Otevřít hlavní menu

Změny

bez shrnutí editace
| rok = 2006
| isbn = 80-86730-04-2
}}</ref> <ref>KLIKOVÁ, Christiana a Igor KOTLÁN. Hospodářská politika. 3. vyd. Ostrava: Institut vzdělávání Sokrates, 2012. ISBN 978-80-86572-76-5.</ref> (1,2).
}}</ref>
 
<ref>KLIKOVÁ, Christiana a Igor KOTLÁN. Hospodářská politika. 3. vyd. Ostrava: Institut vzdělávání Sokrates, 2012. ISBN 978-80-86572-76-5.</ref> (1,2).
 
=== Nositelé hospodářské politiky ===
''Subjektem hospodářské politiky'' může být jednotlivec či skupina, která hraje aktivní roli ve tvorbě, provádění a kontrole hospodářské politiky. Z hlediska souboru institucí se jedná především o <ref>ŽÁK, Milan. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 80-86730-04-2.</ref> (1): 
* '''zákonodárné instituce''' - v České republice zákonodárná moc náleží parlamentu;
* '''vládní instituce''' - vláda, ministerstva, státní instituce jako jsou celní a daňové orgány, živnostenské úřady;
* '''instituce vytvářející a dohlížející na tržní prostředí''' - protimonopolní úřady;
* '''instituce zaručující vymahatelnost zákonem''' - soudní instituce;
* '''další instituce, které ji přímo či nepřímo ovlivňují''' - odbory, politické strany, atd. <ref>ŽÁK, Milan. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 80-86730-04-2.</ref> <ref>POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY. Ústava České republiky. Psp.cz [online]. © 2016 [cit. 2016-10-02]. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html</ref>(1,2);
''Objektem hospodářské politiky'' je ekonomika daného státu. Patří zde subjekty, které se podílejí na hospodářských procesech a nebo je svou činností ovlivňují. Charakterizovány jsou všechny vazby, které mezi subjekty v rámci probíhajícího hospodářského procesu vznikají <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Paulík
 
=== Nástroje hospodářské politiky ===
Nástrojem (či prostředkem) hospodářské politiky rozumíme ekonomickou veličinu, pomocí níž mohou hospodářští politici dosahovat požadovaných cílů na zvolené proměnné. Takovou veličinou může být například cena, sazba daně, či konkrétní bankovní nebo kartelový zákon. <ref>SLANÝ, A. a kol. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. Praha: C.H. Beck, 2003. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-738-3.</ref>(1)
 
Hlavním kritériem třídění prostředků hospodářské politiky avšak je, jak daný nástroj působí na vývoje vztahů mezi účastníky trhu. V tom případě se nástroje dělí na:
·        nástroje systémové (kvalitativní) a
 
·        nástroje běžné hospodářské politiky (kvantitativní) <ref>SLANÝ, A. a kol. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. Praha: C.H. Beck, 2003. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-738-3.</ref>(1)
 
==== Systémové nástroje hospodářské politiky (kvalitativní) ====
 
==== Nástroje běžné hospodářské politiky (kvantitativní) ====
V případe použití nástrojů běžné hospodářské politiky nedochází ke změně organizace ekonomického systému, nýbrž pouze ke změně kvantitativních dat, která jsou základem pro rozhodování ekonomických subjektů. Mohou jimi být úrokové sazby či změna daňového zatížení. <ref>SLANÝ, A. ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: C.H. Beck, 1999. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-237-3.</ref>(2)
 
 
30

editací