Wikipedie

Písečné (okres Jindřichův Hradec): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
meziuložení
doplnění historie, úpravy, prolinky, zdroje
Řádek 44:
}}</ref> se nachází na jihozápadní Moravě v&nbsp;okrese [[okres Jindřichův Hradec|Jindřichův Hradec]] v&nbsp;[[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]].
Žije zde 543&nbsp;obyvatel.
 
== Části obce ==▼
Obec Písečné se skládá ze sedmi částí na sedmi katastrálních územích.▼
* '''Písečné''' (k. ú. ''Písečné u Slavonic'')▼
* [[Chvaletín]] (i název k. ú.)▼
* [[Marketa (Písečné)|Marketa]] (i název k. ú.)▼
* [[Modletice (Písečné)|Modletice]] (i název k. ú.)▼
* [[Nové Sady (Písečné)|Nové Sady]] (k. ú. ''Nové Sady u Písečného'')▼
* [[Slavětín (Písečné)|Slavětín]] (k. ú. ''Slavětín u Slavonic'')▼
* [[Václavov (Písečné)|Václavov]] (k. ú. ''Václavov u Chvaletína'')▼
 
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z&nbsp;roku [[1366]], kdy [[Páni z Hradce|Heřman z Hradce]]/Hermann von Neuhaus prodal Písečné se dvorem a veškerým majetkem Oldřichu z Želetavy/Ulrich von Schelletau, od kterého pak Písečné odkoupil Záviš z Písečného. Po jeho smrti připadla ves pod správu moravského markraběte [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]]. V době válek mezi markrabaty [[Jošt Moravský|Joštem]] a [[Prokop Lucemburský|Prokopem]] získal Písečné s [[Dešná (okres Jindřichův Hradec)|Dešnou]] [[Jan XI. Mráz|olomoucký biskup Jan]] a v roce 1400 jeho bratr Mikuláš.
První písemná zmínka o obci pochází z&nbsp;roku [[1366]], kdy bylo Písečné se dvorem a veškerým prodáno Heřmanem z Jindřichova Hradce/ Hermann von Neuhas Ulrichovi z Želetavy/Ulrich von Schelletau, který ji za dva roky368 prodal Závišovi
z Písečné. Později bylo Písečné zemskoknížecí léno
 
PoNa smrtipočátku Záviše15. zstoletí Písečnése stala ves připadlaopět [[Janzemským Jindřich|markraběti Janovi]] amajetkem. králKrál [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] ji jako léno propůjčil Petrovi KrokwitzeroviKrokvicarovi z [[Nové Sady (Písečné)|Nové Vsi]]/Peter Krokwitzer von Neudorf (později Neustift/Nové Sady), ale část nadále zůstala církevním majetkem. V roce 1434 [[Albrecht II. Habsburský|markrabě Albrecht]] PísečnéPetru PetroviKrokvicarovi Krokwitzerovi von NeudorfPísečné za zásluhy a škody utrpěné [[Husitské války|v boji proti husitům]] propustil z léna propustil. PoMajetek Petrovizdědil majetek zdědilMikuláš Krokvicar/Niklas Krokwitzer von Neudorf (r. 1493), kterému [[Vladislav Jagellonský]] propuštění z léna potvrdil. Po NiklasoviMikulášovi držel panství Písečné-Slavětín Volf Krokvicar/Wolf Krokwitzer a po něm Hanuš Ludvík Krokvicar/Hans Ludwig Krokwitzer („von Otten und Neudorf“)., Jakokterému pobělohorskýv konfiskátroce přešla1601 obeczapsal naJohann komořího[[Kořenští Hannibalaz vonTerešova|Kořenský Schaumburg.z Terešova]] Slavětín s tvrzí, dvorem, pustou vsí Krokwitz a jedním ovčínem.
 
Hanuš panství Písečné a Slavětín prodal [[Blektové z Útěchovic|Krištofu Blektovi z Útěchovic]]. Vzhledem k tomu, že Krištof Blekta celou kupní cenu za panství nedoplatil, odkoupil pak pobělohorský konfiskát majitele Hanuše Ludvíka roku 1626 Hannibal ze Schaumburku/Hannibal von Schaumburg. Jeho bratři zděděné panství, které sestávalo ze vsi Písečné a Slavětína s tvrzí, ovčína Krokwitz, 2 mlýnů na Dyji, vsi Nové Sady (Neustift) a patronátu, zpustlého dvora Krokwitz a 4 poddaných v Bělčovicích (Wispitz), roku 1636 prodali Euchariovi Horstovi z Beranova/Eucharius Horst von Poronau. Po něm majetek zdědila jeho manželka Marie Kateřina (rozená von Freiberg, potřetí provdaná von Motschlitz).
V roce 1636 přešla ves Písečné společně se Slavětínem a tvrzí, ovčínem Krokwitz, 2 mlýny na Dyji, Novými Sady (Neustift) a patronátem, zpustlým dvorem Krokwitz a 4 poddanými v Bělčovicích (Wispitz) na Eucharia Horsta von Poronau, po jehož smrti zdědila vše jeho žena Katharina (znovu provdaná von Motschlitz). Její manžel Georg Wilhelm von Motschlitz prodal v roce 1693 Písečné a Slavětín Donatu Heisslerovi von Haitersheim. Od roku 1733 držel Písečné spolu se Slavětínem a Novými Sady svobodný pán Anton von Hartig. Johann Heinrich von Nimptsch prodal nakonec v roce 1769 veškerý majetek [[Collaltové|Vinciguerovi Tomasu hraběti Collalto]], majiteli [[Uherčice (zámek)|uherčického panství]]. – V letech 1925-1927 následuje vyvlastnění Státním pozemkovým
úřadem.
 
V roce 1693 prodal její manžel Jiří Vilém z Moschlitz/Georg Wilhelm von Motschlitz Písečné a Slavětín majiteli [[Uherčice (zámek)|uherčického panství]] Donatu Heislerovi z Heitersheimu/Donat Heissler von Haitersheim, který Uherčice, Písečné a Slavětín odkázal svému nezletilému synovi Františku Josefovi. Ten zděděný majetek v roce 1731 prodal svobodnému pánu Antonu von Hartig a jeho syn Anton Kazimír v roce 1764 Johannu Heinrichovi von Nimptsch. V roce 1769 připojil hrabě [[Collaltové|Thomas Viciguerra Collalto]] uherčické panství k rodinnému fideikomisnímu majetku v Brtnici, Černé a Rudolci.<ref>Gregor Wolný: Die Markgrafschaft Maehren: topographisch, statistisch und historisch geschildert, Svazek 3, s. 459</ref>
 
== Farnost Nové Sady ==
 
Před rokem [[1945]] v obci převažovalo německojazyčné obyvatelstvo. V roce 1921 žilo v samotném Písečném celkem 732&nbsp;obyvatel, z&nbsp;toho 271 se jich hlásilo k&nbsp;české národnosti, 430 k&nbsp;německé, 2 k&nbsp;židovské a zbytek k ostatním <ref>[http://www.zanikleobce.cz/chytil.php?chh=P%EDse%E8n%E9 Písečné v Chytilově místopisu] zveřejněném na serveru [http://www.zanikleobce.cz www.zanikleobce.cz]</ref>. V [[Nové Sady (Písečné)|Nových Sadech]] tehdy žilo 171 obyvatel, z nichž 43 se hlásilo k české národnosti, 107 k německé a zbytek k ostatním.▼
Ještě v [[19. století]] žila v obci početná židovská menšina, o čemž dodnes svědčí pozůstatky tří židovských sídelních okrsků (severojižní jednostranně zastavěná ulice na levém břehu Dyje, náměstíčko východně od návsi a dvě řádky domů západně od návsi; součástí posledního ze sídelních okrsků bývala [[synagoga]], dnes již zaniklá) a židovský hřbitov jižně od obce.<ref>Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, V. díl, nakladatelství Libri, Praha, 2002, [[International Standard Book Number|ISBN]] 80-7277-039-X</ref>▼
 
Za první republiky se obec díky svému rozvoji považovala za [[městys]], i když doklad o oficiálním povýšení není znám (a možná de iure k tomuto povýšení ani nedošlo).<ref>Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, V.díl, nakladatelství Libri, Praha, 2002, [[International Standard Book Number|ISBN]] 80-7277-039-X</ref>
 
== Škola ==
[[Soubor:Písečné pohled od jihu.jpg|thumb|left|Pohled na obec Písečné s dominantní budovou bývalé školy]]
Písečné spadalo spolu s obcemi [[Nové Hobzí]], [[Marketa (Písečné)|Markéta]], [[Modletice (Písečné)|Modletice]], [[Václavov (Písečné)|Václavov]], [[Bělčovice|Bělčice]] a [[Chvalkovice (Dešná)|Chvalkovice]] pod farnost [[Nové Sady (Písečné)|Nové Sady]]. Jednoposchoďová budova fary pochází z roku 1776. První zmínka o farní škole v Nových Sadech, jejíž předchozí dřevěná budova stála na školním kopci, pochází z roku 1650. V roce 1702 došlo za bouře k jejímu zničení a následně se vyučovalo po domech (čp. 21 a čp. 24). V roce 1843 začali žáci navštěvovat zdejší novou školní budovu s německým vyučovacím jazykem.
V letech 1782 až 1902 byla v Písečném jednotřídní židovská škola. Křesťanské děti navštěvovaly školu v Nových Sadech. Teprve v roce 1902 byla židovská škola zrušena a v nově vystavěné jednoposchoďové budově byla otevřena veřejná dvoutřídní škola. Po [[Vznik Československa|vzniku Československé republiky]] navštěvovali němečtí žáci tuto školu, žáci české menšiny chodili do školy v Nových Sadech. Po osvobození v roce [[1945]] bylo pro děti českých osídlenců obnoveno v této škole vyučování v češtině. V roce 1980 však byla škola pro malý počet žáků zrušena a žactvo bylo přiškoleno do Slavonic.
 
V Písečné fungovala letech 1782 až 1902 jednotřídní židovská škola s vlastním učitelem (školní řídící Ignaz Bauer). Po jejím zrušení v roce 1902 a výstavbě jednoposchoďové budovy zde byla otevřena dvoutřídní německá škola, kterou navštěvovaly děti z Písečné/Piesling, Modletic/Mudlau a Nového Hobzí/Neuhart, od roku 1919 také německé děti z Nových Sadů/Neustift a Markety/Margarethen. Po [[Vznik Československa|vzniku Československé republiky]] byla německá škola v Nových Sadech zrušena a následně v této budově zřízena česká menšinová škola, kterou navštěvovaly také české děti z Písečné.<ref>Rudolf Hruschka: 300 Jahre deutsche Volksschule Neustift, Znaim 1937</ref> Po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]] v roce [[1945]] sloužila školní budova dětem českých osídlenců. V roce 1980 byla škola pro malý počet žáků zrušena a žactvo přiškoleno do [[Slavonice|Slavonic]].
<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Nekuda
Řádek 86 ⟶ 71:
| jazyk = český
}}</ref>
 
== Obyvatelstvo ==
▲Ještě v [[19. století]] žila v obci početná židovská menšina, o čemž dodnes svědčí pozůstatky tří židovských sídelních okrsků (severojižní jednostranně zastavěná ulice na levém břehu Dyje, náměstíčko východně od návsi a dvě řádky domů západně od návsi; součástí posledního ze sídelních okrsků bývala [[synagoga]], dnes již zaniklá) a židovský hřbitov jižně od obce.<ref>Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, V. díl, nakladatelství Libri, Praha, 2002, [[International Standard Book Number|ISBN]] 80-7277-039-X</ref>
 
▲Před rokem [[1945]] v obci převažovalo německojazyčné obyvatelstvo. V roce 1921 žilo v samotném Písečném celkem 732&nbsp;obyvatel, z&nbsp;toho 271 se jich hlásilo k&nbsp;české národnosti, 430 k&nbsp;německé, 2 k&nbsp;židovské a zbytek k ostatním <ref>[http://www.zanikleobce.cz/chytil.php?chh=P%EDse%E8n%E9 Písečné v Chytilově místopisu] zveřejněném na serveru [http://www.zanikleobce.cz www.zanikleobce.cz]</ref>. V [[Nové Sady (Písečné)|Nových Sadech]] tehdy žilo 171 obyvatel, z nichž 43 se hlásilo k české národnosti, 107 k německé a zbytek k ostatním. Za první republiky se obec díky svému rozvoji považovala za [[městys]], i když doklad o oficiálním povýšení není znám (a možná de iure k tomuto povýšení ani nedošlo).<ref>Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, V.díl, nakladatelství Libri, Praha, 2002, [[International Standard Book Number|ISBN]] 80-7277-039-X</ref>
 
▲== Části obce ==
▲Obec Písečné se skládá ze sedmi částí na sedmi katastrálních územích.
▲* '''Písečné''' (k. ú. ''Písečné u Slavonic'')
▲* [[Chvaletín]] (i název k. ú.)
▲* [[Marketa (Písečné)|Marketa]] (i název k. ú.)
▲* [[Modletice (Písečné)|Modletice]] (i název k. ú.)
▲* [[Nové Sady (Písečné)|Nové Sady]] (k. ú. ''Nové Sady u Písečného'')
▲* [[Slavětín (Písečné)|Slavětín]] (k. ú. ''Slavětín u Slavonic'')
▲* [[Václavov (Písečné)|Václavov]] (k. ú. ''Václavov u Chvaletína'')
 
== Pamětihodnosti ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Písečné_(okres_Jindřichův_Hradec)“