Romové: Porovnání verzí

{{Dlouhodobě polozamčeno}}

{{Různé významy|tento=Romech jako etniku|druhý=romské menšině v Česku|stránka=Romové v Česku}}

| pop1 = 650 000–800 000

| ref1 = <ref name="rfr1">http://romove.radio.cz/cz/clanek/18884</ref>

| pop2 = 535 140

| ref2 = <ref>http://www.edrc.ro/recensamant.jsp?regiune_id=0&judet_id=634&localitate_id=0</ref>

| pop5 = 700 000–800 000

| ref5 = <ref name="rfr1" />

| pop6 = 550 000–600 000

| ref6 = <ref name="rfr1" />

| pop7 = 160 000–200 000

| ref7 = <ref name="rfr1" />

| pop8 = 400 000–450 000

| ref8 = <ref name="rfr1" />

| pop9 = 480 000–520 000

| ref9 = <ref name="rfr1" />

| pop10 = 250 000–300 000 (odhad)

| ref10 = <ref>[http://skola.romea.cz/cz/index.php?id=historie/14 Petr Lhotka: Romové v České republice po roce 1989]</ref><ref name="rfr1" />

| pop11 = 1 000 000

| ref11 = <ref name=time>[http://www.time.com/time/nation/article/0,8599,2025316,00.html Kayla Webley, "Hounded in Europe, Roma in the U.S. Keep a Low Profile", ''Time'', October 13, 2010]</ref>

| jazyky = [[romština]] a jazyky obývaných zemí

}}

'''Romové''' ([[Exonymum|exoetnonymum]] '''[[Cikáni]]'''<ref>{{cite journal| journal=Interkulturní vzdělávání - příručka nejen pro středoškolské pedagogy | title=Původ názvů Rom-Cikán|publisher=Člověk v tísni | author=Alinčová, Milena et. al| url=http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b02romove.pdf |accessdate=8 September 2013}}</ref>) jsou [[etnikum]], jehož kořeny sahají do středověké [[Indie]].<ref>{{Citace elektronického periodika

Populace Romů v Evropě se odhaduje na 4 až 9 milionů<ref name="populace_odhady" />, ale některé romské organizace odhadují až 14 milionů.<ref name="coe_int_archiv" />

 

 

[[Romština|Romský jazyk]], který je rozdělen na několik dialektů, měl v roce 2013 podle publikace [[Ethnologue]] kolem 3 milionů mluvčích.<ref>[http://www.ethnologue.com/language/rom Romany], Ethnologue (17. edice, 2013)</ref> Mnoho Romů však za svůj mateřský jazyk považuje jazyk země ve které žijí, nebo mluví smíšeným jazykem, který je kombinací romštiny a jazyka dané země (těmto [[Varieta (lingvistika)|varietám]] se také říká pararomština).<ref>{{cite web

</ref>

=== Endonyma ===

 

Základní a zastřešující endonymum je „Rom“.<ref>{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Základní, patrně nejpůvodnější a svým způsobem zastřešující autonymum je etnické jméno (etnonymum) Rom.}}</ref> Všechny evropské dialekty Romštiny obsahují slovo „rom“ (pl. „roma“, adj. „romani“), znamenající „muž“ nebo „manžel“ („romni“ znamená „žena“ či „manželka“).<ref>{{cite journal |last=Jurová |first=Anna| title=From Leaving The Homeland to the First Assimilation Measures | year=2003|journal=ČAČIPEN PAL O ROMA - A Global Report on Roma in Slovakia |accessdate=September 7, 2013 | url=http://www.eurac.it/en/research/institutes/imr/Documents/romaglob_final.pdf | pages=17|editor1-last=Vaščka|editor1-first=Michal|editor2-first=Martina|editor2-last=Jurásková|editor3-first=Tom|editor3-last=Nicholson|publisher=Institute for Public Affairs|place=Slovak Republic|quote=All European dialects of the Roma language include the word „rom“, meaning man or husband. The female form is „romni“, meaning woman or wife.}}</ref> Toto endonymum vzinklo modifikací indického kastovního označení „dom“.<ref>{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Ve fonetické modifikaci etnického/kastovního označení D/dom si je Romové přinesli z Indie.}}</ref>

}}]]

V roce [[1971]] proběhl historicky první Mezinárodní romský sjezd (World Romani Congress), kde se Romové ze 14 zemí (včetně ČSSR) dohodli na používání slova Romové.<ref>{{cite journal |last=Guy |first=Will |year=2001 |title=Romani identity and post-Communist policy |journal=Between Past and Future: The Roma of Central and Eastern Europe|pages=19 |publisher=Univ of Hertfordshire Press|place=Hertfordshire |url=http://books.google.cz/books?id=lpBHAM3qafwC&lpg=PP1&pg=PA19#v=onepage&q&f=false |accessdate=8 September 2013|quote=This new dynamism inspired the foundation of other unprecedented organizations in the West, such as the Gypsy Council in Britain and Nordic Rom Council in Sweden and eventually led to the landmark first World Romani Congress, held in London in 1971 and attended by delegates from fourteen countries. The name Roma was preferred to variants of pejorative terms such as Gypsies, Zigeuner, etc., research comissions were established and in confirmations of the overtly nationalistic agenda, a flag and anthem were adopted.}}</ref> Od té doby se datuje Romský požadavek, aby byl tento název majoritou respektován.<ref name="pape">

* [[Manušové]], zastoupeni převážně ve [[Francie|Francii]].<ref name="jurova_endonyma"/><ref name="rombase_manush">{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Podskupinou Sintů jsou Manušové. Žijí převážně ve Francii. Etymologie jména Manuš je indická, výraz manuš znamená člověk (v sanskrtu, v novoindických jazycích i v romštině).}}</ref> Manušové jsou podskupinou Sintů<ref name="rombase_manush"/>. Výraz „manuš“ znamená v sanskrtu, novoindických jazycích a romštině „člověk“, „manuša“ znamená „lidé“.<ref name="rombase_manush"/><ref>{{cite journal |last=Jurová |first=Anna| title=From Leaving The Homeland to the First Assimilation Measures | year=2003|journal=ČAČIPEN PAL O ROMA - A Global Report on Roma in Slovakia |accessdate=September 7, 2013 | url=http://www.eurac.it/en/research/institutes/imr/Documents/romaglob_final.pdf | pages=17|editor1-last=Vaščka|editor1-first=Michal|editor2-first=Martina|editor2-last=Jurásková|editor3-first=Tom|editor3-last=Nicholson|publisher=Institute for Public Affairs|place=Slovak Republic|quote=The word „manush“ is also included in all dialects of Romany. It means man, while „Manusha“ equals people. This word has the same form and meaning in Sanskrit as well, and is almost identical in other Indian languages.}}</ref>

* [[Calé]] (či Kale), žijící ve [[Španělsko|Španělsku]] a [[Portugalsko|Portugalsku]]<ref name="jurova_endonyma"/><ref name="rombase_cale">{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Jménem Cale (čti Kale) sami sebe označují Romové ve Španělsku. (...) tento výraz s významem „černý“ (...)}}</ref> Kale znamená v romštině „černý“.<ref name="rombase_cale"/> Pro svůj jazyk používají slovo „kale“ a jedná se o pararomštinu.<ref>{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Pro svůj jazyk užívají španělští Cale rovněž výraz cale. Jazyk cale je "pararomština", tj. romský etnolekt španělštiny - španělština obsahující romská slova a některá další specifika romštiny.}}</ref>

* [[Kalé (Wales)|Kalé]], žijící ve [[Wales]]u, původem ze Španělska<ref>{{cite web|url=http://www.valleystream.co.uk/romany-welsh%20.htm|title=The Legend of the

Romani Cymreig / Welsh Romani|work=Romani Cymru - Romany Wales Project|year=1980-2010|publisher=ValleyStream Media|quote=The Kale, who became the Welsh Gypsies, probably came from Spain, through France and landed in Cornwall, eventually making their way to Wales.}}</ref>

| jazyk = český

| stránky=63}}

 

Všechny uvedené skupiny si ale v rámci základní dichotomie vůči neromům (gádžům) říkají Romové.<ref>{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=I když ze slova samého vyplývá jeho význam, přece zde chceme znovu zdůraznit jeden důležitý fakt, který byl implicitně zmíněn už výše: všichni Romové si v rámci základní dichotomie vůči neromům (gádžům) říkají Romové (dokonce i ti, kteří se jinak od ostatních Romů distancují autonymem Sinti, Cale, Manuš, atd.}}</ref>

 

V [[Kosovo|Kosovu]] žije též národní skupina [[Aškalijové|Aškalijů]], kteří se sami někdy řadí k [[Albánci|Albáncům]], někdy k Romům, ale také se snaží mít vlastní národnostní identitu.<ref>{{cite book |last1=Marushiakova|first1=Elena|last2=Heuss|first2=Herbert|last3=Boev|first3=Ivan|first4=Jan|last4=Rychlik|

 

Národní skupina [[Jeniše]], často mylně zařazovaná do skupiny Romů, má s cikánským obyvatelstvem mnoho společných historických a sociologických stránek, jedná se však o samostatnou národní skupinu - která je ovšem jako taková úředně uznána jen ve Švýcarsku.<ref>Anerkennung als nationale Minderheit, BAK - Bundesamt für Kultur, online: [http://www.bak.admin.ch/kulturschaffen/04265/04266/index.html?lang=de www.bak.admin.ch]</ref>

| jazyk = český

| stránky=11}}

 

S termínem „Cikáni“ se Romové beze zbytku neztotožnili nikdy.<ref>{{Citace elektronické monografie

 

== Dějiny ==

 

=== Původ a počátek kočování ===

 

=== Kočující Romové ve středověké Evropě ===

 

Postupem času se v celé středověké Evropě ustálil v písemných záznamech neměnný [[topos]] kočovných Cikánů: Cikáni jsou oškliví, oddávají se nicnedělání, žijí z krádeží, táboří na polích, jsou to vyzvědači [[Osmanská říše|Turků]] a [[Tataři|Tatarů]], žebrají, předpovídají budoucnost, ovládají magii, nemají žádné náboženství, nemají vlast.<ref>Chudáci, žebráci a vaganti, Lidé na okraji společnosti 1450 – 1850, autor Martin Rheinheimer, nakl. Vyšehrad 2003, strana 133</ref> Cikáni tak byli v Evropě stále více vnímáni jako cizí, nebezpeční a nepočestní, což vedlo k tomu, že se maximálně distancovali od usedlých obyvatel. Od konce 15. století byla ve stále více zemích proti nim vydávána nařízení. Cikáni byli vykázáni roku [[1493]] z [[Milán]]a, z [[Lindau]] a [[Freiburg im Breisgau|Freiburgu]] v letech [[1497]] a [[1498]], [[Španělsko]] roku [[1499]] kočovníky vyzvalo, aby se buď usadili nebo do 60 dnů zemi opustili, [[Francie]] je vykázala roku [[1510]], [[Portugalsko]] [[1526]], [[Anglie]] [[1530]], [[Dánsko]] [[1536]], [[Švédsko]] ve 40. létech 16. st., [[Kolín nad Rýnem]] povolil pobyt jen Cikánům počestným a netrestaným.<ref name="rfr2" /> Pronásledování Cikánů ve střední Evropě navázalo na předchozí pronásledování [[čarodějnické procesy|čarodějnic]]. Vyvraždění údajných čarodějnic mělo zamezit používání kouzel a magie, zatímco vyhubení [[vlk]]ů a [[Cikáni|Cikánů]] bylo chápáno jako krocení a přemáhání přírody.<ref name="rfr3">Chudáci, žebráci a vaganti, Lidé na okraji společnosti 1450 – 1850, autor Martin Rheinheimer, nakl. Vyšehrad 2003, strana 141</ref> Vlci a Cikáni byli navíc považováni za hospodářské škůdce.<ref name="rfr3" />

 

 

=== Kočující Romové v novověké Evropě ===

V raném novověku byli kočující [[Cikáni]] většinovou společností vnímáni jako protipól pevného pořádku a nařízení proti nim se stále zostřovala (v 17. a 18. st. se např. na některých místech v [[Německo|Německu]] nařizovalo každého Cikána zatknout a popravit, aniž by mu byl prokázán nějaký trestný čin<ref>Chudáci, žebráci a vaganti, Lidé na okraji společnosti 1450 – 1850, autor Martin Rheinheimer, nakl. Vyšehrad 2003, strana 143</ref>). V [[18. století|18. st.]] také často docházelo k násilnému odebírání cikánských dětí, jejich pokřtění a převýchově.<ref name="rfr4">Chudáci, žebráci a vaganti, Lidé na okraji společnosti 1450 – 1850, autor Martin Rheinheimer, nakl. Vyšehrad 2003, strana 145</ref> Pronásledováno a pokutováno bylo také usedlé obyvatelstvo, které občas poskytovalo kočovníkům přístřeší a nocleh. Cikáni byli stále více zaháněni do ilegality a upadali nadále do bludného kruhu chudoby, izolace a kriminalizace. Byli nuceni se po Evropě promyšleně pohybovat na hranicích teritoriálních území a při pronásledování v jednom státě prchat rychle na území jiného monarchy, kde byli zase chvíli v bezpečí. Pokud byli zadrženi, hrozila jim ve většině států Evropy poprava nebo káznice, kam byli odsuzováni na nucené práce (např. v roce [[1794]] bylo ve [[Španělsko|Španělsku]] při jedné razii zadrženo zhruba 9 000 až 12 000 Cikánů, kteří byli nasazeni na nucené práce v námořním arzenálu<ref name="rfr4" />). Byly také činěny většinou neúspěšné pokusy o [[integrace|integraci]] kočujícího obyvatelstva a jejich usazení na jednom místě. [[Wittgenstein]]ský [[hrabě]] takovou nabídku učinil [[Cikáni|Cikánům]] v roce [[1726]], za podmínky, že „''od nynějška přijmou křesťanskou důstojnost a občanské chování, odloží cikánské způsoby, docela se zřeknou veškerého muzicírování, potulky, žebroty a krádeží, jakož i všeho obcování s jinými Cikány a podobnou verbeží''."<ref name="rfr4" /> Dobré podmínky pro život Cikáni nalezli také v malých [[hessensko|hessenských]] hrabstvích, kde byli trpěni a dokonce se tu mohli usazovat. Podobně příznivá situace byla rovněž např. na některých místech ve [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicku-Holštýnsku]] a u [[Lübeck]]u. Kočovníci, kteří se integrovali a usadili, se často živili podomním obchodem, obchodováním s koňmi, košíkářstvím, kovářstvím nebo provozováním hudby. V českých zemích se snahami o jejich [[asimilace (sociologie)|asimilaci]] vyznačovaly vlády [[Marie Terezie]] a [[Josef II.|Josefa II.]].

 

=== Romantismus a 19. století ===

Koncem [[18. století|18. st.]] se začíná pohled na Cikány měnit a jejich nespoutaná existence je [[Romantismus|romantickými]] básníky považována za opak stísněných poměrů panujících v usedlé společnosti. Romantici si však těžký a nebezpečný život kočujících Cikánů značně idealizovali. Cikáni se v pojetí umělců stávají symbolem svobody a jsou líčeni jako krásní lidé. Životní styl kočujících obyvatel, který v raném novověku působil tajemně a nebezpečně, koncem 18. st. okouzluje. V podvědomí většiny obyvatel ale nadále přetrvává strach z Cikánů, tradovaný v pověstech a brakové literatuře. Pronásledování Cikánů se postupně zmírňuje, ale stále se jedná o osoby žijící na okraji společnosti. Oplocování a zcelování pozemků v [[19. století|19. st.]] je připravilo o tradiční tábořiště a nemožnost zapojit se do průmyslového pracovního procesu prohloubila ještě více jejich sociální úpadek.<ref>Chudáci, žebráci a vaganti, Lidé na okraji společnosti 1450 – 1850, autor Martin Rheinheimer, nakl. Vyšehrad 2003, strana 159</ref> Proces násilného „civilizování“ Cikánů probíhal ještě celé 19. st. a znamenal postupnou likvidaci jejich tradičního životního stylu.

 

== Romská komunita v České republice ==

{{Podrobně|Romská menšina v Česku}}

 

Romové v ČR patří mezi skupiny zranitelné [[sociální exkluze|sociálním vyloučením]] se všemi negativními důsledky tohoto jevu, jakými jsou:

| isbn = 80-7220-180-8

| jazyk =

Souvisí s tím i postoje majoritní části občanů České republiky, v nichž se objevují [[Anticikanismus|protiromské nálady]] ústící také v tzv. [[protiromské pochody v Česku|protiromské pochody]]. V médiích bývají Romové často zahrnováni mezi nepřizpůsobivé občany.<ref>http://www.novinky.cz/finance/269753-vetsina-romu-davky-nezneuziva-tvrdi-vladni-urad.html</ref>

 

== Společnost a kultura ==

 

Základem rómské společnosti je rodina, kde panuje velká soudržnost. Rodinou jsou pro Romy lidé, v daleko menší míře obydlí. Tradičně se představitel určitého seskupení Romů, který požívá velkou autoritu, nazývá [[Vajda (titul)|vajda]] ([[maďarština|maďarsky]] „vévoda“, „kníže“; maďarština slovo zase přejala ze slovanských jazyků). Mezi tradiční romská povolání patřily [[hudba]], [[kovářství]], [[košíkářství]], čištění peří, broušení nožů, věštectví, apod.

Romská vlajka se skládá z modrého pruhu v horní polovině, zeleného pruhu v polovině dolní a z červené [[čakra|čakry]] s 16&nbsp;paprsky umístěné uprostřed. Čakra, která je také na vlajce [[Indie]], odkazuje na indický původ romského národa. Zelený a modrý pruh symbolizují život věčných poutníků po zelené zemi pod blankytnou oblohou.

 

Tato vlajka byla přijata na [[1. Mezinárodní sjezd IRU|1.&nbsp;Mezinárodním sjezdu IRU]] v Londýně v roce [[1971]].

 

 

=== Náboženství ===

Romové se přizpůsobili náboženství místního obyvatelstva. Část Romů na Balkáně a na Blízkém východě se hlásí k [[islám]]u, ve zbytku Evropy přijali Romové [[křesťanství]]. V Česku jsou většinou formální katolíci. Jejich patronkou je [[Černá Sára]]. Od počátku devadesátých let v Česku přibývá romských členů protestantských církví. Náboženské představy Romů stejně jako zvyky a rituály s nimi spojené se liší podle jednotlivých kmenů a podle krajin, ve kterých žijí. V Česku v některých rodinách zvláště ve větších městech romské tradice mizí, nejdéle se uchovávají tradice spojené se smrtí a narozením. Původem slovenští Romové mají velký respekt z duchů zemřelých, ''mulů''. Mnoho z nich uvádí, že se s nimi alespoň jednou v životě setkali. Z těchto setkání mívají strach. [[Mulové]] se jim mohou zjevovat, po případě je varovat před hrozícím nebezpečím. Část slovenských Romů má také obavy z ''guny daj'', zřejmě obdoby slovanské polednice. Ta může uhranout jejich nově narozené dítě, pokud jej nechají o samotě a není pokřtěno. Guny daj lze zahnat magickými praktikami, které se liší podle jednotlivých rodin. Někteří věří i v existenci čarodějnic ([[striga|strig]]). Hovořit o strigách a setkání s nimi je zřejmě tabu.

 

 

 

 

=== Literatura na území Česka a Slovenska ===

* [[Romská hymna]]

* [[Porajmos]]

* [[Gadžo]]

* [[Anticikanismus]]

* [http://romove.radio.cz/cz/clanek/18785 Historie a původ Romů], romove.radio.cz, 1,2-02-2002, romove.radio.cz

* Prof. PhDr. Ctibor Nečas, DrSc., Mgr. Marta Miklušáková:[http://romove.radio.cz/cz/clanek/18785 Historie Romů na území České republiky] romove.radio.cz, 12-02-2002

* Jiří Homoláč, Kamila Karhanová, Jiří Nekvapil:[http://ulug.ff.cuni.cz/projekty/romove/obraz_romu.pdf Obraz Romů v středoevropských masmédiích po roce 1989] (PDF), sborník

 

* [http://www.srnm.cz/cz/archivRH.htm Archiv novin Romano Hangos] Společenstvím Romů na Moravě, srnm.cz

 

* [http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=472930&online Online rozhovor se sociologem Ivanem Gabalem o řešení romské problematiky]

* [http://rmy.wikipedia.org Romská Wikipedie]

{{portály|Lidé}}