Východní fronta (první světová válka): Porovnání verzí

bez shrnutí editace
'''Východní fronta''' byla [[válečná fronta|fronta]], která probíhala během [[první světová válka|první světové války]] ve [[východní Evropa|východní]] a [[střední Evropa|střední Evropě]]. Střetla se na ní vojska [[Německé císařství|Německého císařství]], [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a [[Bulharské carství|Bulharského carství]] proti vojskům [[Ruské impérium|Ruského impéria]] (později [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]) a [[Rumunské království|Rumunského království]]. Geografickým protějškem Východní fronty byla [[Západní fronta (první světová válka)|Západní fronta]].
 
Válka na Východní frontě probíhala především na historickém území [[Halič]]e (část dnešního Polska), v Kongresovém Polsku (ruský zábor Polska), ve Východním Prusku a rovněž na území [[Bukovina (země)|Bukoviny]] (dnes součást Rumunska a Ukrajiny). Ruská armáda na počátku války překvapivě poměrně rychle zmobilizovala. Podnikla útok na Východní Prusko. V srpnu 1914 však [[německá armáda]] Rusy porazila v [[Bitva u Tannenbergu|bitvě u Tannenbergu]], ležícím ve Východním Prusku (dnes vesnice Stebark na území Polska).
 
==Průběh bojů==
Na jižní části východní fronty došlo v srpnu 1914 k bitvě u Krašniku, kde byla ruská armáda poražena [[Rakousko-uherská armáda|rakousko-uherskou armádou]]. Situace se obrátila v [[bitva o Halič|bitvě o Halič]], ruská armáda postoupila do Karpat, na východní Slovensko a do západního Haliče (historické Malopolsko), ohrožovala české země. Rusové v té době získali také značnou část Bukoviny, až k západnímu pohraničí v okolí obce Kirlibaba (Cârlibaba). Odtud byli od začátku roku 1915 postupně vytlačováni zpět na východ.{{Zdroj?}}
===1914 - přelom 1915/1916===
Válka na počátku války na Východní frontě probíhala především na historickém území [[Halič]]e (část dnešního Polska a Ukrajiny), v Kongresovém Polsku (ruský zábor Polska), ve Východním Prusku (dnes Polsko a ruská enkláva Kaliningradská oblast) a přilehlých oblastech Ruska (dnes Litva) a rovněž na území [[Bukovina (země)|Bukoviny]] (dnes součást Rumunska a Ukrajiny). Ruská armáda na počátku války překvapivě poměrně rychle zmobilizovala. Podnikla útok na Východní Prusko. V srpnu 1914 však [[německá armáda]] Rusy porazila v [[Bitva u Tannenbergu|bitvě u Tannenbergu]], ležícím ve Východním Prusku (dnes vesnice Stebark na území Polska).
 
NaV jižní části východní fronty došloudeřila vrakousko-uherská a německá armáda na ruskou Kongresovku. V srpnu 1914 došlo k bitvě u Krašniku, kde byla ruská armáda poražena [[Rakousko-uherská armáda|rakousko-uherskou armádou]]. Situace se obrátila v [[bitva o Halič|bitvě o Halič]], ruská armáda postoupila do Karpat, na východníhranice Slovenskose Slovenskem a do západního Haliče (historické Malopolsko), ohrožovalav českéohrožení se nalezly Slovensko a Slezsko a hrozil vpád do Maďarska a zeměČech. Rusové v té době získali také značnou část Bukoviny, až k západnímu pohraničí v okolí obce Kirlibaba (Cârlibaba). Odtud byli od začátku roku 1915 postupně vytlačováni zpět na východ.{{Zdroj?}}
Nejtěžší boje probíhaly v Kongresovém Polsku. Německé jednotky pronikly na počátku války jižní částí tohoto území až k řece Visle u Ivanogrodu (dnes Deblin) a odtud se pokusily dobýt Varšavu. Ruské oddíly provedly proti útok a zatlačily německou armádu zpět, téměř na výchozí pozice. Následovala druhá německá ofenzíva namířená proti ruským vojskům v okolí města Lodž. Po německém vítězství a dobytí Lodži se fronta stabilizovala na řece Bzuře, kde až do konce roku 1915 probíhaly těžké zákopové boje (u města Bolimov byl poprvé na východní frontě použit bojový plyn). V severní Kongresovce probíhaly až do konce roku 1915 těžké boje v okolí města Přasnyš a Augustov.
 
Nejtěžší boje probíhaly v Kongresovém Polsku. Německé jednotky pronikly na počátku války jižní částí tohoto území až k řece Visle u Ivanogrodu (dnes Deblin) a odtud se pokusily dobýt Varšavu. Ruské oddíly provedly proti útokprotiútok a zatlačily německou armádu zpět, téměř na výchozí pozice. Následovala druhá německá ofenzíva namířená proti ruským vojskům v okolí města Lodž. Po německém vítězství a dobytí Lodži se fronta stabilizovala na řece Bzuře, kde až do konce roku 1915 probíhaly těžké zákopové boje (u města Bolimov byl poprvé na východní frontě použit bojový plyn). V severní Kongresovce probíhaly těžké boje až do konce roku 1915 těžké boje v okolí města Přasnyš a Augustov.
Na jihu východní fronty Rusové nicméně od listopadu 1914 úspěšně obléhali pevnost [[Pevnost Przemyśl|Przemyśl]], kterou nakonec v březnu roku 1915 získali. Důležitým okamžikem ruského oslabení po celé délce východní fronty byla až porážka Rusů v [[Bitva u Gorlice|bitvě u Gorlic]] v červnu roku 1915. Tehdy Rusové opustili i Przemyśl.<ref>{{Citace monografie
 
Na jihu východní fronty Rusové nicméně od listopadu 1914 úspěšně obléhali pevnost [[Pevnost Przemyśl|Przemyśl]], kterou nakonec v březnu roku 1915 získali. DůležitýmZvrat okamžikemv ruskéhoHaliči oslabenínastoupil po celénové délceněmecko-rakousko-uherské východníofenzívě fronty byla až porážka Rusů va [[Bitva u Gorlice|bitvě u Gorlic]] v červnu roku 1915, kde došlo k protržení fronty. Tehdy Rusové opustili i Przemyśl.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Černý
| jméno = František
}}</ref>
 
===Přelom 1915/1916 - 1917===
Koncem roku 1915 se situace v Polsku stala pro Rusy neudržitelná. Fronta se nebezpečně vypínala na západ a hrozilo, že Němci v Polsku odříznou značnou část ruské armády. Ruský generální štáb rozhodl, že Polsko vyklidí. Bohužel rychle postupující Němci zatlačili ruskou armádu dál, než to bylo původně zamýšleno. Fronta se v roce 1916 stabilizovala v lépe udržitelných pozicích a zákopy se táhly od hranic s Rumunskem přes střední Ukrajinu, střední Bělorusko a střední Lotyšsko k Baltskému moři. V této podobě se fronta udržela až do roku 1917.
 
| isbn = 978-80-904272-8-0
| jazyk =
}}</ref> V témže roce do války přistoupilo Rumunsko, které se připojilo k bojům proti Německu a Rakousku-Uhersku. O rok později proběhla rukáruská [[Kerenského ofenzíva]], která však byla odražena. Ruská armáda musela ustoupit, při čemž ztratila i velkou část území dobytého při Brusilovově ofenzívě roku 1916.
 
===1917-1918===
Boje na východní frontě ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara Mikuláše II. Dne 7. listopadu 1917 proběhla v Rusku [[Říjnová revoluce]]. 26. listopadu zahájili představitelé bolševiků jednání o míru.<ref name="pacner33">{{Citace monografie
| příjmení = Pacner
| isbn = 978-80-7243-597-5
}}</ref> Podmínky ústředních mocností však byly velmi tvrdé, a tak zprvu nebyla dohoda uzavřena. V únoru 1918 zahájily Centrální mocnosti nový všeobecný útok proti Rusku.<ref name="pacner33" /> 3. března podepsalo Rusko [[Brestlitevský mír]] a přestalo válčit. To umožnilo Německu přesunout vojsko na [[Západní fronta (první světová válka)|Západní frontu]].<ref name="pacner37">Pacner 2012, s. 37-40</ref> Osamocené Rumunsko v roce 1918 kapitulovalo.
 
[[Soubor:BattleOfTannenberg1.jpg|thumb|300x300px|right|Východní Prusko 1914]]
[[Soubor:BattleOfTannenberg2.jpg|thumb|300x300px|left|Bitva o Tannenberg 1914]]
[[Soubor:EasternFront1914a.jpg|thumb|300x300px|center|Východní fronta 1914]]
<br />
[[Soubor:EasternFront1914b.jpg|thumb|300x300px|right|Východní fronta konec 1914]]
[[Soubor:Ostfront 18021915.jpg|thumb|300x300px|left|Východní fronta počátek 1915]]
[[Soubor:EasternFront1915b.jpg|thumb|300x300px|center|Východní fronta 1915]]
 
 
 
== Odkazy ==
Anonymní uživatel