo. Jestli myšlenka dekretu měnícího hlasy na univerzitě pocházela od českých mistrů či od samotného panovníka, zůstává dodnes sporné. V pramenech se někdy uvádí, že mistři „byli překvapeni“ a z toho se vyvozuje, že se jednalo o okamžitě uskutečněný popud samotného Václava.
Důsledkem této změny byl odchod německé části profesorského sboru a studentů (celkem se jednalo o cca 800 osob) na univerzity ve Vídni, Krakově, Heidelbergu, Kolíně nad Rýnem, Erfurtu a vedl k založení nové [[Lipská univerzita|univerzity v Lipsku]]. Solidárně odešla i řada právníků, přestože se jejich univerzity dekret netýkal. Došlo tudíž k počeštění pražské univerzity a okamžitému úbytku o 80 % členů akademické obce.
Studenti, kteří po této změně opustili Karlovu univerzitu, odešli studovat jinam, nejčastěji do [[Lipsko|Lipska]], čímž kvalita školy fatálně utrpěla.{{Doplňte zdroj}} Zároveň byla ostentativně i nadále bojkotována pedagogy i studenty z ciziny.
Podle informace na stránce Národního památkového úřadu byl dekret projednáván a vyhlášen na hradě [[Točník (hrad)|Točník]] u [[Beroun]]a. V samotném dekretu se píše: ''Dáno na Horách Kutných, osmnáctého dne měsíce ledna''.
== Ohlas v kultuře ==
* novela ''Dekret kutnohorský'' [[Josef Kajetán Tyl|Josefa Kajetána Tyla]] z roku 1841 ([http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:65e610e0-2991-11e3-9319-005056827e51 Dostupné online])
== Literatura ==
* [[Gustav Friedrich|FRIEDRICH, Gustav]]. Dekret Kutnohorský. Poměr jeho rukopisných textů. [[ČČH]] 15, 1909, s. I– XII.
* {{Citace monografie
| příjmení = ŠMAHEL
| jméno = František
| odkaz na autora = František Šmahel
| titul = Pražské universitní studentstvo v předrevolučním období 1399-1419: statistickosociologická studie
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1967
| edice = Rozpravy Československé akademie věd
| subedice = Řada společenských věd
| počet stran = 91
| poznámka = roč. 77, seš. 3
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Nodl | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Nodl | titul = Dekret kutnohorský | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | vydání = 1 | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 451 | isbn = 978-80-7422-065-4}}
* {{Citace periodika | příjmení = Šmahel | jméno = František | odkaz na autora = František Šmahel | příjmení2 = Nodl | jméno2 = Martin | odkaz na autora2 = | titul = Kutnohorský dekret po 600 letech. Bilance dosavadního bádání | periodikum = Český časopis historický | odkaz na periodikum = Český časopis historický | rok = 2009 | ročník = 107 | číslo = 1 | strany = 1–45 | issn = 0862-6111}}
== Externí odkazy ==
| |||