Prestiž povolání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění trendů a aktuálního žebříčku prestiže povolání v ČR. značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Prestiž povolání''' ukazuje míru váženosti, moci a vlivu ve společnosti, které se jedinci dostává a jež je mu od ostatních prokazována v souvislosti s výkonem daného povolání. Prestiž je považována za jednu ze tří základních dimenzí [[sociální stratifikace]]. Prestiž povolání, neboli funkční prestiž, je výsledkem výzkumu škál prestiže povolání, který je prováděn na základně reprezentativních šetření. Na základě těchto výsledků je obvykle sestaven žebříček prestiže povolání, který by měl odrážet význam určitých profesí pro společnost.
Samotný pojem [[prestiž]] znamená dobrou reputaci (pozitivní hodnocení) jedince či skupiny spojenou s úctou a vlivem. Prestiž v moderním světě již není v takové míře určována podle velikosti majetku, jako tomu bylo dříve. Pokud jde o prestiž povolání, hodnotí se zcela nezávisle na jedinci, který povolání vykonává.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 99 ⟶ 97:
V průzkumech Sociologického ústavu Akademie věd ČR pravidelně vítězí profese [[Lékař|lékaře]], a to s více než desetibodovým náskokem. V posledním šetření (únor 2016) této profesi dalo maximum 99 bodů 44 % dotazovaných.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Tuček|jméno=Milan|titul=Prestiž povolání - únor 2016|periodikum=Sociologický ústav AV ČR|vydavatel=Sociologický ústav AV ČR|url=http://cvvm.soc.cas.cz/prace-prijmy-zivotni-uroven/prestiz-povolani-unor-2016|datum vydání=2016|datum přístupu=}}</ref>
Celkově žebříček neprochází zásadními změnami. Podle autora výzkumu Milana Tučka to lze vysvětlit stabilní hodnotovou strukturou české společnosti. Výjimkou je hodnocení politické scény, kdy si významně polepšila profese [[Ministr|ministra]]. Mírně se zvýšilo i hodnocení [[Poslanec|poslance]]. Za celé sledované období dochází k nárůstu prestiže [[Voják|vojáka]] z povolání a [[Policista|policisty]]. Naopak na zatím nejnižší hodnotu se propadl [[zemědělec]], o třináct bodů kleslo hodnocení [[Novinář|novináře]]. Stabilitu žebříčku dokazuje skupina nesourodých profesí s konstantním, zhruba padesátibodovým ziskem. Zatímco v závislosti na věku se žebříček neliší, pravidelně prokazuje korelaci mezi sociálním statusem dotázaného a prestiží jednotlivých profesí (např. nejvyšší dosažené vzdělání).
Souvislost prestiže povolání s hodnotovou orientací obyvatelstva prokazuje rok 1989, kdy podle Tučka a Machonina došlo při přechodu české společnosti na tržní hospodářství k velkému pohybu na trhu práce a změně profese či osamostatnění velké skupiny pracovní síly. Některé profese prodělaly velký vzestup (učitel, zdravotní sestra) na žebříčku, jiné se úplně propadly (soustružník, zemědělec). Tuček a Machonin dále uvádějí, že změny na škále prestiže nejsou pouze důsledkem, ale zároveň předpokladem změn ve společnosti.
=== Metodika a cíle výzkumů ===
| |||