Svátek: Porovnání verzí

Státem uznané „svátky“, tj. dny pracovního klidu (dny pracovního volna) jsou stanovené zákonem a zaměstnanci mají právo na náhradu mzdy. Na mzdu není nárok, pokud jde o víkend.

 

Svátek (od svatý, praslovanské ''sventu'', staroperské ''spenta'', mocný) je ve všech kulturách slavnostní den, kdy se nepracuje a společně slaví. J. Lawick-Goodall popisuje kolektivní výbuch radosti z deště u goril: vůdce začal silně křičet a celá skupina se za ním rozběhla po svahu dolů. V nejstarších kulturách se svátky patrně odvozovaly od fází Měsíce a od polohy Slunce ([[Slunovrat]]), jak o tom svědčí různé neolitické stavby ([[Stonehenge]]). Jiný typ předhistorického svátku představují v zemědělských kulturách například jarní „vynášení smrti“ nebo [[dožínky]], odvozené od vegetačního cyklu. [[Johann Gottfried Herder|J. G. Herder]] byl přesvědčen, že při svátečních příležitostech nejspíš mohla vzniknout lidská řeč a někteří antropologové tuto hypotézu podporují i dnes.<ref>J. G. Herder, ''Abhandlung über den Ursprung der Sprache'' (1772). http://gutenberg.spiegel.de/?id=12&xid=1162&kapitel=1&cHash=9ffac797322</ref> Podle [[Émile Durkheim|E. Durkheima]] představují svátky rozhodující příležitosti, kolem nichž se ustavují a udržují lidské skupiny a na nichž zakládají svoji identitu.<ref>E. Durkheim, ''Elementární formy náboženského života''.</ref>

{{citát|Život bez svátků je jako dlouhá cesta bez hospod.|[[Démokritos]]<ref>Zlomek DK 68 B 230.</ref>}}