Oghuzové: Porovnání verzí

Jedna část Oguzů, jenž do té doby byla pod nadvládou [[Sámánovci|sámánovcůSámánovců]] v pozici otroka '''''(mamlúk)''''', převzala nad svými pány vládu a založila [[Ghaznovská říše|Gaznovskou říši]] (963–1187).<ref group="pozn.">Tato rodina byla časem persianizována.</ref> Za zakladatele dynastie Gaznovců se považuje [[Alp Tegin]], který byl také velitelem samánovské armády.<ref group="pozn.">Některé Turko-perské státy byly založené ve "Velkém Íránu“.</ref>

V roce 965 se Oguzové stali spojenci kyjevského knížete [[Svjatoslav I. Igorevič|Svjatoslava]] v boji proti [[Chazarská říše|Chazarům]] v Povolží. V roce 985 opět ve spojenectví s kyjevským knížetem [[Vladimír Svjatoslavič|Vladimírem]] porazili [[Volžské Bulharsko|Povolžské Bulhary]], což zvýšilo politickou moc [[Oguzský jabguluk|Oguzského státu]].<br />V tomto období se jejich říše rozkládala od Povolží po střední tok Syrdarje a byla na vrcholu moci. Jejich severním sousedem byl mocný [[Kimäkové|kaganát Kimäků]], se kterým ale měli v této době přátelské styky. Jejich jižním sousedem bylo polo-nezávislé knížectví v Chórezmu, do roku 1002 spravované [[Símdžúrové|Símdžúrovskou dynastií]], což byli vojenští vůdcové a guvernéři původem z oguzských otroků '''''(mamlúk)''''' taktéž pod navládou sámánovců. Vzpoury vůči šlechtě se staly obzvláště silnými v druhé polovině 10. století, během vlády [[Ali Jabgu|Ali Jabgu-chána]] (????-1040). Rozkol mezi vládnoucí větví Oguzů a Oguzskými Seldžuky se ukázal být na újmu státu.