Svatopluk I.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 41:
Svatopluk byl synovcem knížete [[Rostislav]]a. Koncem 50. let [[9. století]] se Svatopluk chopil politické moci v [[Nitranské knížectví|nitranském knížectví]], které bylo součástí Velkomoravské říše. V roce [[867]] Rostislav nitranské knížectví potvrdil jako lenní území Velké Moravy. Svatoplukův vliv na politické dění tak značně vzrostl.
V roce [[870]] Svatopluk svěřil nitranské knížectví pod ochranu [[Východofranská říše|východofranské říše]] a Rostislavovi vypověděl poslušnost. Ten se pokusil Svatopluka zabít a obnovit svůj vliv v nitranském knížectví. Svatoplukovi se ale podařilo Rostislava zajmout a následně ho předal do rukou [[Karloman II. Francouzský|Karlomana]] a jeho otce, východofranského krále [[Ludvík II. Němec|Ludvíka Němce]], dlouholetého Rostislavova oponenta. Rostislav byl odsouzen k smrti, později omilostněn a pouze oslepen a doživotně vězněn v Klášteře sv. Jimráma (sv. Emeramma) v Řezně<ref name="[[
Svatopluk byl synovcem knížete [[Rostislav]]a. Koncem 50. let [[9. století]] se Svatopluk chopil politické moci v [[Nitranské knížectví|nitranském knížectví]], které bylo součástí Velkomoravské říše. V roce [[867]] Rostislav nitranské knížectví potvrdil jako lenní území Velké Moravy. Svatoplukův vliv na politické dění tak značně vzrostl.
V roce [[870]] Svatopluk svěřil nitranské knížectví pod ochrar Emil Havlík|HAVLÍK, Lubomír E.]] ''Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů''. Brno: vlastní náklad 1999, str. 171">{{Citace monografie | příjmení = Havlík | jméno = Lubomír E.| titul = Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů | vydání = první | vydavatel = vlastní náklad | místo = Brno | rok vydání = 1999 | isbn = 80-7028-010-7 | kapitola = | strany = 171}}</ref>.
Svatopluk po tomto činu očekával, že ho Frankové potvrdí v pozici velkomoravského panovníka. Ludvík Němec ovšem namísto toho vyslal na Velkou Moravu dva franské markrabí, Viléma a Engelšalka, coby velkomoravské regenty. Svatopluk byl zároveň se [[Svatý Metoděj|sv. Metodějem]] uvězněn. Roku [[871]] proti vnucené franské vládě vypuklo na Velké Moravě lidové povstání, vedené [[Slavomír (Velká Morava)|Slavomírem]] (či Spytimírem), knězem z rodu Mojmírovců. Ludvík Němec vyslal na potlačení povstání své vojsko, které však bylo brzy poraženo. Ludvík tedy uskutečnil druhou výpravu, do jejíhož čela dosadil propuštěného Svatopluka, od kterého se mu dostalo slibu, že povstání přemůže. Jakmile ale franská výprava dorazila k hlavní velkomoravské pevnosti, Svatopluk přeběhl na povstaleckou stranu, chopil se vojenského velení a franské síly zcela rozdrtil.▼
▲Svatopluk po tomto činu očekával, že ho Frankové potvrdí v pozici velkomoravského panovníka. Ludvík Němec ovšem namísto toho vyslal na Velkou Moravu dva franské markrabí, Viléma a Engelšalka, coby velkomoravské regenty. Svatopluk byl zároveň se [[Svatý Metoděj|sv. Metodějem]] uvězněn. Roku [[871]] proti vnucené franské vládě vypuklo na Velké Moravě lidové povstání, vedené [[Slavomír (Velká Morava)|Slavomírem]] (či Spytimírem), knězem z rodu Mojmírovců. Ludvík Němec vyslal na potlačení povstání své vojsko, které však bylo brzy poraženo. Ludvík tedy uskutečnil druhou
== Knížetem ==
| |||