Su-čou: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m linky, delink, typo
Řádek 10:
| kontinent = Asie
| stát = Čínská lidová republika
| pojem vyššího celku = [[Provincie v ČíněČínské lidové republice|Provincie]]
| název vyššího celku = [[Ťiang-su]]
| nadmořská výška =
Řádek 31:
{{Různé významy|tento=městě v provincii [[Ťiang-su]]}}
 
'''Su-čou''' ([[tradiční znaky]]: {{Cizojazyčně|zhČínsky|tradiční= 蘇州}}, [[|zjednodušené= znaky]]: {{Cizojazyčně|zh|苏州}}, [[Pchin|pchin-jin|pinyin]]:= Sūzhōu}}; starověké jméno: Wu ({{CizojazyčněČínsky|zhznaky=吳 |pchin-jin= Wú}}) je [[město]] a [[městská prefektura]] s dlouhou historií, leží nav oblasti dolnímdolního toku [[řeka|řeky]] [[Jang-c’-ťiang|Jang-c']] a březích [[jezero|jezera]] [[Tchaj-chu|Tchaj]] v [[provincie|provincii]] [[Ťiang-su]] v [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republice]]. Město je známé pro své krásné kamenné [[most]]y, [[pagoda|pagody]] a pečlivě navržené [[zahrada|zahrady]], které se staly vyhledávanou turistickou atrakcí. Su-čou bylo také, počínaje obdobím vlády [[dynastie Sung]] ([[960]]-[[1279]]960–1279), důležitým centrem produkce čínského [[hedvábí|hedvábnictví]]; toto významné postavení si udrželo dodnes. Je rovněž součástí oblasti zvané [[Zlatý trojúhelník (Čína)|Zlatý trojúhelník]]. V roce [[2004]] dosahoval [[hrubý domácí produkt|HDP]] na hlavu hodnoty 66 826 [[čínský jüan|jüanů]]ů (tj. přibližně 7 649 [[Americký dolar|USD]]), páté nejvyšší mezi 659 velkými čínskými městy.
 
== Historie ==
Su-čou, kolébka [[Království Wu|kultury Wu]], je jedním z nejstarších měst v [[říční údolí|údolí]] [[Řeka|řeky]] [[Jang-c’-ťiang|Jang-c']].
 
Před třemi a půl tisíci lety, během období vlády [[Šang|dynastie Šang]], žily na území tehdy ještě neexistujícího města Su-čou kmeny, které se nazývaly „Kou Wu“.
 
V roce [[514 př. n. l.]], v [[období JaraJar a Podzimupodzimů]], král [[Che Lu]] ({{Cizojazyčně|zh|阖闾}}), vládce státu [[Království Wu|Wu]] ({{Cizojazyčně|zh|阖闾}}), založil „Che Luovo velké město“, které se stalo hlavním městem jeho říše. V roce [[496 př. n. l.]] byl Che Lu pohřben v Chu-čchiou (Tygří pahorek -, {{Cizojazyčně|zh|虎丘}}).
[[Soubor:Humble Administrator's Garden1.jpg|vlevo|náhled|Zahrada pokorného služebníka státu.]]
 
[[Soubor:Humble Administrator's Garden1.jpg|vlevo|náhled|Zahrada pokorného služebníka státu.]]
V roce [[473 př. n. l.]] byl stát Wu poražen státem [[Království Jüe|Jüe]], dalším z východočínských království, které bylo v roce [[306 př. n. l.]] [[Anexe|anektováno]] státem [[Království Čchu|Čchu]]. Zlatá éra Su-čou byla u konce. Pozůstatky této kultury zastupují ruiny dva a půl tisíce let staré zdi a brány (brána Pchan).
 
V období [[dynastie Čchin]] bylo město známo jako [[Okresy v Číně|okres]] Wu a v roce [[209 př. n. l.]] se stalo místem povstání vedeného [[Siang JüemJü]]em ({{Cizojazyčně|zh|项羽}}), které přispělo k pádu Čchinů.
 
V roce [[589]] n. l., v období [[dynastie Suej]], bylo město přejmenováno na Su-čou. S dokončením [[Velký kanál|Velkého kanálu]] získalo Su-čou strategickou pozici na hlavní obchodní cestě. Bylo centrem [[průmysl]]u a [[obchod]]u jihovýchodního pobřeží Číny.
 
V roce [[825]], během vlády [[dynastie Tchang]], postavil velký básník [[Paj Ťü-i]] ({{Cizojazyčně|zh|白居易}}) [[Šan-tchangský kanál]] ({{Cizojazyčně|zh|山塘街}}), kterým propojil Su-čou a [[Chu-čchiou]].
S dokončením [[Velký kanál|Velkého kanálu]] získalo Su-čou strategickou pozici na hlavní obchodní cestě. Bylo centrem [[průmysl]]u a [[obchod]]u jihovýchodního pobřeží Číny.
 
V roce [[825]], během vlády [[dynastie Tchang]], postavil velký básník [[Paj Ťü-i]] ({{Cizojazyčně|zh|白居易}}) [[Šan-tchangský kanál]] ({{Cizojazyčně|zh|山塘街}}), kterým propojil Su-čou a Chu-čchiou.
 
V roce [[1035]] byl velkým básníkem a spisovatelem [[Fan Čung-jen]]em ({{Cizojazyčně|zh|范仲淹}}) založen [[Konfucius|Konfuciův]] [[chrám]], jenž se stal místem konání císařských úřednických zkoušek.
 
V únoru roku [[1130]] ze severu postupující armáda [[Dynastie Ťin (1115–1234)|dynastie Ťin]] město vyrabovala a zmasakrovala. Následovaly [[dynastie Jüan|invaze Mongolů]], jež proběhla roku [[1275]], a zničení královského města (v centru města obehnaného hradbami) na počátku vlády [[dynastie Ming]] roku [[1367]].
 
Poté však město opět prosperovalo. Mnohé ze slavných soukromých zahrad byly vybudovány příslušníky nižší šlechty za dynastií [[dynastie Ming|Ming]] a [[dynastie Čching|Čching]]. V roce [[1860]] však město postihla další pohroma, když se města zmocnili příslušníci [[povstání Tchaj-pchingů]]. Až v listopadu [[1863]] [[Vždy vítězná armáda]] [[Charles George Gordon|Charlese Gordona]] město od tchaj-pchingských povstalců osvobodila.
[[Soubor:Master_of_the_Nets_Garden_in_Suzhou.jpg|vpravo|náhled|Zahrada Mistra rybářských sítí v Su-čou.]]
Další krize město postihla během [[Japonsko|japonské]] invaze do Číny v roce [[1937]]. Mnohé ze zahrad byly v průběhu války zdevastovány. Počátkem 50. let byly zrestaurovány a přivedeny zpět k životu zahrady Čuo-Čengčeng Jüanjüan (Zahrada pokorného služebníka státu), Tung Jüanjüan (Východní zahrada) a další.
 
V roce [[1981]] bylo toto prastaré město čínskou vládou označeno za jedno ze čtyř měst (spolu s [[Peking]]em, [[Chang-čou]] a [[Kuej-lin]]em), v nichž má být ochrana historického a kulturního dědictví a přírodní scenérie prioritou. Od té doby se Su-čou se svými předměstskými ekonomickými projekty vyvinulo v jedno z nejvíce prosperujících měst v Číně.
 
[[Klasické zahrady v Su-čou]] byly zařazeny na seznam [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]] v letech [[1997]] a [[2000]].
Řádek 66 ⟶ 64:
=== Zahrady ===
[[Soubor:Postcard-like view in the gardens of the Hu Qiu Shan (Suzhou, China).jpg|náhled|vpravo|Vstup do zahrady na Tygřím vrchu v Su-čou.]]
* Zahrada pokorného služebníka státu (Čuo-Čengčeng Jüanjüan) <ref>[http://www.travelchinaguide.com/attraction/jiangsu/suzhou/humble_garden.htm]</ref> (největší zahrada v Su-čou, vybudována v roce [[1513]], obnovena v roce [[1860]])
* Zahrada Mistra rybářských sítí (Wang-š’ Š' Jüanjüan) (vybudována v roce 1140 za [[dynastie Sung]])
* Zahrada otálení (Liou Jüan) [http://www.travelchinaguide.com/attraction/jiangsu/suzhou/lingering.htm] (vybudována v roce [[1525]], znovu vybudována v roce [[1953]])
* Horská vila objímající krásy
Řádek 73 ⟶ 71:
* Zahrada šlechtění mysli
* Zahrada zátiší a odrazu ve vodě
* Pavilón modré vlny (Cchang-lang Tchingtching) <ref>[http://www.travelchinaguide.com/attraction/jiangsu/suzhou/canglang.htm]</ref> (nejstarší zahrada v Su-čou)
* Tygří vrch (Chu-čchiou) <ref>[http://www.travelchinaguide.com/attraction/jiangsu/suzhou/tiger_hill.htm]</ref>
 
=== Chrámy ===
* Chrám Chan-šan S's’ (Hanshan Temple), v doslovném překladu "Chrám„Chrám Studená hora" hora“<ref>[http://www.travelchinaguide.com/attraction/jiangsu/suzhou/hanshan_temple.htm]</ref> (buddhistický chrám na západě města, postaven v roce [[503]], mnohokrát zničen a znovu vybudován, poslední přestavba z roku [[1896]], známý v celé Asii díky poémě básníka Zhang Ji z 8. století)
* Chrám Süan-miao Kuankuan (Xuanmiao Temple) (původně postaven v roce [[276]], přestavěn v roce [[1584]], největší taoistický chrám ve městě)
* Chrám Si-jüan (Xiyuan Temple) (postaven za [[dynastie Jüan]], největší buddhistický chrám ve městě)
* Chrám Jün-jen (Yunyan Temple) na Tygřím vrchu (původně postaven v roce [[327]], přestavěn v roce [[1871]], z velké části zničen během [[Druhá čínsko-japonská válka|Druhé čínsko-japonské války]])
Řádek 84 ⟶ 82:
=== Pagody ===
* Pagoda Jün-jen (Yunyan Pagoda) na Tygřím vrchu (postavena v roce [[961]])
* Pagoda Pej-s's’ (Beisi Pagoda) v areálu Severního chrámu (nejvyšší pagoda jižně od řeky [[Jang-c’-ťiang|Jang-c']])
* Pagoda Žuej-kuang (Ruiguang Pagoda) v areálu brány Pchan (nejstarší pagoda ve městě)
Řádek 94 ⟶ 92:
== Doprava ==
[[Soubor:Pagoda Yunyan Ta.jpg|náhled|vpravo|Pagoda Jün-jen na Tygřím vrchu. Tato čínská šikmá věž je jednou z nejznámějších v celé východní Číně.]]
Su-čou se nachází na železnici spojující [[Šanghaj]] a [[Nanking]], dvě hlavní města čínských provincií, do kterých jezdí vlaky ze Su-čou každou hodinu. Nádraží v Su-čou je jedním z nejrušnějších osobních železničních stanic v Číně, denně v něm staví 139 vlaků. Jízda vlakem do Šanghaje trvá 45 minut a do Nankingu hodinu a půl. Automobilem je Su-čou dostupné ze tří různých dálnic. Po vodě je Su-čou spojeno s [[Čang-ťia-kang]]em, [[Lu-č'č’]], [[Liou-ťia]] a [[Čchang-šou]].
 
Přestože se ve městě nacházejí dvě civilní letiště – ''Šuo-fang'' a ''Kuang-fu United Airlines'', většina letecké dopravy je realizována přes [[Šanghaj]], která je od města vzdálena jen hodinu cesty autem.
 
== Kultura ==
* [[čínská opera]] – [[kchun-čchü]] má svůj původ v Su-čou, stejně jako mnohem pozdější [[sučouská opera]]; zpěv balad, čili or sučouský pching-tchan, je místní formou vyprávění příběhů, která mísí zpěv (s doprovodem čínské loutnu) s částmi v mluveném dialektu
* [[hedvábí]]
* rukodělná umění – sučouská [[výšivka]], čínské [[vějíř]]e, národní hudební instrumenty, výroba svitků, luceren, [[mahagon]]ového nábytku, vyřezávání [[nefrit]]u
Řádek 131 ⟶ 129:
{{Světové dědictví – Čína}}
 
{{Portály|Čína|Gegrafie|Historie}}
 
[[Kategorie:Su-čou| ]]