Kalmykové: Porovnání verzí

{{Infobox etnické- skupinyetnická skupina

| jazyky náboženství = [[kalmyčtinabuddhismus]], [[ruštinapravoslaví]]

| nabozenstvi příbuzní = [[buddhismus]],viz ostatní [[pravoslavíMongolové]]

[[Soubor: Pays des calmoucs.gif|leftvlevo|thumbnáhled|350px|Guillaume Delisle: Mapa Velkého Tatarska (1706), fragment zachycující Kalmycký chanát]]V roce 1608 přijal car [[Vasilij IV. Ivanovič Šujskij|Vasil Šujský]] dörvötské poselstvo, kterému za přijetí poddanství přislíbil přidělit místo pro kočování a ochraňovat je před kazašským a nogajským chánem.<ref name="BRE">{{Citace monografie | příjmení = Жуковская | jméno = Н. Л.| autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Народы и религии мира: энциклопедия | odkaz na titul = | url | redaktoři = Тишков, В. А.| vydavatel = Большая Российская энциклопедия | místo = Moskva | rok = 1998 | měsíc = | den = | počet svazků = | počet stran = | kapitola = Калмыки| url kapitoly = http://enc.mail.ru/article/1900020427| strany = | svazek = | isbn = | jazyk = ru}}</ref> V r. 1618 Torguti a malá část Dörvötů opustili oblast horního Irtyše a vydali se na západ jižní [[Sibiř]]í a jižním [[Ural]]em k dolnímu Povolží, přičemž se vyhnuli jádru území znepřátelených Kazachů. Do Povolží dorazily ojratské kmeny v r. 1630. Oblast, nárokovaná [[Rusko|Ruskem]], které mělo posádku v [[Astrachaň|Astrachani]], byla řídce obydlená [[Nogajci]]. Ojraté většinu původního obyvatelstva vyhnali, zbytek si porobili. Záhy po usídlení v Povolží se Ojraté začali nazývat Kalmyky a tento proces byl nejednoznačný a souvisel s obecnou změnou pojmenování, která nastala u Ojratů v první polovině 17. století.<ref name="XOD">{{Citace monografie | příjmení = Khodarkovsky | jméno = Michael | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Where Two Worlds Met: The Russian State and the Kalmyk Nomads 1600-1771| odkaz na titul = | url | redaktoři = | vydavatel = Cornell University Press | místo = Ithaca a Londýn| rok = 1992 | měsíc = 10| den = 1| počet svazků = | počet stran = 278| kapitola = | url kapitoly = | strany = 8| svazek = | isbn = 0801425557| jazyk = en}}</ref> Počátek kalmycké přítomnosti by provázen vzájemným rabováním ruských a kalmyckých sídel, přestože bylo sepsáno množství dohod o kalmycké poddanosti a vojenské výpomoci. Ve skutečnosti si Kalmyci vládli sami a tato vláda se historiografii nazývá '''Kalmycký chanát'''. Při upevňování své pozice se Kalmyci stali nástrojem ruské vlády v jižním pohraničí namířeným proti sousedícímu muslimskému obyvatelstvu jako např. [[Persie|Persii]], [[Osmanská říše|Osmanské říši]], nogajským a kubáňským [[Tataři|Tatarům]] a [[Krymský chanát|Krymskému chanátu]]. Střety se sousedy a výpravy proti nim objasňují strategický význam Kalmyckého chanátu, který fungoval jako nárazníková zóna mezi muslimským světem a Ruskem, kterému se tak ulehčilo v evropských válkách a umožnilo se stát jednou z evropských mocností.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Halkovic | jméno = Jr., Stephen A. | autor = | odkaz na autora = | titul = The Mongols of the West | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Moses | jméno sestavitele = Larry | sestavitel = | sborník = Indiana University Uralic and Altaic Series | odkaz na sborník = | vydavatel = Research Institute for Inner Asian Studies, Indiana University | odkaz na vydavatele = | místo = Bloomington | rok vydání = 1985 | isbn = | url = | kapitola = Volume 148 | strany = 41 - 54 | jazyk = en}}</ref>

[[Soubor: Kalmyk Encampment.jpg|rightvpravo|thumbnáhled|350px|Tábořiště Kalmyků za carského Ruska]]Spolu se zrušením chanátu byl zrušen titul [[chán]]a a místo toho zavedena funkce chánova zástupce. Tento titul byl svěřen náčelníku Turgutů, ovšem po porážce [[Pugačevovo povstání|Pugačevova povstání]] (1774), na jehož stranu se Torguté přidali, byl titul svěřen Dörvötům. Car [[Pavel I. Ruský|Pavel]] přiznal v r. 1796 Kalmykům stejná práva a povinnosti jako donským [[Kozáci|Kozákům]], mimo jiné povinnost vojenské služby, a v r. 1800 obnovil Kalmycký chanát. Po jeho smrti byl chanát zrušen (1803). Za [[Napoleonovo ruské tažení|vlastenecké války]] se jednotky kalmycké jízdy, zčásti ještě vyzbrojené luky, zúčastnily [[Bitva u Borodina|bitvy u Borodina]] a následného tažení do Evropy, a dokonce slavnostní přehlídky vítězných vojsk v [[Paříž]]i.

[[FileSoubor:Kalmyk people 1917.jpg|thumbnáhled|Kalmykové v okolí [[Volgograd|Caricynu]], [[1917]].]]

Demografický vývoj kalmyckého národa za posledních sto let podle [[Sčítání lidu|sčítání]]<ref name="gks.ru5" /><ref name="Демоскоп"/><ref>{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Первая Всеобщая перепись населения Российской Империи 1897 г.| odkaz na titul = | url = | redaktoři = Тройницкий Н.А| vydavatel = | místo = Sankt Petersburg | rok = 1905| měsíc = | den =| počet svazků = | počet stran = | kapitola = Таблица VI. Население по полу, народности| url kapitoly = http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_lan_97.php?reg=0 ''Демоскоп Weekly''| strany = | svazek = II| isbn = | jazyk = ru}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Всесоюзная перепись населения 1926 года| odkaz na titul = | url = | redaktoři = | vydavatel = Издание ЦСУ Союза ССР| místo = Moskva | rok = 1928-29| měsíc = | den =| počet svazků = 2| počet stran = | kapitola = Таблица XIII. Распределение населения по родному языку| url kapitoly = http://demoscope.ru/weekly/ssp/ussr_nac_26.php ''Демоскоп Weekly''| strany = | svazek = | isbn = | jazyk = ru}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Всесоюзная перепись населения 1939 года. Национальный состав населения по республикам СССР | periodikum = Демоскоп Weekly | odkaz na periodikum = | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2011-02-18 | ročník = | číslo = | strany = | url = http://demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_39.php | issn = | jazyk = ru}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Всесоюзная перепись населения 1959 года. Национальный состав населения по республикам СССР | periodikum = Демоскоп Weekly | odkaz na periodikum = | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2011-02-18 | ročník = | číslo = | strany = | url = http://demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_59.php | issn = | jazyk = ru}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Всесоюзная перепись населения 1970 года. Национальный состав населения по республикам СССР | periodikum = Демоскоп Weekly | odkaz na periodikum = | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2011-02-18 | ročník = | číslo = | strany = | url = http://demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_70.php | issn = | jazyk = ru}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Всесоюзная перепись населения 1979 года. Национальный состав населения по республикам СССР | periodikum = Демоскоп Weekly | odkaz na periodikum = | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2011-02-18 | ročník = | číslo = | strany = | url = http://demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_79.php | issn = | jazyk = ru}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Всесоюзная перепись населения 1989 года. Национальный состав населения по республикам ССCР | periodikum = Демоскоп Weekly | odkaz na periodikum = | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2011-02-18 | ročník = | číslo = | strany = | url = http://demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_89.php | issn = | jazyk = ru}}</ref><ref name="Демоскоп"/><ref name="gks.ru5" /> udává graf níže.

ImageSize = width:820 height:200

PlotArea = width:220 height:150 left:100 bottom:20

AlignBars = Justify

Period = from:0 till:200000

TimeAxis = orientation:vertical

</timeline>

# podstatou je oddělení, tedy geografické oddělení od ostatních Mongolů.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Паллас | jméno = Петер Симон | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Собрание исторических известий о монгольских народах | odkaz na titul = | url = | vydavatel = | místo = Sankt Petersburg | rok = 1776 | měsíc = | den = | počet svazků = | počet stran = | kapitola = | url kapitoly = | strany = 68—70 | svazek = | isbn = | jazyk = ru}}</ref> <ref>{{Citace monografie | příjmení = Rémusat | jméno = Abel J.-P | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Bechsehes sur les jaques Tartares | odkaz na titul = | url = | vydavatel = | místo = Paříž | rok = 1820 | měsíc = | den = | počet svazků = | počet stran = | kapitola = | url kapitoly = | strany = 245—246 | svazek = | isbn = | jazyk = fr}}</ref> <ref>{{Citace periodika | příjmení = Позднеев | jméno = Алексей Матвеевич | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Астраханские калмыки и их отношение к России до начала нынешнего столетия | periodikum = Журнал Министерства народного просвещения | odkaz na periodikum = | rok = 1886 | měsíc = | ročník = | číslo = CCXLIV, díl 2 | strany = | url = | issn = | jazyk = ru}}</ref>

Kalmyčtina patří k [[Aglutinační jazyky|aglutinačním jazykům]] a ke gramatickým funkcím používá [[Sufix|přípony]]. Vyznačuje se [[Vokálová harmonie|samohláskovou harmoniharmonií]]í a nemá [[Jmenný rod|jmenné rody]].

* {{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Answers.com | url = http://www.answers.com/topic/kalmykia | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2011-02-06 | vydavatel = | místo = | jazyk = en}}

* {{Citace monografie