Napoleon Bonaparte: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 185.153.194.38 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Martin Urbanec |
zmena prosttredi značky: školní IP editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 90:
'''Napoleon I. Bonaparte''' ([[15. srpen|15. srpna]] [[1769]] [[Ajaccio]] – [[5. květen|5. května]] [[1821]] [[Svatá Helena (ostrov)|Svatá Helena]]) byl [[Francie|francouzský]] vojevůdce a státník, [[císař]] v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815. Během [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] udělal závratnou kariéru: ve 24 letech byl generálem, krátce po třicítce prvním mužem ve státě a na vrcholu své moci ovládal většinu západní Evropy. Rychlý byl i jeho pád; závěr života strávil ve vyhnanství. Napoleon bývá vzorem vojevůdcovských schopností a cílevědomosti, na druhou stranu však projevoval lhostejnost k lidem, v nichž viděl jen prostředky svých cílů.<ref name="Tarle, 414">{{citace monografie | jméno = Jevgenij | příjmení = Tarle | titul = Napoleon |vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | překladatelé = Eduard Kubala | rok = 1950 | strany = 414 | isbn = | poznámka = [Dále jen: ''Tarle'']}}</ref> Dokázal národ vybičovat k nesmírnému úsilí, ovšem za cenu obrovských obětí na lidských životech. Jen francouzských občanů během [[napoleonské války|napoleonských válek]] zahynulo více než milion.<ref>Tarle, s. 343.</ref>
Narodil se
V roce 1799, po nepříliš vydařeném [[Napoleonovo egyptské tažení|tažení do Egypta]], se Napoleon zapojil do politického převratu, který měl omezit moc dvou zákonodárných sněmoven ve prospěch mnohem silnější výkonné moci. To jej vyneslo do pozice vůdčího ze tří vládnoucích konzulů. Od roku 1800 zastával doživotní funkci prvního konzula a o čtyři roky později přiměl senát, aby jej zvolil francouzským císařem. Vládu si za téměř nepřetržitého válečného stavu podržel až do roku 1814, kdy byl po krachu [[Napoleonovo ruské tažení|tažení do Ruska]] vojsky VI. koalice zatlačen až k francouzské metropoli a vlastními maršály přinucen abdikovat. Posléze byl poslán do vyhnanství na ostrov [[Elba]], odkud po necelém roce uprchl, vrátil se do Francie a bez jediného výstřelu opět obsadil císařský trůn. Francie se však dostala do vojenskopolitické izolace a obnovené císařství nepřežilo více než 100 dní. Napoleonova vláda skončila porážkou v [[Bitva u Waterloo|bitvě u Waterloo]], po níž abdikoval podruhé a vydal se do rukou spojenců. Ti jej odsoudili k doživotnímu vyhnanství na ostrově [[Svatá Helena (ostrov)|Svatá Helena]], kde po necelých šesti letech pobytu ve věku jednapadesáti let zemřel.
Za svůj život Napoleon svedl okolo šedesáti bitev, tedy více než [[Alexandr Veliký|Alexandr Makedonský]], [[Hannibal]], [[Julius Caesar|Caesar]] a [[Alexandr Vasiljevič Suvorov|Alexandr Suvorov]] dohromady,<ref>Tarle, s. 22.</ref> a po téměř celé další století byla vojenská teorie i praxe posuzována podle jeho pravidel a přizpůsobována jeho pojetí válečnictví.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Dupuy | jméno = R. Ernest | příjmení2 = Dupuy | jméno2 = Trevor N | titul = Historie vojenství : Harperova encyklopedie. Od roku 1700 do války v Perském zálivu | vydavatel = Forma | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran = 952 | isbn = 80-7213-008-0 | strany = 812 | poznámka = [dále jen: ''Dupuy a Dupuy'']}}</ref> Za Napoleonovy éry se Francie změnila ze stavovského feudálního státu v sociálně i občansky nově strukturovanou společnost a určovala politický (zeman) trend ve značné části Evropy. Mimo jiné uskutečnil i obsáhlou reformu vnitřní správy země a v roce 1804 vydal nový občanský zákoník (''[[Code civil]]''), jenž se stal vzorem pro další evropské země<ref name="Čornej, Vaníček, Kučera, 298">{{Citace monografie | příjmení = Čornej | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Čornej | příjmení2 = Kučera | jméno2 = Jan P. | příjmení3 = Vaníček | jméno3 = Vratislav | titul = Evropa králů a císařů | vydavatel = Ivo Železný | místo = Praha | rok = 2005 | strany = 298 | isbn = 80-237-3941-7 | poznámka = [Dále jen: ''Evropa králů a císařů'']}}</ref> a francouzské právo na něj dodnes navazuje.<ref name="Kde, kdy a jak, 208">{{Citace monografie | jméno = | příjmení = Kolektiv autorů | titul = Kdy, kde, proč a jak se to stalo | vydavatel = Readers Digest Výběr s. r. o. | místo = Praha | rok = 2002 |strany = 208 | isbn = 80-902069-6-4}}</ref>
== Vzestup ==
| |||