Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 976 bajtů ,  před 3 lety
Promiňte, ale tohle je úplně špatně. Kodek není předpis, ale implementace. Je to vysvětleno v následujícím textu (který tento úvod zcela popíral).
'''Kodek''' ([[složenina]] z počátečních slabik slov „'''ko'''dér a '''dek'''odér“, respektive '''ko'''mprese a '''dek'''omprese; převzato z anglického '''codec''' analogického původu) je předpiszařízení nebo [[počítačový program]], který definujedokáže nějaké[[transformace|transformovat]] konkrétní[[datový formálníproud]] vyjádření(stream) pronebo [[datasignál]]. určitéhoKodeky typu;ukládají vdata do zakódované formy (většinou za účelem kontextechpřenosu, kdeuchovávání nebo šifrování), ale častěji se výrazupoužívají ''kodek''naopak užívápro obnovení přesně nebo přibližně původní formy dat vhodné pro zobrazování, sepřípadně tatojinou datamanipulaci. častoKodeky označujíjsou jakozákladní součástí softwaru pro editaci (střih) [[datovýmultimédia|multimediálních proudsouborů]] ({{Vjazyce|en}}hudba, ''{{Cizojazyčně|en|stream}}''filmy) neboa často se používají pro [[signálvideokonference]] a distribuci multimediálních dat v [[počítačová síť|sítích]] (streamování).
 
Síťově šířená multimédia většinou obsahují několik částí. Zvuková i obrazová data a navíc doplňující informace ([[metadata]]), která umožňují obě složky synchronizovat. Každá z částí může být určena pro jiný program, [[proces (program)|proces]] nebo [[hardware]]. Aby s nimi bylo možno manipulovat, musí být [[zapouzdření|zapouzdřeny]] do společného celku.
Z titulu své definice kodek poskytuje uniformní, autoritativní návod, jak data v obou směrech převádět (ukládat, vysílat, interpretovat, …). Za dobrý příklad toho, čím kodek je ve své pravé podstatě, lze považovat [[Morseova abeceda|Morseovu abecedu]], a to pro případ [[Ztrátová komprese|ztrátové]] i [[Bezeztrátová komprese|bezeztrátové komprese]]; ztráty lze (pro výukové účely) ukázat jako odstranění [[Diakritika|diakritiky]].
 
Další součástí šířených dat může být i ''obálka'', která se na rozdíl od metadat nepodílí na informačním obsahu, ale přidává se kvůli zpřístupnění informací nebo pro větší [[robustní|robustnost]] datového toku. Aby se samotná zakódovaná zvuková a obrazová data odlišila od ostatních součástí datového toku, často se nazývá ''esence''.
Laická veřejnost se s ''kodeky'' setkává především v souvislosti se ztrátovou [[Komprese dat|kompresí]] [[Multimédia|multimediálních]] dat ([[zvuk]]ových a [[Video|obrazových]] záznamů a [[Fotografie|fotografií]]), která se ve formě [[Soubor|diskových souborů]] nacházejí v zařízeních [[Výpočetní technika|výpočetní techniky]]. Kodek je v takovém případě posloupností kroků pro kódování a dekódování v [[Strojový kód|jazyce]] dané [[Počítačová platforma|platformy]]; je tzv. [[Mrtvý kód|mrtvým]], [[Knihovna (programování)|knihovním]] kódem (vykonává se až na žádost jiného [[Počítačový program|programu]]). Naproti tomu [[Hardware|hardwarovou]] realizaci kodeky mají kupř. ve starších číslicových [[Telekomunikace|telekomunikačních]] systémech pro (v principu) nearchivovaný přenos lidského hlasu.
 
== Názvosloví ==
 
Kodek je někdy zaměňován s formátem [[audio|audia]] nebo [[video|videa]]. Ten je daný svojí specifikací, která může nebo nemusí být veřejně dostupná. Příkladem specifikace je standard MPEG Layer 3 známý jako MP3. Autoři kodeků pak vyvíjejí softwarové nebo hardwarové implementace, které s tímto formátem pracují. Známými kodeky pro MP3 jsou například LAME, FhG (Fraunhofer-Gesellschaft), Blade nebo Xing.
 
 
Na podobných principech pracuje také obvykle hardwarový [[endec]] (z anglických slov encode a decode = zakódovat a dekódovat).
 
== Multimédia ==
Síťově šířená multimédia většinou obsahují několik částí. Zvuková i obrazová data a navíc doplňující informace ([[metadata]]), která umožňují obě složky synchronizovat. Každá z částí může být určena pro jiný program, [[proces (program)|proces]] nebo [[hardware]]. Aby s nimi bylo možno manipulovat, musí být [[zapouzdření|zapouzdřeny]] do společného celku.
 
Další součástí šířených dat může být i ''obálka'', která se na rozdíl od metadat nepodílí na informačním obsahu, ale přidává se kvůli zpřístupnění informací nebo pro větší [[robustní|robustnost]] datového toku. Aby se samotná zakódovaná zvuková a obrazová data odlišila od ostatních součástí datového toku, často se nazývá ''esence''.
 
== Příklady kodeků ==