Megalitická kultura: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m Editace uživatele 80.188.248.181 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 193.85.252.230
Řádek 2:
Jako '''megalitická kultura''' se nepřesně označuje řada vzájemně nesouvisejících kultur z období pozdního [[neolit]]u, [[eneolit]]u a [[doba bronzová|doby bronzové]], jejichž jediným společným znakem jsou stavby z převážně velikých kamenných kvádrů a bloků ([[megalit]]y, resp. megalitické stavby). Název pochází z řeckého ''mega'' (velký) a ''lithos'' (kámen).
 
== Časové období (období napr.(doba kamená)) ==
I když se stále ještě o stáří mnoha památek diskutuje, je možno pro Evropu zvolit následující hrubý časový přehled, kdy megalitické památky vznikly:
*
* Palestina: 9000 – 2000 př. n. l.
* Malta: 4000 – 2000 př. n. l.
* Sardinie: 3000 – 600 př. n. l.
* Korsika: 3000 – 1000 př. n. l.
* Francie, Bretagne: 4500 – 2000 př. n. l.
* Pyrenejský poloostrov: 4000 – 2000 př. n. l.
* Irsko, Anglie: 3500 – 1500 př. n. l.
* Nizozemsko, Německo, Polsko, Skandinávie: 4000 – 2000 př. n. l.
 
== Území megalitické kultury ==
Řádek 13 ⟶ 21:
=== Středozemí ===
[[Soubor:Malta 18 Hagar Qim.jpg|thumb|Ħaġar Qim]]
Pozoruhodné megalitické stavby se nacházejí na [[Korsika|Korsice]], [[Sardinie|Sardinii]], [[Sicílie|Sicílii]] a zejména na [[Malta|Maltě]]; přiřadit sem lze i do skály vytesané hroby na [[Baleárské ostrovy|Baleárských ostr]]<nowiki/>é fenomén podzemního posvátného [[hypogeum|hypogea]] v [[Hypogeum Hal Saflieni|Hal Saflieniostrovech]].
 
* K [[megalitická kultura na Maltě|megalitické kultuře na Maltě]] se počítají zejména velké chrámy jako jsou [[Ħaġar Qim]], [[Mnajdra]], [[Ġgantija]] nebo [[Tarxien]], a také fenomén podzemního posvátného [[hypogeum|hypogea]] v [[Hypogeum Hal Saflieni|Hal Saflieni]].
 
'''Severní afrika'''