Herbert Blumer: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Teorie sociálního neklidu; Vztah k G. H. Meadu; pár drobných věcí.
Teorie sociálního neklidu: více informací.
Řádek 35:
 
=== Teorie sociálního neklidu ===
Herbert Blumer se svou teorií sociálního neklidu pokusil vysvětlit nekonvenční protestní aktivity [[Sociální hnutí|sociálních hnutí]] probíhající mimo sféru formální stranické politiky a zastupitelstev zájmových skupin. Podle Blumera nespokojenostv zásadě všechna sociální hnutí byla motivována nespokojeností s konkrétními aspekty stávající společnosti a touhatouhou je změnit motivuje sociální hnutí zahájit transformaci společnosti. Blumer rozděluje sociální hnutí na dva typy:
* Navenek"Aktivní", neboli navenek orientovaná hnutí, která se snaží o transformaci společnosti. Příkladem je [[dělnické hnutí]], které usilovalo o radikální změnu kapitalistické společnosti v rovnostářském duchu.
* Dovnitř"Expresivní", neboli dovnitř orientovaná hnutí, jejichž cílem je proměna samotných účastníků. Příkladem je hnutí [[New Age|new age]], které motivuje své stoupence ke změně vlastního já.
V praxi většina [[Sociální hnutí|sociálních hnutí]] vykazuje jak aktivní, tak expresivní rysy, jelikož v důsledku kampaně za společenské změny prochází změnami také identita aktivistů a jejich stoupenců. Například, mnohé ekologické kampaně se výslovně snaží předcházet dalším škodám na životním prostředí, ale ve snáze dosáhnout tohoto cíle často upevní v myslích účastníků vazbu mezi jednotlivcem a přírodou, a tím transformují i jejich vnímání sebe samých.
Herbert Blumer tvrdí, že každé [[sociální hnutí]] má ctyři fází:
 
# V první fázi problém budí mezi lidmi bouřlivý ohlas, ovšem zatím ještě v relativně neuspořádané a nevyhrocené podobě
Herbert Blumer tvrdí, že vývoj sociálního hnutí kopíruje postupné formování nového životního řádu, a že každé [[sociální hnutí]] má ctyři fází:
# Ve druhé fázi je zdroj nespokojenosti zřetelněji definován a prozkoumán.
# V první fázi problém budí mezi lidmi bouřlivý ohlas, ovšem zatím ještě v relativně neuspořádané a nevyhrocené podobě.
# Ve třetí fázi vznikají formální organizace, které tomuto hnutí umožní dosáhnout větší míry koordinace a realizovat účinněji vedenou kampaň.
# Ve druhé fázi je zdroj nespokojenosti zřetelněji definován a prozkoumán. V této fázi aktivisté se musí rozhodnout jak budou provádět nábor a jakou strategii budou používat, aby dosáhli svých cílí. Pomocí masových medií se obracejí na obyvatelstvo a snaží se zdůvodnit své hnutí, aby přitahli co nejvíce lidí.
# V poslední fázi je toto hnutí akceptováno coby součást společnosti a politického života.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Giddens|jméno=Anthony|příjmení2=Sutton|jméno2=Philip W.|titul=Sociologie|vydání=Vydání první, aktualizované a rozšířené|vydavatel=Argo|místo=Praha|rok=2013|počet stran=1049|strany=|isbn=9788025708071}}</ref>
# Ve třetí fázi vznikají formální organizace, které tomuto hnutí umožní dosáhnout větší míry koordinace. aProbíhá realizovatrealizace účinnějivedené vedenou kampaňkampaně.
# V poslední fázi je toto hnutí akceptovánozaniká, cobya součástto společnostibuď z toho důvodu, že dosáhli svých cílí, což znamená, že už není důvod existovat, nebo protože došlo k nedostatku peněz nebo ke ztrátě entuziazmu, a politickéhotím pádem nedosáhli svých cílí, což se stává životačastěji.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Giddens|jméno=Anthony|příjmení2=Sutton|jméno2=Philip W.|titul=Sociologie|vydání=Vydání první, aktualizované a rozšířené|vydavatel=Argo|místo=Praha|rok=2013|počet stran=1049|strany=|isbn=9788025708071}}</ref>
 
== Blumerova metodologie ==