Caesar Baronius: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
kardinál
Řádek 2:
| obrázek = Cesare Baronius.png
| popisek = Caesar Baronius, portrét od neznámého umělce ze 17. století}}
 
'''[[ctihodný|Ctihodný]] '''Caesar [[kardinál]] Baronius''' [[Kongregace oratoriánůoratoriáni|Congr. Orat.CO]]''', ({{Vjazycevjazyce|it}} {{Cizojazyčněcizojazyčně|it|''Cesare Baronio''}} ; ([[31. říjen|31. října]] [[1538]] v, [[Sora|Soře]], provincie [[Frosinone]], [[Latium]], [[Itálie]] – [[30. červen|30. června]] [[1607]] v, [[Řím]]ě) byl člen a představený [[oratoriáni|Kongregace oratoriánů]] sv. [[Filip Neri|sv. Filipa Neri]], [[kardinál]], zakladatel moderní katolické [[církevní historiografie]]. Je autorem rozsáhlého díla ''Annales ecclesiastici'' (''Církevní letopisy''), pracoval na revizi [[Martyrologium Romanum|''Římského martyrologia'']].
 
== Život a dílo ==
 
=== Původ a mládí ===
 
Pocházel z bohaté rodiny původem z Neapole, byl jediným synem Camilla Baroneho Barone a Porzie Febonie. Studoval ve [[Veroli]], [[Neapol]]i a Římě, kde získal [[doktorát]] z [[právo|práva]]. Tam se také seznámil se svatým Filipem Nerim a proti vůli rodičů se rozhodl vstoupit do Kongregace oratoriánů při [[kostel svatého Jeronýma od Křesťanské lásky|kostele sv. Jeronýma od Křesťanské lásky]].
 
=== Oratorián a historik ===
 
Roku [[1564]] přijal [[kněžské svěcení]]. Aby mohl zůstat nablízku sv. [[Filip Neri|Filipovi Neri]] a spolupracovat s ním, zřekl se výnosných [[beneficium|beneficií]]. Poté, co Oratorium dostalo roku [[1575]] definitivní [[církev]]ní schválení, přesídlil do [[klášter]]a u římského kostela [[Chiesa Nuova|Santa Maria in Vallicella]], kde se věnoval historické práci. [[Papež]] [[Řehoř XIII.]] a kardinál [[Guglielmo Sirleto]] jej nejprve pověřili kritickou revizí ''Římského martyrologia'', oficiálního seznamu [[svatý|světců]], již dokončil roku [[1589]].
 
=== Annales ecclesiastici (Církevní letopisy) ===
 
Jeho stěžejním dílem jsou však ''Annales ecclesiastici'', 12 [[foliant]]ů pojednávajících o dějinách církve od počátků až do roku [[1198]], na nichž pracoval až do své smrti. Jedná se o první velké dílo [[katolictví|katolické]] historiografie, založené takřka výhradně na [[archiv]]ních pramenech a jejich kritickém zhodnocení. Dílo, koncipované nejprve jako přednáškový cyklus v rámci schůzek římského filipínského oratoria, má také [[apologie|apologetický]] aspekt – je katolickou odpovědí na tzv. [[magdeburské centurie]], 13svazkové dílo [[magdeburg|magdeburského]] [[Protestantismus|protestantského]] historika [[Matthias Flacius|Matthiase Flacia]].
 
==== Pokračovatelé Baroniových Letopisů ====
 
První pokračování ''Annales'' napsal oratorián [[Odericus Raynaldus]] (1595-1671) a dovedl je až do roku [[1565]] (8 sv., [[1646]]-[[1663]]; 9. svazek, vydaný z pozůstalosti, byl [[cenzura|cenzurou]] povolen až v letech [[1683]]-[[1686]]). Mezitím se dostalo Baroniovu dílu ostré kritiky v díle [[františkáni|františkána]] [[Antoine Pagi|Antoina Pagiho]] ([[1624]]–[[1699]]). Dalším pokračovatelem ''Annales'' se stal oratorián [[Giacomo Laderchi]] († [[1738]]), který je dopsal pro roky [[1566]]-[[1571]] (3 sv., Řím 1728-37). Další část přidal katolický historik [[slezsko|slezského]] původu [[Augustin Theiner]] ([[1804]]-[[1874]]), který se také postaral o nové vydání celého díla.
 
=== Další Baroniova kariéra ===
 
Když [[Filip Neri]] roku 1593 odstoupil z vedení kongregace, stal se Baronius jeho nástupcem. Tehdejší papež [[Klement VIII.|Kliment VIII.]] si jej také vybral za svého osobního [[Svátost smíření|zpovědníka]] a jmenoval jej [[apoštolský protonotář|apoštolským protonotářem]] ([[1595]]). Tentýž papež jej v [[konzistoř]]i dne [[5. červen|5. června]] [[1596]] jmenoval [[kardinál-kněz|kardinálem-knězem]] s [[titul]]em římské [[bazilika|baziliky]] [[sv. Nerea a Achilea]]. Od roku [[1597]] byl také kardinálem-bibliotekářem [[římskokatolická církev|svaté římské církve]], roku [[1602]] se stal [[komenda]]tárním [[opat]]em kláštera [[San Gergorio al Celio|San Gregorio]] na římském [[Celius|Celiu]]. Jako kardinál se aktivně zasazoval o přijetí [[abjurace]] [[francie|francouzského]] [[král]]e [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha Navarrského]], pracoval na připojení [[Ferrara|Ferrary]] k [[papežský stát|papežskému státu]] roku 1598.
 
=== Monarchia Sicula a dvojí konkláve roku 1605 ===
 
V jedenáctém díle ''Letopisů'', vydaném s papežským svolením v roce [[1605]], podrobil Baronius historické kritice domnělé [[privilegium]] [[legát]]ů [[Urban II.|Urbana II.]], na nichž byla založena tzv. [[Monarchia Sicula]], soubor privilegií [[španělsko|španělských]] panovníků v církevní oblasti, a zpochybnil také přítomnost apoštola [[Jakub Větší|Jakuba]] na španělské půdě. To mu vyneslo zákaz prodeje jeho díla ve všech zemích španělské koruny, ale i odpor španělského krále při papežské volbě, k níž došlo po smrti papeže [[Klement VIII.|Klimenta VIII.]] roku 1605. Navzdory tomu, že Baronius v průběhu celého [[konkláve]] byl jasným favoritem a do zvolení mu [[30. březen|30. března]] chybělo pouhých 8 hlasů, papežem se nestal. Později naznačoval, že svůj útok proti španělským privilegiím formuloval právě proto, aby zabránil svému zvolení papežem: každému, kdo se jen trochu seznámil s jeho charakterem, je jasné, že jeho tvrzení lze brát vážně. V konkláve byl zvolen papež [[Lev XI.]], který ovšem krátce po volbě zemřel, a tak se muselo přikročit k volbě nové. Také zde Baronius i přes své všemi uznávané kvality zvolen nebyl, papežem se stal Camillo Borghese ([[Pavel V.]]).
 
=== Smrt, pohřeb a snahy o beatifikaci ===
 
Caesar Baronius zemřel ve svém pokojíku v římském oratoriánském konventu u kostela [[Chiesa Nuova|Santa Maria in Valicella]]. V tomto kostele je také pohřben. Papež [[Benedikt XIV.]] jej prohlásil za ctihodného [[12. leden|12. ledna]] [[1745]]. U příležitosti 400. výročí jeho úmrtí r. 2007 obnovila kongregace oratoriánů jeho [[beatifikace|beatifikační]] proces.
 
== Vztah k českým zemím ==
 
Baronius byl osobním přítelem [[František z Ditrichštejna|Františka Dietrichsteina]] (1575-1636), [[kardinál]]a a [[Seznamseznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomouckého biskupa]]. Zajišťoval péči o Dietrichsteinův římský [[titulární kostel]] [[San Silvestro in Capite]] jako spolutitulář. Zatím neověřená jsou tvrzení o spolupráci na přípravě těch částí ''Letopisů'', které se týkají českých církevních dějin.
 
== Hlavní díla ==
 
* ''Martyrologium Romanum, cum Notationibus Caesaris Baronii'', Romae 1589 (revize římského martyrologia, započatá kardinálem [[Sirlet]]em a dokončená Baroniem)
* ''Annales Ecclesiastici a Christo nato ad annum 1198'', 12 svazků, Roma, 1588-1607 (pokračování: Girolamo Rainaldi, Giacomo Laderchi a [[Augustin Theiner]])
Řádek 36 ⟶ 47:
* ''Dopisy'', z valné části vydané Albericiem, Borellim a Rattim (viz bibliografie. Celkem je evidováno 908 dopisů, které připravuje k edici Masetti Zannini.
 
== BibliografieLiteratura ==
 
* Raymundus Albericius, ''Venerabilis Cæsaris Baronii S.R.E. Cardinalis Bibliothecarii Epistolae et Opuscula pleraque nunc primum ex archetypis in lucem eruta'', I-III, Typographia Komarek, Roma 1759-1770.
* Generoso Calenzio, ''La vita e gli scritti del Cardinale Cesare Baronio della Congregazione dell’Oratorio, Bibliotecario di Santa Romana Chiesa.'' Roma, Tipografia Vaticana 1907.
Řádek 59 ⟶ 71:
 
== Externí odkazy ==
 
* {{Commonscat}}
* {{commonscat}}
* Článek v Catholic Encyclopedia: http://www.newadvent.org/cathen/02304b.htm
* Článek v Biographisch-Bibliographisch Kirchenlexikon: http://www.bbkl.de/b/baronius_c.shtml
Řádek 66 ⟶ 79:
 
{{autoritní data}}
{{Portály|Novověk}}
{{DEFAULTSORT:Baronius, Caesar}}
 
{{portály|Křesťanství|Itálie|Lidé}}
 
{{DEFAULTSORT:Baronius, Caesar}}
[[Kategorie:Italští kardinálové]]
[[Kategorie:Italští historikové]]
Řádek 76 ⟶ 90:
[[Kategorie:Řeholníci]]
[[Kategorie:Italští knihovníci]]
[[Kategorie:Editoři historických pramenů]]
[[Kategorie:Narození 1538]]
[[Kategorie:Úmrtí 1607]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Editoři historických pramenů]]