Oghuzové: Porovnání verzí

Odebráno 181 bajtů ,  před 4 lety
m
sjednocení infoboxu; CheckWiki: oprava duplicitních referencí, odstranění zb. zalomení; kosmetické úpravy
(pokus o jazykovou korekturu)
m (sjednocení infoboxu; CheckWiki: oprava duplicitních referencí, odstranění zb. zalomení; kosmetické úpravy)
{{pravopis}}
{{Různé významy|tento=historickém etniku Uzů a jejich chanátu v Asií|stránka=Uzové|druhý=totožném etniku Uzů v Evropě}}
{{Infobox etnické- skupinyetnická skupina
| skupinanázev = Oguzští Turci<br />Oguzové
| image = <br />[[Soubor:Seljuqs_Eagle.svg|200px]]<br><br /><small>''[[Öksökö]]'', bájný dvojhlavý orel [[Turkická mytologie|turkické mytologie]], symbol [[Azerové|Azerů]] a [[Seldžucká říše|Seldžucké říše]]</small><br /><div style="margin-top:1px; margin-bottom:1px;"><div style="background-color:#fee8ab"> 1. řádek: [[Abdülhamid II.]] • [[Parvíz Davudi]] • [[Mustafa Kemal Atatürk|Atatürk]]
| popisek =
2. řádek: [[Gurbanguli Berdymuhamedov|Berdymuhamedov]] • [[Recep Tayyip Erdoğan|Erdoan]] • [[Sajjid Alí Chameneí|Chameneí]]
| popisek =
| skupina = Oguzští Turci<br />Oguzové
| populace = [[Sia|Sia-číňané]], [[Ting-lingové]], [[Siung-nuové]] → Oguzové
| původ =
| popplaceregiony = • [[Čína]] • [[Mongolsko]] • [[Rusko]] • [[Džungárie]] • [[Ťan-šan]] •<br />
• [[Střední Asie]] • [[Ukrajina]] • [[Balkán]] • [[Írán|Persie]] • [[Anatolie]] •<br /><ref group="pozn.">data jsou uvedená podle doložených zdrojů, ačkoli bychom se mohly taky domnívat že ve skutečnosti svazy Oguzů byly dotvořeny dříve</ref>
| genealogy =
| region1 = 1.Mongolsko<br />2.Rusko<br />3.Čína
| pop1 = '''Oguzové''' → <br />[[Najmani|8 Oguz-Tatař]] → <br />[[Tokuz Oghuzové|9 Oguz]] → <br />[[Basmalové|5 Oguz]] → <br />[[Alty Oghuzové|6 Oguz]] → <br />[[Otuz Oguzové|30 Oguz-Tatař]] →
| pop6 = '''[[Osmanští Turci]]''' →
| ref6 = '''1299–1922'''
| region7 =
| pop7 =
| ref7 =
| region8 =
| pop8 =
| ref8 =
| region9 =
| pop9 =
| ref9 =
| region10 =
| pop10 =
| ref10 =
| jazyky = • staročínština • prototurkičtina • oghuzština • oghurština • <br /> • starotatařština • staroturečtina • staroperština • staroruština •
| nabozenstvináboženství = • [[teismus]] • [[tengrismus]] • [[nestoriánství]] • [[manicheismus]] • <br /> • [[buddhismus]] • [[ortodoxní křesťanství]] • <br /> • [[islám]] - • [[sunnitský islám]] • [[ší'itský islám]] • [[súfismus]] •
| pribuznipříbuzní =
| poznamkypoznámky =
<!-- Zastaralé parametry -->
| image = <br />[[Soubor:Seljuqs_EagleSeljuqs Eagle.svg|200px]]<br><br /><small>''[[Öksökö]]'', bájný dvojhlavý orel [[Turkická mytologie|turkické mytologie]], symbol [[Azerové|Azerů]] a [[Seldžucká říše|Seldžucké říše]]</small><br /><div style="margin-top:1px; margin-bottom:1px;"><div style="background-color:#fee8ab"> 1. řádek: [[Abdülhamid II.]] • [[Parvíz Davudi]] • [[Mustafa Kemal Atatürk|Atatürk]]
2. řádek: [[Gurbanguli Berdymuhamedov|Berdymuhamedov]] • [[Recep Tayyip Erdoğan|Erdoan]] • [[Sajjid Alí Chameneí|Chameneí]]
}}
'''Oghuzští Turci''' nebo '''Oghuzové''', též '''Oguzové''' ({{vjazyce|tr}} a {{vjazyce|az}} ''Oğuzlar'', {{vjazyce|uz}} ''Oʻgʻuzlar'', {{vjazyce|kk}} ''Оғыздар, Oğyzdar'', {{Vjazyce|el}} ''Ονξοι'' → ''Oufi'', {{vjazyce|fa}} ''اغوز'' → ''Oghūz'', {{vjazyce|ar}} ''أوغوز'' → ''Ūghūz'' a varianty: ''Ghuzz'', ''Guozz'', ''Kuz'', ''Oğuz'', ''Okuz'', ''Ouz'', ''Ouzoi'', ''Uğuz'' a '''''Uz''''') byli raně-[[středověk]]ou historickou kmenovou konfederaci [[turkické jazyky|turkiců]] ve [[Střední Asie|střední Asii]]. Je třeba poznamenat, že řecké zdroje používaly jméno ''Oufi'' (nebo '''''Ouvvi''''') označujíc Oguzské Turky, jménem, které také používaly k označení asijských Hunů čili [[Siungnuové|Siung-nuů]]. Oguzové migrovali na západ z&nbsp;oblasti [[Sedmiříčí|Žety-su]] ({{vjazyce|cs}} Sedmiříčí) po střetu s&nbsp;[[Karlukové|karluckou]] (3-Oguzové) větví [[Ujgurové|Ujgurů]]. Západní hranicí jejich území se pak na čas stalo [[Kaspické moře]]. Potomky Oguzů byli i pozdější zakladatelé několika různých států, například [[Ghaznovská říše|Ghaznovské říše]], [[Seldžucká říše|Seldžucké říše]], [[Rúmský sultanát|Rúmského sultanátu]], [[Chórezmská říše|Chórezmské říše]], [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a několika dynastií, [[Safíovci|Safíovské dynastie]], [[Afšárovci|Afšárovské dynastie]], [[Kádžárovci|Kádžárovské dynastie]] a dalších. Termín ''og-uz'' dnes přetrvává v&nbsp;označení pro jihozápadní skupinu turkických [[oghuzské jazyky|oguzských jazyků]].
 
=== Oguzské kmeny podle eposu Mahmúda Kašgarského ===
* V [[epos]]e od Mahmúda Kašgarského '''''[[Divân-ı Lügati't-Türk]]'''''<ref name="rfr1">{{Cite book
| publisher = Tekin (turecky)
| last = Maḥmūd
! Pořadí !! Oguzská konfederace Turkmenských kmenů podle [[Divân-ı Lügati't-Türk]] !! Tamgy
|-
| 01 || První a hlavní: jsou [[Kynykové]], dnes kagani. || [[Soubor:Kinik.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 02 || Druhý: [[Kajyové|Kayıové]] jinak v literatuře nazýváni Kai, Kaj → Kajlar.<br />Zejména kmenové symboly Bulharského klanu [[Dulo]] a Oguzského kmene ''Qayп'' → Kajy jsou stejné. || [[Soubor:Kayi.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 03 || Třetí: [[Bajandurové|Bajundurové]] také Bajyndyr, v literatuře zvaný Baian, Bajan. || [[Soubor:Bayundur.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 04 || Čtvrtý: [[Jyvaové|Iwaové]] také nazýváni Jıwa, Jiva. || [[Soubor:Yiva.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 05 || Pátý: [[Saluři|Salgurové]] → Salur. || [[Soubor:Salur.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 06 || Šestý: [[Afšarské kmeny|Avšarové]] → také Afšar, Avšarské kmeny. || [[Soubor:Avsar.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 07 || Sedmý: [[Bejdiliové|Begtiliové]] → také Begdili nebo Bejdili. || [[Soubor:Begdili.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 08 || Osmý: [[Bügdüzové]]. || [[Soubor:Bugduz.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 09 || Devátý: [[Bajati]] || [[Soubor:Bayat.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 10 || Desátý: [[Jazgyrové]]. || [[Soubor:Yazir.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 11 || Jedenáctý: [[Ejmürové|Ejmür]] → také Ejmir. || [[Soubor:Eymur.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 12 || Dvanáctý: [[Kara-evliové|Karabölükové]] → také Karaevli. || [[Soubor:Karaevli.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 13 || Třináctý: [[Alkaevliové|Alkabölükové]] → také Alkaevli. || [[Soubor:Akevli.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 14 || Čtrnáctý: [[Igdirové|Igdırové]] také nazýváni İgder, İgdir a Igder. || [[Soubor:Igdir.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 15 || Patnáctý: [[Üregiři|Juregirové]] také nazýváni Jüregir. || [[Soubor:Yuregir.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 16 || Šestnáctý: [[Potürge|Tutırkaové]] → Dondurga. || [[Soubor:Dodurga.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 17 || Sedmnáctý: [[Alajuntluové|Ulajundlugové]] také nazýváni Alajund, Alan-jurtlu také Alajurtlu. || [[Soubor:Alayuntlu.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 18 || Osmnáctý: [[Dögeři|Tügerové]] také nazýváni Düver, Düğer, Töker nebo Tüker. || [[Soubor:Doger.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 19 || Devatenáctý: [[Pečeněhové|Bečenekové]] také nazýváni Bečenekiči, Pečenek, Pečeneg. || [[Soubor:Pecenek.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 20 || Dvacátý: [[Čavuldurové|Čuvaldarové]] také nazýváni Čavundurové. || [[Soubor:Cavuldur.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 21 || Jednadvacátý : [[Čepnyové|Čepniové]] → Turkický kmen Bektašiů?. || [[Soubor:Cepni.svg|60px|rightvpravo]]
|-
| 22 || Dvaadvacátý: [[Čaruklugové|Čaruklukové]] v malém počtu, jejich záznamy jsou málo dostupné. || [[Soubor:None-100.gif|60px|rightvpravo]]
|}<ref name="Oguz" />
 
=== Zákony a tradice ===
{{Historie turkických národů do 14. století}}
[[Töre]] je sbírka povinných tradic a zvyků. [[Orchonské nápisy|Ochonsko]]-[[Jenisejské nápisy|Jenisejské záznamy]] říkají, že stát nemůže existovat bez Töre. V [[epos]]e Mahmúda Kašgarského, Divân-ı Lügati't-Türk<ref name="rfr1" />napsaného v 11. století se uvádí: {{CiteCitát|…slovo Töre se vysvětluje jako hlavní místo v domě, toto slovo v základním smyslu se používá jako zvyk, tradice…|Mahmud al-Kāshgharī „Divân-ı bookLügati't-Türk“|350|}}
| publisher = Tekin (turecky)
| last = Maḥmūd
| first = Kāshgarī
| coauthors = James Kelly, Kütüphanesi (Istanbul, Turkey) Millet
| title = Türk Şiveleri Lügatı = Dīvānü Luġāt-It-Türk
| location = Duxbury, Mass
| year = 1982
}}</ref>napsaného v 11. století se uvádí: {{Citát|…slovo Töre se vysvětluje jako hlavní místo v domě, toto slovo v základním smyslu se používá jako zvyk, tradice…|Mahmud al-Kāshgharī „Divân-ı Lügati't-Türk“|350|}}
 
Podle [[Zija Gökalp|Ziju Gökalpa]] mohou mít slova Töre a Türk jeden kořen. [[Azgar Muchamadiev]] to potvrzuje nalezenými numismatickými mincemi: první Turanské mince používají "'''trgi'''" k označení "'''státu'''" → "'''zákona'''"<ref>{{Cite book
=== Náboženství ===
Představy Turků o „Boží rozvinutosti“ směrovali k větší podstatě bytí představeného v materiální obloze. V [[Orchonské nápisy|Ochonských nápisech]] je výraz, který odhaluje turkické kosmogonie v jedné větě:<br />
:”Use '''Kek Tangri''' asra yagyz yir kylyndykta ikin ara kishi oglu kylynmysh” <br />
:„Když '''Bůh''' stvořil modrou oblohu nahoře a zemi dole, také mezi nimi byl stvořen člověk“<br />
Zde uvedený '''Kek Tangri''' je '''Bůh''' → '''Nebe'''. Taky v průběhu doby Turkutů, '''Nebe''' pokrývající zemi a vládnoucí všem na zemi, byl v očích stepních národů '''Bůh'''. V 10. století měli Oguzové přesvědčení podobné tomuto. Na základě informací [[Ibn Fadlán]]a, když Oguzové čelí nespravedlivému zacházení nebo měli jakékoli potíže, dívali se na oblohu a řekli: ”Bože!”. Základní turkické vyznání neměla antropomorfismi.
 
=== Turkutské kaganáty ===
==== První Turkutský kaganát (Turkuti) ====
[[Soubor:East-Hem 600ad.jpg|thumbnáhled|300px|rightvpravo|Asie kolem roku 600]]
V 6-9 století Oguzové žili v oblasti řeky Selenga, jež od roku 500 byli členy turkických kmenů a později taky Turkutských kaganátů.
 
 
==== Kutlukský kaganát (Modří Turci) ====
V roce 682 ve válce u Kravího jezera ({{vjazyce|tr}} Inek gölü) byli v tomto autonomním kaganátě poraženi [[Ilteriš-kagan|Kutluk-kaganem]] (682-691-4) {{#tag:ref|[[Ilteriš-kagan|Kutluk-kagan]] ({{Čínsky|znaky=頡跌利可汗|pchin-jin=xǐedǐelišǐ kěhàn|český přepis=Sie-'''tie-li'''-š' kagan}}<br />nebo osobním jménem {{Čínsky|znaky=那骨咄祿|pchin-jin=āshǐnà gǔdǔlù|český přepis=Ašina Kutluk}})|group=pozn.}}. Znepokojeni s Kutlukovým vítězstvím, se Oguzové pokusili o spolupráci s číňany a [[Kitajové|kitany]]. Útok, který byl zahájen z [[Tonjukuk|Tonjukukova]]ova {{#tag:ref|[[Tonjukuk]] ({{Čínsky|znaky=暾欲谷|pchin-jin=tūnyùgǔ|český přepis=Tchun-jü-ku}}) byl jabguem a vrchním vojevůdcem počas vlády čtyř turkutských kaganů.|group=pozn.}} stanoviště na pobřeží Kravího jezera, proběhl pro Turkuty úspěšně a eliminoval nebezpečí Oguzů. Později byl vládci Oguzského kaganátu který zemřel v této bitvě, [[Baz-kagan]]ovi (???-682) {{#tag:ref|[[Baz-kagan]] osobním jménem ({{Čínsky|znaky=阿史那步真|pchin-jin=āshǐnà bùzhēn|český přepis=Ašina Pu-čen}}), kagan větve Oguzů přímo proklamovaný Turkuty|group=pozn.}}, postaven památník-[[balbal]], přímo v Kutlukově hrobce.
 
V důsledku [[Kapagan-kagan|Bäkčor Kapagan-kaganových]] (691-4–716) vojnových tažení proti oguzským kmenům, které byl nucen provést v roce 715, byl všechen jejich skot zabit. V roce 716 vypukla vzpoura [[Tokuz Oghuzové|9 Oguzů]] (Tokuz Oguzové) a nastala smrt Kutlukova bratra Bäkčora. Kutlukův syn [[Kül-tegin]] (716–731) {{#tag:ref|[[Kül-tegin]] byl spoluvládce a bratr [[Bilgä-kagan|Mokilian-kaganův]], [[Jiran-tegin|Jollug-teginův]], [[Tengri-kagan]]ův a [[Kutlug Jabgu-kagan|Koto-kaganův]]|group=pozn.}} učinil 5 vojnových tažení proti Oguzům, u čtyř z nich se účastnil i [[Bilgä-kagan|Mokilian-kagan]] (716–734). V témže roce jeden z oguzských kmenů - Bajirkuové → Bajir-gur (Pa-jie-ku) - byl podroben hrozným způsobem.<br />
Někdy v tomto období přijali Oguzové islám a stali se spojenci středoasijské muslimské dynastie Sámánovců ze Sogdiany. Oguzové společně s [[Ismáíl Sámání|Emírem Ismáílem Sámáním]] (892-907) bojují proti [[Karlukové|Karlukům]] ([[Karachánové]] 840/940-1212) {{#tag:ref|s kolapsem Ujgurského kaganátu v roce 840, se Karlukský chán prohlásil "právním panovníkem stepních zemí" jako "Legitimní nástupce" tureckých vládců, oprávněn na titul Kara-chán s hlavním centrem Kara-ordu (nebo Kuz-Ordu) poblíž Balasagunu, bývalého Türgešského hlavního centra. Karlukové položili základ pro vznik Kara-chánského státu (932–1212)|group=pozn.}} v [[Sedmiříčí|Žety-su]] a u [[Talas]]u {{#tag:ref|roku 893 [[Ismáíl Sámání]] dobyl hlavní město Karlukských Turků, Talas a přestavěl Nestoriánský kostel na mešitu.<ref>Renee Grousset, ''The Empire of the Steppes:A History of Central Asia'', Transl. Naomi Walford, (Rutgers University Press, 1991), 142. ISBN 0-8135-1304-9, ISBN 978-0-8135-1304-1</ref><ref>''Samanids'', C.E.Bosworth, '''The Encyclopedia of Islam''', Vol. VIII, Ed. C.E.Bosworth, E.van Donzel, W.P.Heinrichs and G.Lecomte, (E.J.Brill, 1995), 1026.</ref> Ismailův syn Ahmad, vyslal dvě vojenské výpravy (911 a 912 - 913) do [[Sístán a Balúčistán|Sistánu]] ke znovu zavedení Sámánídské kontroly nad provinciemi u Kaspiku.<ref>''Samanids'', C.E.Bosworth, 1027.</ref>|group=pozn.}}. Další tažení v roce 903 dále zabezpečilo Sámánídské hranice vůči karlukským nájezdům, a dovolilo muslimštím misionárům rozšířit své aktivity v regionu. Ve stejné době, [[Ahmad Sámání|Ahmadův]] (907-914, Ismailův syn) oguzský generál [[Simdžúr al-Dawati|Simdžúr]] přijal v [[Zaranž|Zarangu]] kapitulaci [[Al-Mu'addal]]a {{#tag:ref|Al-Mu'addala byl Saffaridským vládcem Zarangu v roce 911.|group=pozn.}}. Simdžúr byl pak dosazen jako guvernér Sístánu. [[Chórezm]] na severu byl rozdělen, jižní část zůstala pod autonomií [[Afrigidi|Afrigidštích]] vládců {{#tag:ref|Afrigidi (305-995) byla domorodá Chórezmská, Íránská<ref>C.E. Bosworth, “The Ghaznavids” in History of Civilization: Central Asia in History of Civilizations of Central Asia, Volume IV: The Age of Achievement : A.D. 750 to the End of the Fifteenth Century : Part One : The Historical Social and Economic Setting/edited by M.S. Asimov and C.E. Bosworth. Delhi, Motilal Banarsidass, 1999, 485 pages. (Vol. IV, Pt. I). ISBN 81-208-1595-5. Excerpt from page 101: “The ancient Iranian kingdom of Khwarazm had been ruled until 995 by the old established line of Afrighids of Kath, but control subsequently passed to the new line of Khwarazm Shahs, the [[Ma'munids]] of Gurganj”</ref><ref name="BosworthIranica">[http://www.iranicaonline.org/articles/al-e-afrig-afrighid-dynasty-the-name-given-by-the-khwarazmian-scholar-abu-rayhan-biruni-to-the-dynasty-of-rulers-in ” ĀL-E AFRĪḠ” IN Encyclopedia Iranica by C.E.Bosworth]</ref><ref name="MuslimDynasties">Clifford Edmund Bosworth, The New Islamic Dynasties: A Chronological and Genealogical Manual, Columbia University, 1996.</ref> dynastie která vládla nad starověkým Královstvím Chórezm až do roku 995.|group=pozn.}}, zatímco severní část byla řízena Sámánidským úředníkem. Rok 940 je považován za konec kaganátu Karluků a jeho přímým pokračováním byla následná říše Karachánů.
 
V roce 950 zavedli [[Oguzský jabguluk]] čili '''''Oguzské knížectví''''' {{#tag:ref|[[Staroturečtina|staroturecky]]: Devet Oguz, {{vjazyce|tr}}: Oguz Devleti čili ''„Oguzský stát“'', nebo „[[Oguzský jabguluk|Oguz Il]] “ čili '''''„Země Oguzů“'''''|group=pozn.}}, jež vytrvalo do roku 1040. Zakladatelem byl [[Kül Erkin|Kül Erkin-chán]] (950 - ????). Tvořily ho kmeny kočovné, polokočovné i částečně usedlé. Celkově se jednalo o 24 kmenů, rozdělených na dvě uskupení po 12 - Üčoky a váženější Bozoky.<ref name="Oguz" /> Rozhodující vliv měla kočovnická šlechta, vlastnící velká stáda. V čele byl [[jabgu]] ([[jabgu|džabgu]], možná obojí výslovnost), což ovšem v hierarchii kočovnických vládců není titul úplného suveréna. Trůn byl dědičný, přesto byl ale vládce volen celonárodním shromážděním. Jeho zástupcem byl [[kül-erkin]], následník měl titul [[inal]], armádě velel [[sübaši]]. Centrem říše byl [[Jangikent]] na dolním toku [[Syrdarja|Syr-darje]].
 
V roce 960 Oguzové a Sámánové porazili Karluky čili Karachány a také je přiměli přestoupit k islámu. Oguzové v té době obývali step v&nbsp;oblasti řek [[Sarysu]], [[Torgaj]] a Emba, na východě až k&nbsp;severním břehům jezera [[Balchaš]]. Zřejmě až v této době dochází k plné konsolidaci a dotvoření svazu.
126 887

editací