Sociologie vědění: Porovnání verzí

Odebráno 23 bajtů ,  před 4 lety
bez shrnutí editace
m
Rozlišujeme tři základní paradigmata sociologie vědění<ref name="jméno5" />:
 
=== '''Světonázorové paradigma''' ===([[Max Scheler]])
 
[[Scheler|Schelerův]] soubor hodnot člení předmět [[sociologie]] vědění do tří výchozích kategorií, a to reálných faktorů, ideálních faktorů a poměrně přirozených světových názorů, od nichž se odvozují další kateogrie a pojmy sociologie vědění. Stavebním kamenem této sociologické disciplíny je podle něj "zákon řádu ideálních faktorů a reálných faktorů", který je zbudován na [[ontologie|ontologickém]] [[dualismus|dualismu]] ducha a přírody. Ideální faktory jsou spojeny se svobodou ducha a reální faktory jsou spojeny s nutností přírody (Sociologie vědění, Stanislav Holík, str. 74). Životní společenství - uskupení a primární zdroj [[vědění]], má povahu jako příroda a se svými "[[Étos|étosy]]" (podle Schelerova pravidla, které dodržuje určitý druh [[společnost|společnosti]]) funguje stejně nepochybně jako svět a příroda. Max Scheler na této myšlence zformuloval "zásadu sociologie vědění". Díky původu vědění o realitě a jeho naplnění, které je lidskému [[vědomí]] přirozeně vlastní, existuje pevný zákon řádu.<ref name="jméno5" />
 
=== '''Ideologické paradigma''' === ([[Karl Mannheim]])
 
Sociologii vědění zkoumá podle hlediska [[ideologie|ideologií]]. Své teze popsal v knížce Ideologie a [[Utopie]]. Podle Mannheima není myšlení procesem, který byl stál na bázi univerzálnosti, naopak je zformováno na základě skupinové ([[třída|třídní]]) identity.<ref name="jméno2" /> Čím strnulejší a [[dogma|dogmatičtější]] (ustrnulejší) společnost je, tím hůře její příslušníci jednají. Na druhou stranu čím více je společnost [[demokracie|demokratická]], tím více dochází k tzv. [[třídní boj|třídnímu boji]] mezi jednotlivými [[idea|idejemi]] (Mannheim čerpal hodně ze slovníku Karla Marxe a používal jeho termíny). Podle Mannheima se člověk již rodí do světa, který je určitým způsobem vykládán. Svět významů, do něhož člověk přichází, mu umožňuje a zároveň vnucuje určitou orientaci. Jak je možné, že přes [[gnoseologie|gnoseologickou]] rovnocennost stejně parciálních výkladů světa se jedny stanou uznávanými, zatímco druhé jsou potlačeny? (...) To zda určitý výklad skutečnosti převládne nad jinými, závisí na mocenské potenci té skupiny, která ho prosazuje. Cílem soupeřících stran není pochopit skutečnost, nýbrž vnutit ostatním své vidění světa. <ref name="jméno4" /><ref name="jméno2" />
 
=== '''Interpretativní paradigma''' === ([[Alfred Schutz]])
 
Alfred Schutz přistupoval k sociologii vědění podle zásad [[fenomenologická sociologie|fenomenologické sociologie]]. Ten se ve svém studiu zaměřuje na běžné, každodenní lidské jednání a aktivity ve světě, který považují za přirozený. Dokud nedojde k události, která naruší jejich chápání této přirozenosti, nedotazují se, proč je svět takový, jaký je. Interpretační paradigma se tedy snaží vysvětlit, jak lidé chápou chod a fungování světa a jak to ovlivňuje jejich jednání a chování.<ref name="jméno9">Občanský a společenskovědní základ – přehled středoškolského učiva, Bartoníčková Klára a kol., str. 48</ref> Klíčové jsou pro něj výrazy jako přirozený postoj, všední den či zdravý rozum.<ref name="jméno5" />
Neregistrovaný uživatel