Bitva u Lučence: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 3 lety
oprava 3 pravopisných chyb
m (ještě chybějící Reference)
(oprava 3 pravopisných chyb)
| poznámky =
}}
'''Bitva u Lučence''' se odehrála roku [[7. září]] [[1451]] u [[Lučenec|Lučence]] mezi vojskem vedeným [[Jan Jiskra z Brandýsa|Janem Jiskrou z Brandýsa]] a [[Uhersko|uherským]] vojskem vedeným [[János Hunyadi|Jánosem Hunyadim]]. Vojsko, jehož část tvořil oddíl českých a slovenských [[Bratříci|Bratříků]] za účasti [[Jan Talafús z Ostrova|Jana Talafúse z Ostrova]] a [[Petr Aksamit|Petra Aksamita z Lideřovic a Kosova]], porazilo mnohem početnější armádu uherského vojevůdce.<ref name="jurok">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Jurok
| jméno = Jiří
== Historické pozadí ==
 
Jádro bratřického vojska tvořili čeští bojovníci, kteří odešli ze země po porážce [[Husitství|husitského hnutí]] v [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] roku 1434. Bratřická vojska nejdříve vstoupila do služeb šlechticů či kapitánů, z nichž nejvýznamnějším byl Jan Jiskra z Brandýsa, tento český šlechtic původně v Horních Uhrách zastupoval zájmy nezletilého [[Seznam představitelů českého státu|českého]] a [[Seznam uherských králů|uherského krále]] [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] z rodu [[Habsburkové|Habsburků]], k čemuž byl pověřen jeho matkou [[Alžběta Lucemburská|Alžbětou Lucemburskou]], královnou vdovou po českém a uherském králi [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtu II. Habsburském]]. Bratříci postupně vojensky ovládli celé východní a zčásti i střední Slovensko (tehdy Horní Uhry) tím, že obsadili zdejší hrady a pevnosti. Uherský sněm však nároky krále Ladislava Pohrobka odmítl a zvolil si za svého panovníka polského krále [[Vladislav III. Varnenčik|Vladislava III. Varnenčika]]. Po smrti královny Alžběty Lucemburské v roce 1442, byl záhy poražen a zabit (nebo dle jiné verze nejprve zajat) osmanskými vojsky v bitvě u Varny v roce 1444 také král Vladislav III. Varnenčik. Poté těchto událostech uherský sněm nakonec uznal dědické nároky Ladislava Pohrobka a přijal ho za svého krále. Správcem království se po dobu Ladislavovy nezletilosti stal vojevůdce, sedmihradský vojvoda [[János Hunyadi]]. Ten byl zaměstnán válkami s Turky a přitom se snažil ovládnout celé jemu svěřené [[Uherské království (1000–1526)|Uherské království]].
 
== Průběh bitvy ==
Od roku 1446 došlo mezi vojsky Jana Jiskry s Brandýsa a Jánose Hunyadiho k sérii vojenských střetnutí, přerušovaných krátkými příměřími. Nejvýznamnějším z nich byla bitva u Lučence, kde proti sobě bojovali Jan Hunyadi a Jan Jiskra z Brandýsa. Jan Jiskra s vojskem 3000 bratříků nakonec zvítězil, když v bitvě drtivě porazili na 20 tisíc uherských vojáků. Po této bitvě byl uzavřen nový mír.{{zdroj?}}
 
Podle jiného zdroje se v bitvě u Lučence utkalo 4&nbsp;000 dobře vyzbrojených zkušených Jiskrových bojovníků s 10 až 12 tisíci vojáků Jana Hunyadiho, při čemžpřičemž nejlépe vycvičené Hunyadiho jednotky zůstaly na jihu země. Strategická Jiskrova chyba byla, že nepronásledoval poražené vojsko a že nezajal Jánose Hunyadyho.<ref>[http://www.dejiny.sk/mikro/Slde/jiskra.htm František Oslanský: ''Role Jana Jiskry ve slovenské historii'' (anglicky)]</ref>
 
== Reference ==
95

editací