Jazyk (lingvistika): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
Řádek 12:
Všechny jazyky procházejí procesem [[Sémantika|sémiózy]] – přiřazování znaků (slov) k jednotlivým významům. Orální, manuální a taktilní jazyky obsahují [[Fonologie|fonologický]] systém, který je souborem pravidel podle kterých se jednotlivé jazykové [[Znak (lingvistika)|znaky]] (nejmenší jednotky nesoucí význam([[Foném|fonémy]])) řadí do sekvencí, kterými jsou významově větší slovotvorné celky ([[Morfém|morfémy]]) nebo slova ([[Lexém|lexémy]]). [[Syntax|Syntaktický]] systém se potom stará o kombinaci slov do frází a výpovědí.
 
Lidský jazyk má vlastnosti produktivity, rekurzivity a umístění, celkově potom závisí na společenské konvenci a učení. Jeho komplexní struktura vyžaduje mnohem širší zásobu významů než jakýkoliv známý systém zvířecí komunikace. Za počáteční stav jazyka je považováno období, kdy ranníraní hominidé začali postupně měnit své primární dorozumívací systémy, tohoto stavu se přímo týkají teorie tzv. jiných myslí a sdílené [[intence]]. Často bývá tento stav dáván také do souvislosti s narůstající kapacitou [[Mozek|mozku]] a vznik různých struktur jazyka je potom spojován s různými komunikačními a společenskými funkcemi. Jazyk je zpracováván v mnoha různých oblastech mozku, za jazyková centra jsou však považována Brockova a Wernickeho oblast. Lidé se učí jazyk v rannémraném dětství a děti plynně mluví, když jsou jim přibližně tři roky. Používání jazyka je hluboce spjato s lidskou [[Kultura|kulturou]]. Společně s jeho hlavním účelem, tedy komunikací, slouží jazyk také v mnoha společenských a kulturních ohledech jako například příslušnost k jisté [[Sociální skupina|sociální skupině]], sociální stratifikace či zábava.
 
Jazyky se vyvíjejí a rozrůzňují průběhem času. Historie jejich evoluce může být rekonstruována například srovnávací metodou, kdy se při porovnávání moderních jazyků určuje, který prvek musel mít společný prajazyk, aby se došlo vysvětlení následujících stupňů vývoje. Skupina jazyků, které se vyvinuly ze společného předka se nazývá [[jazyková rodina]]. Mezi nejšířeji používané patří [[Indoevropské jazyky|Indoevropská jazyková rodina]] jejímiž zástupci jsou např. [[angličtina]], [[ruština]] nebo [[hindština]]; [[Sinotibetské jazyky|Sino-Tibetská jazyková rodina]], která zahrnuje [[Tibetština|tibetštinu]], [[Mandarínština|mandarinštinu]] a dialekty [[Čínština|čínštiny]]; [[Afroasijské jazyky|Afro-Asijská jazyková rodina]] – [[arabština]], [[somálština]], [[hebrejština]]; [[Bantuské jazyky]] – [[Svahilština|swahilština]], jazyk [[Zuluština|zulu]] a stovky dalších živých afrických jazyků; [[Malajsko-polynéské jazyky|Malajsko-Polynezské jazyky]] – [[Indonéština|indonézština]], [[malajština]] a stovky pacifických jazyků. [[Drávidské jazyky|Drávidská]] rodina zasahuje převážně jižní [[Indie|Indii]] a hovoří se zde tamilštinou a telugštinou.