Lamoraal Egmont: Porovnání verzí

V roce 1542 spolu s Karlem V. Lamoral, hrabě Egmont dobyl město Duren na Julišsku. Roku 1544 se hrabě Lamoral d'Egmont oženil. Svatby se zúčastnil císař Karel V. a také jeho bratr český král [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]]. Už dva měsíce po svatbě se Egmont přidal k válečné výpravě císaře Karla V. proti Francii. Účastnil se s ním dobývání francouskéhofrancouzského [[Saint-Dizier]]. Když vojsko pochodovalo krajem [[Champagne]], bylo mu svěřeno velení kompanie ''gens ďarmes'', padesáti rytířských ''lances,'' tedy kopí. Šlo o jednotky plně vyzbrojených těžkých jezdců, většinou urozeného původu. Tato proslulá kavalerie ''compagnies ďordonnance'' (ordonanční kompanie) byla poslední dědičkou tradice rytířských jezdců. Jako její velitel dostal hrabě Egmont od císaře Karla V. prestižní řetěz Řádu zlatého rouna. Při obléhání [[Lotrinsko|lotrinských]] [[Mety|Met]] mu císař svěřil velení dvou tisíc jezdců, tzv. ''noirs harnois'' - v černé zbroji odění. Jezdec v němčině se řekne der Reiter, odtud označení rejtar. Roku 1553 velel Lamoral jednotkám [[Žoldnéř|žoldnéřů]] vyzbrojených nejen kopími, ale i prvními jezdeckými střelnými zbraněmi [[Arkebuza|arkebuzami]] či pistolemi. S těmito žoldnéři podnikl tzv. ''chevauchée'' - drancovací výpravy - do kraje [[Hrabství Artois|Artois]], cílem těchto výprav bylo plenění. Poté Lamoral podnikl tzv. průzkum bojem proti Francouzům v [[Pikardie|Picardii]]. Následně výpravu zopakoval, ale padl do léčky a byl nucen se z pasti doslova prosekat. Přes francouzské [[Eskadrona|eskadrony]] prý projel celkem třikrát. To znamená, že třikrát zaútočil a opět se vracel. Pár měsíců poté se Lamoral z vojevůdce stal diplomatem.