Evropská integrace: Porovnání verzí

Odebráno 1 978 bajtů ,  před 4 lety
rev., vloženy zastaralé informace, Erasmus mundus a Program celoživotního učení byly programy pro období 2007–2013, už neexistují, byly nahrazeny programem Erasmus+ a několika dalšími (viz http://eacea.ec.europa.eu)
(rev., vloženy zastaralé informace, Erasmus mundus a Program celoživotního učení byly programy pro období 2007–2013, už neexistují, byly nahrazeny programem Erasmus+ a několika dalšími (viz http://eacea.ec.europa.eu))
Roku 2002 zavedlo 11 zemí EU společnou měnu [[euro]], k níž potom přistoupilo ještě 6 zemí. Šest malých nečlenských států ([[Andorra]], [[Černá Hora]], [[Kosovo]], [[Monako]], [[San Marino]], [[Vatikán]]) užívá euro také. Asociační smlouvy, zahrnující dohodu o volném obchodu, uzavřela EU s dalšími 11 státy (mimo jiné [[Alžír]], [[Egypt]], [[Chile]], [[Izrael]], [[Jihoafrická republika]], [[Libanon]], [[Maroko]], [[Mexiko]], [[Tunis]]).
 
* [[Program Erasmus|Erasmus]] – programuProgramu [[Program Erasmus|Erasmus]], založeného roku 1987, který podporuje mobilitu studentů a akademických pracovníků, se účastní celkem 31 zemí. [[Boloňský proces|Boloňského procesu]], který chce tuto mobilitu podpořit zavedením srovnatelných stupňů a titulů, se účastní 47 zemí. Kromě zemí EU je to také [[Arménie]], [[Ázerbájdžán]], [[Gruzie]], [[Rusko]], [[Švýcarsko]], [[Ukrajina]] a další. CílemProjektu jeSOS navýšení(''Smart mobilityOpen studujícíchServices''), mezikterý členypodporuje Evropskémobilitu pacientů a umožňuje přeshraniční poskytování lékařských unieslužeb, Tureckemse aúčastní mezi12 zeměmičlenských Evropskéhostátů hospodářskéhoEU prostoruvčetně České republiky.
Dva největší programy, které se týkají oblasti vzdělávání, jsou programy Erasmus Mundus a program celoživotního vzdělávání.
 
<u>Program celoživotního vzděláván</u>í – došlo ke sloučení těchto dříve financovaných aktivit ([[Program Erasmus|Erasmus]], Socrates, Jean Monet, Leonardo da Vinci a další). Tento program se skládá z těchto 4 sektorů:
* Comenius – cílem je zapojení žáků do společných vzdělávacích aktivit, minimálně 3 miliony žáků
* [[Program Erasmus|Erasmus]] – programu [[Program Erasmus|Erasmus]], založeného roku 1987, který podporuje mobilitu studentů a akademických pracovníků, se účastní celkem 31 zemí. [[Boloňský proces|Boloňského procesu]], který chce tuto mobilitu podpořit zavedením srovnatelných stupňů a titulů, se účastní 47 zemí. Kromě zemí EU je to také [[Arménie]], [[Ázerbájdžán]], [[Gruzie]], [[Rusko]], [[Švýcarsko]], [[Ukrajina]] a další. Cílem je navýšení mobility studujících mezi členy Evropské unie, Tureckem a mezi zeměmi Evropského hospodářského prostoru
* Leonardo da Vinci – cílem je zvýšení zaměstnanosti absolventů na 80 000 ročně
* Grundtvig – zaměřuje se na zvýšení počtu jedinců do výměnných programů na 7000 ročně, a to v rámci vzdělávání dospělých
Součástí programu celoživotního vzdělávání je i takzvaný průřezový program. Průřezový program je rozdělen do čtyř programů a těmi jsou: jazyky, spolupráce a inovace, využívání výsledků projektů v praxi, informační a komunikační technologie a poslední částí je program Jean Monnet, který podporuje výzkum a výuku evropské integrace na školách v členských zemích, ale i nečlenských zemích Evropské unie.
 
<u>Program Erasmus mundus</u> - podporuje studium magisterských a doktorských programů. Nabízí konsorcium evropských a některých mimoevropských univerzit. <ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=http://www.abeo.cz|jméno=Abeo s.r.o. - Tvorba webových aplikací;|titul=NAEP - Pro studenty|periodikum=www.naep.cz|url=http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=388|datum přístupu=2016-11-21}}</ref>
 
Program SOS (''Smart Open Services'') podporuje mobilitu pacientů a umožňuje přeshraniční poskytování lékařských služeb, účastní se ho 12 členských států EU včetně České republiky.
 
Od roku 1992 mají občené EU volební právo v místních volbách tam, kde trvale žijí, i když jsou občany jiného státu. [[Schengenská dohoda|Schengenské dohody]] o zrušení hraničních kontrol se účastní všechny země EU kromě Spojeného království a Irska, a dále [[Island]], [[Norsko]] a [[Švýcarsko]]. Evropská unie není stát a nemá tedy vlastní armádu. Na jejích expedičních sborech, které působí v krizových oblastech, se podílejí všechny státy EU kromě Dánska, a navíc Norsko a Turecko.
* BALDWIN R., WYPLOSZ, CH. ''Ekonomie evropské integrace.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 480 s. <nowiki>ISBN 978-80-247-1807-1</nowiki>.
* CIHELKOVÁ, E a kolektiv''. Evropská ekonomická integrace: procesy, politiky, governance.'' 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2011, 335 s. ISBN 978-80-245-1835-0.
* FIALA, Petr, 2010, ''Evropský mezičas: nové otázky evropské integrace''. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno : Barrister & Principal. <nowiki>ISBN 9788087029992</nowiki>.
* KÖNIG, Petr. ''Rozpočet a politiky Evropské unie: příležitost pro změnu''. 2., aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009. Beckova edice ekonomie. <nowiki>ISBN 978-80-7400-011-9</nowiki>.
* LACINA, Lubor a Jan OSTŘÍŽEK. Učebnice evropské integrace. 3., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2011. <nowiki>ISBN 978-80-87474-31-0</nowiki>.
 
506

editací