Svatopluk I.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 52:
V roce [[874]] byl mezi Svatoplukovými vyslanci a Ludvíkem Němcem uzavřen tzv. Forchheimský mír. Tím se sice Svatopluk zavázal odvádět východofranské říši poplatky a formálně uznávat její svrchovanost, nicméně měl mírem se svým nejsilnějším sousedem zajištěn zcela volný prostor pro vlastní mocenskou expanzi. Ta byla usnadněna civilizačním náskokem (působení cyrilometodějské misie) na Velké Moravě oproti slovanským sousedům. Svatopluk tak už roku [[874]] získal území podél horního toku řeky [[Visla|Visly]], dále ke své říši pevně přimkl dnešní severomoravské oblasti ([[Opavsko]], [[Holasicko]]). V roce [[881]] ([[884]]) připojil kraj podél řeky [[Tisa|Tisy]], od roku [[888]] byly velkomoravskou součástí také [[Čechy]] (knížectví [[Přemyslovci|Přemyslovců]]) a [[Lužice]] (Lužičtí Srbové).
Svatopluk uskutečnil významnou společenskou a vojenskou reformu. Velká Morava potvrdila své silné postavení ve střední Evropě, a to i pokrokem ve vytváření moravské církevní samosprávy, na které se podílel Metoděj a Ciryl. Papežskou bulou Industriae Tuae z roku 880 byl jmenován prvním Panonským arcibiskupem se sídlem na Moravě. Biskupem v [[Nitra|Nitře]] se stal proradný Wiching. Bulou byla Velká Morava prohlášena za léno [[Svatý stolec|Svatého stolce]], čímž se ji dostalo rovnoprávného postavení s východofranskou říší.
== Vztahy k sousedním státům ==
| |||