Wikipedie

Písečné (okres Jindřichův Hradec): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Úprava infoboxu dle konsenzu
meziuložení
Řádek 56:
 
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1366]], kdy bylo Písečné se dvorem a veškerým prodáno Heřmanem z Jindřichova Hradce/ Hermann von Neuhas Ulrichovi z Želetavy/Ulrich von Schelletau, který ji za dva roky368 prodal Závišovi
První písemná zmínka o obci pochází z&nbsp;roku [[1366]]. Před rokem [[1945]] v obci převažovalo německojazyčné obyvatelstvo. V roce 1921 žilo v samotném Písečném celkem 732&nbsp;obyvatel, z&nbsp;toho 271 se jich hlásilo k&nbsp;české národnosti, 430 k&nbsp;německé, 2 k&nbsp;židovské a zbytek k ostatním <ref>[http://www.zanikleobce.cz/chytil.php?chh=P%EDse%E8n%E9 Písečné v Chytilově místopisu] zveřejněném na serveru [http://www.zanikleobce.cz www.zanikleobce.cz]</ref>. V [[Nové Sady (Písečné)|Nových Sadech]] tehdy žilo 171 obyvatel, z nichž 43 se hlásilo k české národnosti, 107 k německé a zbytek k ostatním.▼
z Písečné. Později bylo Písečné zemskoknížecí léno
 
Po smrti Záviše z Písečné ves připadla [[Jan Jindřich|markraběti Janovi]] a král [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] ji jako léno propůjčil Petrovi Krokwitzerovi. V roce 1434 [[Albrecht II. Habsburský|markrabě Albrecht]] Písečné Petrovi Krokwitzerovi von Neudorf za zásluhy a škody utrpěné [[Husitské války|v boji proti husitům]] z léna propustil. Po Petrovi majetek zdědil Niklas Krokwitzer von Neudorf (r. 1493), kterému [[Vladislav Jagellonský]] propuštění z léna potvrdil. Po Niklasovi držel panství Písečné-Slavětín Wolf Krokwitzer a po něm Hans Ludwig Krokwitzer („von Otten und Neudorf“). Jako pobělohorský konfiskát přešla obec na komořího Hannibala von Schaumburg.
 
V roce 1636 přešla ves Písečné společně se Slavětínem a tvrzí, ovčínem Krokwitz, 2 mlýny na Dyji, Novými Sady (Neustift) a patronátem, zpustlým dvorem Krokwitz a 4 poddanými v Bělčovicích (Wispitz) na Eucharia Horsta von Poronau, po jehož smrti zdědila vše jeho žena Katharina (znovu provdaná von Motschlitz). Její manžel Georg Wilhelm von Motschlitz prodal v roce 1693 Písečné a Slavětín Donatu Heisslerovi von Haitersheim. Od roku 1733 držel Písečné spolu se Slavětínem a Novými Sady svobodný pán Anton von Hartig. Johann Heinrich von Nimptsch prodal nakonec v roce 1769 veškerý majetek [[Collaltové|Vinciguerovi Tomasu hraběti Collalto]], majiteli [[Uherčice (zámek)|uherčického panství]]. – V letech 1925-1927 následuje vyvlastnění Státním pozemkovým
úřadem.
 
 
 
▲První písemná zmínka o obci pochází z&nbsp;roku [[1366]]. Před rokem [[1945]] v obci převažovalo německojazyčné obyvatelstvo. V roce 1921 žilo v samotném Písečném celkem 732&nbsp;obyvatel, z&nbsp;toho 271 se jich hlásilo k&nbsp;české národnosti, 430 k&nbsp;německé, 2 k&nbsp;židovské a zbytek k ostatním <ref>[http://www.zanikleobce.cz/chytil.php?chh=P%EDse%E8n%E9 Písečné v Chytilově místopisu] zveřejněném na serveru [http://www.zanikleobce.cz www.zanikleobce.cz]</ref>. V [[Nové Sady (Písečné)|Nových Sadech]] tehdy žilo 171 obyvatel, z nichž 43 se hlásilo k české národnosti, 107 k německé a zbytek k ostatním.
Ještě v [[19. století]] žila v obci početná židovská menšina, o čemž dodnes svědčí pozůstatky tří židovských sídelních okrsků (severojižní jednostranně zastavěná ulice na levém břehu Dyje, náměstíčko východně od návsi a dvě řádky domů západně od návsi; součástí posledního ze sídelních okrsků bývala [[synagoga]], dnes již zaniklá) a židovský hřbitov jižně od obce.<ref>Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, V. díl, nakladatelství Libri, Praha, 2002, [[International Standard Book Number|ISBN]] 80-7277-039-X</ref>
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Písečné_(okres_Jindřichův_Hradec)“