Sefardští Židé: Porovnání verzí

Přidáno 9 bajtů ,  před 4 lety
m
sjednocení infoboxu
m (Sjednocení parametrů infoboxu; kosmetické úpravy)
m (sjednocení infoboxu)
{{Infobox etnické- skupinyetnická skupina
| skupinanázev = Sefardové<br />ספרדים, ''Sfaradim''
| obrázek = Jews mosaic.jpg
| popisek = {{malé|1.&nbsp;řada: [[Maimonides]], [[Claude Cohen-Tannoudji]], [[Jacques Derrida]]<br />2.&nbsp;řada: [[Baruch Spinoza]], [[Jacques Attali]], [[Jean-Pierre Bacri]]<br />3.&nbsp;řada: [[Alain Chabat]], [[Patrick Bruel]], [[Enrico Macias]]}}
| skupina = Sefardové<br />ספרדים, ''Sfaradim''
| populace = 2 200 000 (odhad)<br />cca 16 % celosvětového židovstva
| region1 = {{flagicon|Izrael}} [[Izrael]]
| pop20 = neznámá
| jazyky = [[hebrejština]], [[ladino]], [[judeo-portugalština]], [[katalánština]], [[šuadit]], místní jazyky
| nabozenstvináboženství = [[judaismus]]
| poznamkypoznámky =
}}
'''Sefardové''' či '''Sefardé''' ({{vjazyce|he}}: ספרדים, ''Sfaradim'', [[Jednotné číslo|sg.]]&nbsp;ספרדי, ''Sfaradi''), též '''sefardští Židé''' ({{vjazyce|he}}: יהדות ספרד, ''jahadut Sfarad''), jsou [[Židé]] a potomci Židů žijící až do roku [[1492]] na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] a poté v oblasti [[Středomoří]], [[Balkán]]u, [[Orient]]u, ale také v některých [[Evropa|evropských]] zemích, např. [[Nizozemsko|Nizozemí]]. Často je tento termín chybně používán jako označení všech ne-[[aškenazim|aškenázských]] Židů. Sefardští Židé tvoří zhruba deset procent soudobé světové židovské populace. Jsou koncentrováni především v [[Izrael]]i, významná komunita žije také ve [[Francie|Francii]] (potomci emigrantů z francouzského [[Alžírsko|Alžírska]]). Další centra jsou v severní a jižní [[Amerika|Americe]] a malé zbytky populace stále přežívají v „původních“ sefardských zemích. Mezi sefardské židy jsou někdy také započítáváni i Židé pocházející z [[arab]]ských zemí [[Blízký východ|Blízkého východu]] (kromě [[Jemen]]u). Tito Židé sami sebe nazývají '''[[Mizrachim]]''' (hebrejsky: מזרחים, ''východní'') a často jsou od ostatní sefardské populace oddělováni, neboť tvoří vlastní svébytnou kulturní skupinu uvnitř [[judaismus|judaismu]] a židovského národa.
=== Španělsko (do roku 1492) ===
{{viz též|Židé ve Španělsku}}
[[Soubor:Tolede.Santa Maria la Blanca.intérieur2.JPG|thumbnáhled|leftvlevo|Interiér synagogy v [[Toledo|Toledu]], postavená na přelomu 12. a 13. století]]
Podle legend byli Židé na pyrenejském poloostrově již za časů krále [[Šalamoun]]a, pravdou je, že židovské osídlení je v těchto místech velmi staré. Židé v Hispánii určitě žili v dobách [[Římská říše|římské]] nadvlády a následně i v dobách vlády [[Vizigóti|Vizigótů]]. Původně měli status svobodného národa. Situace se začala zhoršovat s přijetím [[křesťanství]] ve Vizigótské říši a nakonec se zcela změnila v neprospěch Židů, kteří žili ve Španělsku ve stejných podmínkách, jako Židé v ostatních křesťanských zemích. Toto období skončilo roku [[711]], kdy bylo území Vizigótské říše dobyto muslimy a nastolena [[islám]]ská nadvláda. Během této doby byla Židům většinou zaručována veškerá práva, včetně práva vykonávat hrdelní rozsudky a zastávají řadu funkcí ve státní správě. Do maurské [[Andalusie]] se stěhovalo množství Židů z východu ([[Babylónie]], severní [[Afrika]], [[Kairuán]]) i z Evropy. Díky tomu se sefardské židovstvo stalo vůdčím prvkem ve vývoji židovského náboženského myšlení a kultury v raném [[středověk]]u. V roce 1148 se k moci dostala berberská dynastie Almohadů, která pronásledovala všechno nemuslimské obyvatelstvo. Řada Židů byla tehdy nucena ze Španělska odejít (mezi jinými např. [[Maimonides]]). Část židovské populace uprchla do křesťanské části Španělska, kde mohli ještě nějakou dobu působit takřka bez omezení. Roku 1391 však již téměř celé Španělsko bylo dobyto křesťany, a křesťanští králové již proto tolik nepotřebovali od Židů peníze, a tak Židé začali být nuceni ke konverzi ke křesťanství nebo k opuštění země. Vše vyvrcholilo pádem [[Granada|Granady]] roku 1492.
 
132 615

editací