Wikipedie

Kostel Jména Panny Marie (Křtiny): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m doplnění zdroje
m Robot: změna ...; kosmetické úpravy
Řádek 9:
| farnost = [[Římskokatolická farnost Křtiny|Křtiny]]
| stát = [[Česko]]
| stát podcelek1 název = [[Kraje v Česku|krajKraj]]
| stát podcelek1 = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]]
| stát podcelek2 název = [[Okresy v Česku|okresOkres]]
| stát podcelek2 = [[okres Blansko|Blansko]]
| obec = [[Křtiny (okres Blansko)|Křtiny]]
Řádek 42:
Křtiny se nachází přibližně 14 km severovýchodně od Brna a jsou známé především [[pouť#Mariánská poutní místa|mariánskými poutěmi]] ke kamenné gotické skulptuře Madony, která vznikla okolo roku 1340. Nicméně hromadné poutě do Křtin jsou doloženy až v 17. a 18. století, kdy zdejší poutě patřily k nejnavštěvovanějším. Již na počátku 17. století přicházelo tolik poutníků, že o velkých poutích museli vypomáhat i kněží z Brna. Například roku 1720 zde bylo zaznamenáno 41 tisíc poutníků.
 
První písemná zmínka o Křtinách se nachází v textu imunitní listiny, vydané papežem Řehořem IX. v září 1237, kde se obec vyskytuje mezi dalšími vesnicemi v majetku zábrdovických [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátů]], kteří snad mohli být i jejich zakladateli. Již na konci 13. století se zde nacházel kostel, což dokazuje listina z [[Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae|Moravského diplomatáře]], v níž [[Vittorio Veneto| cenedský]] pomocný biskup Antonín udělil odpustky návštěvníkům křtinského a zábrdovického kostela.<ref>[[http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=3&bookid=63&page=109&action_button.x=0&action_button.y=0| CDM V. s.109]]</ref><!--ktery antonin? olomouckym biskupem byl Dětřich z Hradce--> Dodnes nedořešená je otázka existence dvou středověkých kostelů v obci. Menší kostel tzv. český, ležel přibližně na místě dnešního barokního chrámu. Severně od něj, v místech dnešní kaple sv. Anny, se nacházela větší kostelní stavba, snad patřící ženskému klášteru premonstrátek, které barokní literatura uvádí ve spojitosti se zničením kláštera husity 1423 (popř. 1424). Tento větší kostel nebyl od [[Husitství|husitských]] válek až do 17. století obnovován a socha Panny Marie byla přesunuta do menšího, původně farního, kostela. V prvním desetiletí 18. století došlo k nákladným opravám starých kostelů, což dokazuje, že za opata Hájka (1695 – 1712) se s novou výstavbou v obci nepočítalo. Avšak jeho nástupce, opat Hugo Bartlicius (1712 – 1738), se rozhodl vystavět nové poutní místo a pro tento úkol získal [[Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho-Aichela]].{{#tag:ref|První Santiniho zakázka pro premonstrátský řád byla obnova a částečná novostavba vyhořelého klášterního kostela v Želivě. Pro zdejšího opata Jeronýma Hlínu pracoval od roku 1714. Zřejmě ve stejné době, kdy začíná pracovat i pro zábrdovického opata ve Křtinách. Zda jej opat Bartlicius pozval na doporučení svého želivského spolubratra, či ještě dříve na základě znalosti jiných děl, nelze doložit.|group="p"}} Vzhledem k tomu, že po zrušení zábrdovického kláštera císařem [[Josef II.|Josefem II.]] v roce 1784 zanikly zřejmě všechny písemné i plánové dokumenty, týkající se Santiniho účasti na novostavbě ve Křtinách, zůstává základním pramenem stavba samotná.
 
Výstavba podle Santiniho{{#tag:ref|Přestože není jeho autorství doloženo prameny, je všeobecně přijímáno.|group="p"}} projektu začala roku 1718 budováním kaple sv. Anny. Provádějícím architektem byl brněnský [[František Benedikt Klíčník]]. Dokončena a vyzdobena byla roku 1733, kdy sem byla přenesena rovněž socha Panny Marie z poutního kostela, který byl v tomto roce zbořen, aby udělal místo barokní novostavbě chrámu. Ta byla započata již roku 1728, tedy pět let po smrti Santiniho, v těsné blízkosti starého kostela, takže jej z počátku částečně obestavěla a teprve po zbořený staré svatyně se mohly práce rozběhnout rychlejším tempem. Stavitelem byl František Antonín Ritz (1697 – 1767). Do roku 1738 byla obvodová zeď kostela dovedena pouze do výše velkých oken, za což může zřejmě technicky velmi náročné provedení základů a terasovité podnože na členitém položí. Stavba byla dokončena roku 1750. Původní projekt byl v průběhu výstavby částečně pozměněn, především byla nově připojena osová věž v průčelí a Santiniho tvarosloví štukové výzdoby bylo obměněno v duchu dekorativního cítění pozdního baroka. Autor těchto změn není znám, uvažuje se o [[Christian Alexander Oedtl|Christianu Alexandrovi Oedtlovi]] (1654 – 1731), avšak argumenty nejsou příliš přesvědčivé. V květnu 1750 byla do chrámu přenesena socha Panny Marie a kostel byl požehnán opatem Matuškou. V následujících dvou desetiletích byl kostel nákladně zdoben za účasti předních umělců, například [[Jan Jiří Etgens|Jana Jiřího Etgense]] (1697 – 1757), který je autorem freskové výzdoby, mezi sochaři se objevili Antonín a [[Ondřej Schweigl]].{{#tag:ref|K výzdobě blíže Mojmír Horyna – Jan Royt, ''Křtiny: Poutní kostel Jména Panny Marie'', Olomouc 1994, s. 17 – 19, 21 – 25.|group="p"}} Kompletně dokončen a slavnostně vysvěcen byl 21. dubna 1771 prvním brněnským biskupem [[Matyáš František Chorinský z Ledské|Matyášem Františkem Chorinským z Ledské]].
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Jména_Panny_Marie_(Křtiny)“