Su-čou: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m linky, delink, typo |
||
Řádek 10:
| kontinent = Asie
| stát = Čínská lidová republika
| pojem vyššího celku = [[Provincie v
| název vyššího celku = [[Ťiang-su]]
| nadmořská výška =
Řádek 31:
{{Různé významy|tento=městě v provincii [[Ťiang-su]]}}
'''Su-čou''' (
== Historie ==
Su-čou, kolébka [[Království Wu|kultury Wu]], je jedním z nejstarších měst v [[říční údolí|údolí]]
Před třemi a půl tisíci lety, během období vlády [[Šang|dynastie Šang]], žily na území tehdy ještě neexistujícího města Su-čou kmeny, které se nazývaly „Kou Wu“.
V roce [[514 př. n. l.]], v [[období
[[Soubor:Humble Administrator's Garden1.jpg|vlevo|náhled|Zahrada pokorného služebníka státu.]]▼
V roce [[473 př. n. l.]] byl stát Wu poražen státem [[Království Jüe|Jüe]], dalším z východočínských království, které bylo v roce [[306 př. n. l.]] [[Anexe|anektováno]] státem [[Království Čchu|Čchu]]. Zlatá éra Su-čou byla u konce. Pozůstatky této kultury zastupují ruiny dva a půl tisíce let staré zdi a brány (brána Pchan).
V období [[dynastie Čchin]] bylo město známo jako [[Okresy v Číně|okres]] Wu a v roce [[209 př. n. l.]] se stalo místem povstání vedeného [[Siang
V roce [[589]] n. l., v období [[dynastie Suej]], bylo město přejmenováno na Su-čou. S dokončením [[Velký kanál|Velkého kanálu]] získalo Su-čou strategickou pozici na hlavní obchodní cestě. Bylo centrem [[průmysl]]u a [[obchod]]u jihovýchodního pobřeží Číny.
V roce [[825]], během vlády [[dynastie Tchang]], postavil velký básník [[Paj Ťü-i]] ({{Cizojazyčně|zh|白居易}}) [[Šan-tchangský kanál]] ({{Cizojazyčně|zh|山塘街}}), kterým propojil Su-čou a [[Chu-čchiou]].▼
▲V roce [[825]], během vlády [[dynastie Tchang]], postavil velký básník [[Paj Ťü-i]] ({{Cizojazyčně|zh|白居易}}) [[Šan-tchangský kanál]] ({{Cizojazyčně|zh|山塘街}}), kterým propojil Su-čou a Chu-čchiou.
V roce [[1035]] byl velkým básníkem a spisovatelem [[Fan Čung-jen]]em ({{Cizojazyčně|zh|范仲淹}}) založen [[Konfucius|Konfuciův]] [[chrám]], jenž se stal místem konání císařských úřednických zkoušek.
V únoru roku [[1130]] ze severu postupující armáda [[Dynastie Ťin (1115–1234)|dynastie Ťin]] město vyrabovala a zmasakrovala. Následovaly [[dynastie Jüan|invaze Mongolů]], jež proběhla roku [[1275]], a zničení královského města (v centru města obehnaného hradbami) na počátku vlády [[dynastie Ming]] roku [[1367]].
Poté však město opět prosperovalo. Mnohé ze slavných soukromých zahrad byly vybudovány příslušníky nižší šlechty za dynastií [[dynastie Ming|Ming]] a [[dynastie Čching|Čching]]. V roce [[1860]] však město postihla další pohroma, když se města zmocnili příslušníci [[povstání Tchaj-pchingů]]. Až v listopadu
[[Soubor:Master_of_the_Nets_Garden_in_Suzhou.jpg|vpravo|náhled|Zahrada Mistra rybářských sítí v Su-čou.]]
Další krize město postihla během [[Japonsko|japonské]] invaze do Číny v roce [[1937]]. Mnohé ze zahrad byly v průběhu války zdevastovány. Počátkem 50. let byly zrestaurovány a přivedeny zpět k životu zahrady Čuo-
V roce
[[Klasické zahrady v Su-čou]] byly zařazeny na seznam [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]] v letech [[1997]] a [[2000]].
Řádek 66 ⟶ 64:
=== Zahrady ===
[[Soubor:Postcard-like view in the gardens of the Hu Qiu Shan (Suzhou, China).jpg|náhled|vpravo|Vstup do zahrady na Tygřím vrchu v Su-čou.]]
* Zahrada pokorného služebníka státu (Čuo-
* Zahrada Mistra rybářských sítí (Wang-š’
* Zahrada otálení (Liou Jüan) [http://www.travelchinaguide.com/attraction/jiangsu/suzhou/lingering.htm] (vybudována v roce [[1525]], znovu vybudována v roce [[1953]])
* Horská vila objímající krásy
Řádek 73 ⟶ 71:
* Zahrada šlechtění mysli
* Zahrada zátiší a odrazu ve vodě
* Pavilón modré vlny (Cchang-lang
* Tygří vrch (Chu-čchiou)
=== Chrámy ===
* Chrám Chan-šan
* Chrám Süan-miao
* Chrám Si-jüan (Xiyuan Temple) (postaven za [[dynastie Jüan]], největší buddhistický chrám ve městě)
* Chrám Jün-jen (Yunyan Temple) na Tygřím vrchu (původně postaven v roce [[327]], přestavěn v roce [[1871]], z velké části zničen během [[Druhá čínsko-japonská válka|Druhé čínsko-japonské války]])
Řádek 84 ⟶ 82:
=== Pagody ===
* Pagoda Jün-jen (Yunyan Pagoda) na Tygřím vrchu (postavena v roce [[961]])
* Pagoda Pej-
* Pagoda Žuej-kuang (Ruiguang Pagoda) v areálu brány Pchan (nejstarší pagoda ve městě)
Řádek 94 ⟶ 92:
== Doprava ==
[[Soubor:Pagoda Yunyan Ta.jpg|náhled|vpravo|Pagoda Jün-jen na Tygřím vrchu. Tato čínská šikmá věž je jednou z nejznámějších v celé východní Číně.]]
Su-čou se nachází na železnici spojující [[Šanghaj]] a [[Nanking]], dvě hlavní města čínských provincií, do kterých jezdí vlaky ze Su-čou každou hodinu. Nádraží v Su-čou je jedním z nejrušnějších osobních železničních stanic v Číně, denně v něm staví 139 vlaků. Jízda vlakem do Šanghaje trvá 45 minut a do Nankingu hodinu a půl. Automobilem je Su-čou dostupné ze tří různých dálnic. Po vodě je Su-čou spojeno s [[Čang-ťia-kang]]em, [[Lu-
Přestože se ve městě nacházejí dvě civilní letiště – ''Šuo-fang'' a ''Kuang-fu United Airlines'', většina letecké dopravy je realizována přes [[Šanghaj]], která je od města vzdálena jen hodinu cesty autem.
== Kultura ==
* [[čínská opera]] – [[kchun-čchü]] má svůj původ v Su-čou, stejně jako mnohem pozdější [[sučouská opera]]; zpěv balad, čili
* [[hedvábí]]
* rukodělná umění – sučouská [[výšivka]], čínské [[vějíř]]e, národní hudební instrumenty, výroba svitků, luceren, [[mahagon]]ového nábytku, vyřezávání [[nefrit]]u
Řádek 131 ⟶ 129:
{{Světové dědictví – Čína}}
{{Portály|Čína|Gegrafie|Historie}}
[[Kategorie:Su-čou| ]]
|