Glagolská mše (Janáček): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
JanBlanicky (diskuse | příspěvky)
doplnění článku
Řádek 1:
'''''Glagolská mše''''' (''Mša glagolskaja'') [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]] je pokládána za jednu z nejsvébytnějších skladeb světové hudby. Je zpívána ve [[Staroslověnština|staroslověnštině]]. Dílo je mnohými zastánci v celosvětovém měřítku považováno za nevšední a obzvláště kvalitní. Skladba čerpá z cyrilometodějského odkazu.
 
Metoda skladatelovy tvorby, spočívá ve specifickém opakování motivů, úryvkovitosti a dramatické zkratce, astejně takéjako v originalitě práce s vývojem a stavbou jeho jednotlivých sekvencíčástí. Glagolská mše je současněpředevším ve vokálním projevu výsledkem dlouhodobého studia lidové hudby z hlediska [[Sémantika|sémantického]]. Skladatel zde s dospívá k pradávným kořenům slovanské hudbebníhudební kultury a to nejen po stránce ryze hudební, ale též jazykové.
 
Atmosféra je charakteristická svou syrovou zemitostí. Hudba nám představuje člověka období konfrontace pohanství s nadcházejícím křesťanským věkem, tedy nacházejícího se ve stadiu přírodního typu víry, střetávající se s novým, spirituálním typem náboženství. Jeho chápání jakoby bylo kombinací obou těchto výbav, které ve skladbě směřují v organickou jednotu. Genialita a originalita tohoto díla spočívá především ve skladatelově schopnosti dojít ryze hudebními prostředky k autentickému obrazu oné doby, jakkoli živelné, avšak naplněné nepředstíranou opravdovostí v kontrastu se současností, charakterizované ztrátou identity. jedná se o nadčasové dílo, stejně výmluvné v době svého i dnes.
Atmosféra je líčena charakteristickou syrovou zemitostí člověka, který je spojen s přírodou ve smyslu pohanství. Jeho víra jakoby byla kombinací obou těchto výbav.
 
== Nejvýznamnější nahrávka ==