Sociometrie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m gramatika
Řádek 5:
 
== Sociometrie jako pojem ==
Sociometrie je specifický způsob měření vztahů v malých skupinách pomocí zjišťování vzájemných výběrů a odmítnutí členů navzájem,. Je založený na empirických datech, získaných většinou pomocí dotazníku (sociometrický test). Pozice člena ve skupině je dána sociální přitažlivostí (sympatie a antipatie) a prestiží (vliv na druhé a důležitost jednotlivce). Dotazník tedy zkoumá, jak jsou jednotlivci oblíbení, stupeň blízkosti a jak velký vliv má člen na skupinu a jaký má ona na něj.
 
Sociometrie je dominantní technikou, jestliže předmětem šetření jsou specificky sociometrické problémy, tedy zejména studium sociometrických konfigurací, postavení individuií v nich, neformální struktura skupiny a její vedení a autorita - ostatní výzkumné metody jsou doplňující. Je pomocnou technikou, jestliže předmětem šetření jsou jiné problémy fungování malých skupin, případně jejich začlenění do širších sociálních struktur (rozhodovací proces, komunikační proces, přenos informací, interakce ve skupině, rozdělení moci a vlivů, diferenciace rolí apod.).<ref name=":1" />
Řádek 28:
Sociometrie využívá deseti základních výzkumných technik. Testu seznámení, sociometrického testu, testu vzájemného působení, testu rolí, spontánnosti, psychodramatu, sociodramatu, živých novin, terapeutického filmu a obecného studia jednání in situ neboli v přirozené situaci.
 
Mezi nejpoužívanější z těchto metod patří sociometrický test (také sociometrický dotazník). Při jeho sestavování je nutné stanovit hranici sociální skupiny, v níž test probíhá. Například kolegové mohou vybírat pouze zemezi svýchsvými spolupracovníkůspolupracovníky, spolužáci zemezi spolužákůspolužáky. Dále je třeba položit jednoznačnou otázku, na kterou budou lidé odpovídat (př.: S kým byste chtěli jet na služební cestu?). Dále je tu potřeba limitování počtu výběrů. Jediná volba by nemusela přinést kýžený efekt, protože by všichni mohli volit jen pro jedinou osobu a příliš mnoho voleb by bylo matoucí a neefektivní pro následné vyhodnocení testu. Zároveň by sociolog neměl výsledky sociometrického dotazníku ve skupině zveřejňovat, mohlo by to vést ke konfliktům.
 
Úroveň popularity ve skupině odráží takzvaný sociometrický status. Pozitivní a negativní statusy se dále vydělují do jednotlivých pozic. Například: