Vedle hlav rodu a jejich manželek užívali predikát také prvorození synové, jako tzv. [[dědičný princ|dědičná hrabata]], i když jen neoficiálně. Objevovalo se také, ovšem méně tolerovaně, užívání predikátu všemi členy mediatizovaného hraběcího rodu. Oficiálně to bylo povoleno ze všech německých monarchií pouze v [[Bavorské království|Bavorsku]] ([[1911]]), [[Saské království|Sasku]] ([[1878]]) a [[Hesensko-DarmstadtskoHesenské velkovévodství|Hesensko-Darmstadtsku]] ([[1914]]), zde to ovšem bylo vázáno na setrvalou držbu mediatizovaného území. Více tolerované bylo užívání predikátu hraběcími členy těch mediatizovaných knížecích rodů, kde knížetem byla pouze hlava rodu ([[Kounicové]], [[Colloredové|Colloredo-Mannsfeld]], [[Starhembergové]] aj.). Oficiálně udělen byl tento predikát ale jen knížatům v nověBavorsku povýšenýma knížatůmHesensko-Darmstadtsku zV bývalýchBavorsku hraběcíchjak rodůknížatům vnově Bavorskupovýšeným ([[1901]] knížata pro hlavu rodu, 1911 osvícenost"Osvícenost" pro hraběcí členy, rody [[Castellové|Castell-Castell]], [[Castellové|Castell-Rüdenhausen]], [[Quadt-Wyckrath]], [[1913]] kníže pro hlavu rodu, rod [[Fuggerové|Fugger-BabenhausenGlött]]), tak i rodům jako ([[Primogenitura|primogeniturně]]) knížecím již mediatizovaným (1803 kníže pro hlavu rodu, 1911 "Osvícenost" pro hraběcí členy, rody [[Waldburg-Zeil-Trauchburg]] a [[Fuggerové|Fugger-GlöttBabenhausen]]). V Hesensku šlo o rody [[Stolberg-Wernigerode]] ([[1890]] pruský knížecí titul pro hlavu rodu a její děti a vnuky v linii prvorozeného syna, 1914 "Osvícenost" pro hraběcí členy), [[Stolberg-Rossla]] (1893 pruský knížecí titul pro hlavu rodu a její děti a vnuky v linii prvorozeného syna, 1914 "Osvícenost" pro hraběcí členy) a Erbach-Schönberg. Zvláštní případ představuje užívání predikátu vládnoucími hrabaty z [[Lustenau]] z rodu [[Waldburg-Zeil]]-Lustenau-[[Hohenems]]. [[Vorarlbersko|Vorarlberské]] hrabství Lustenau, malý zbytek původního hrabství Hohenems, bylo r. 1806 mediatizováno Bavorskem. Po zhroucení tohoto [[Napoleon Bonaparte|Napoleonova]] spojence ale zůstalo hrabství v l. [[1814]]-[[1817]] zcela suverénní. V letech 1817-[[1830]] tu pak vykonávalo svrchovaná práva [[Rakouské císařství]], ovšem hrabství mělo stále značnou míru nezávislosti, mnohem vyšší než panství mediatizovaných rodů a jeho vládce se tituloval jako "vládnoucí hrabě". Zhruba od r. 1815 až do předání vlády Rakousku v r. 1830 užívala vládnoucí hrabata predikát Osvícenost. Hrabata z Lustenau pocházela z vedlejší větve mediatizovaného rodu Waldburg-Zeil, ovšem jako samostatný mediatizovaný rod jsou uznáváni zřídka, neboť jejich autonomie byla větší a svou suverenitu si udrželi déle.
