Teatro Capranica: Porovnání verzí

Přidáno 19 bajtů ,  před 4 lety
m
sjednocení infoboxu; kosmetické úpravy
(+infobox)
m (sjednocení infoboxu; kosmetické úpravy)
{{Infobox - divadlo
| název = Teatro Capranica
| obrázek= = Colonna - palazzo e teatro Capranica 1673.JPG
| velikost obrázku =
|velikost_obrázku=
| popisek= =
| stát = Itálie
| místo = Řím
| počet scén =
| scény =
| styl = Italská renesance
| architekt = Carlo Buratti
| architekti =
| doba stavby =
|doba_stavby =
|datum_otevření= datum otevření = 6. ledna 1679
| přestavby = 18. ledna 1695
| uzavření = 1. března 1881
| demolice= =
| divadla= =
| mapa =
| popisek mapy =
|popis_mapy =
| loc-map= =
| adresa = Řím<br />Piazza Capranica, 101
| commons = Almo Collegio Capranica - Exterior
|www = http://www.hotelnazionale.it/en/business-hotel-rome/
<!-- Neznámé parametry -->
|commons= Almo Collegio Capranica - Exterior
| www = http://www.hotelnazionale.it/en/business-hotel-rome/
}}
 
'''Teatro Capranica''' bylo významným operním divadlem v [[Řím]]ě. Bylo druhou veřejnou scénou ve městě.
 
Koncem sedmdesátých let [[17. století]] jiný člen rodiny, Pompeo Capranica, vystavěl uvnitř budovy z několika apartmánů soukromé divadlo, aniž by změnil vnější vzhled budovy. Divadlo bylo otevřeno 6. ledna 1679 premiérou opery ''Dov'è amore è pietà'' [[Bernardo Pasquini|Bernarda Pasquiniho]] za řízení [[Arcangelo Corelli|Arcangela Corelliho]].
 
Se svolením papeže [[Alexandr VIII.|Alexandra VIII.]] mohli bratři Pompeo a Federico Capranicové divadlo rozšířit a otevřít veřejnosti. Architekt [[Carlo Buratti]] přestavěl divadlo do obvyklého podkovovitého tvaru se šesti úrovněmi lóží. 18. ledna 1695 bylo divadlo znovu otevřeno operou ''Clearco in Negroponte'' skladatelů [[Giovanni Lorenzo Lulier|Giovanni Lorenzo Luliera]]a, [[Tommaso Gaffi]] a [[Carlo Francesco Cesarini|Carla Francesca Cesariniho]]. Bylo to teprve druhé veřejné divadlo v Římě (prvním bylo [[Teatro Tor di Nona]] otevřené v roce 1671).
 
Za vlády papeže [[Inocenc XII.|Inocence XII.]] byla veřejná divadelní představení zakázána a divadlo zůstalo uzavřené od roku 1699 až do roku 1711. Po zrušení zákazu bratři Capranicové divadlo znovu otevřeli. Známý mecenáš umění kardinál [[Pietro Ottoboni]] přispěl na renovaci divadla a najal architekta Filippo Juvarra na přestavbu jeviště. Divadlo se stalo scénou vyhledávanou publikem i autory. Řadu premiér svých oper zde uvedl např. [[Alessandro Scarlatti]]. Bylo rovněž oblíbeným divadlem dramatika [[Carlo Goldoni|Carla Goldoniho]].
 
S výstavbou nových veřejných divadel v Římě ([[Teatro Alibert]] (1718), [[Teatro Valle]] (1727) a [[Teatro Argentina]] (1732)) ztrácelo postupně divadlo Capranica na důležitosti. Prošlo řadou přestaveb a rukama několika majitelů. V [[19. století]] přestalo být předním operním domem Říma a spíše se koncentrovalo na komedie, divadelní hry (často v římském dialektu), akrobatická vystoupení, a loutková představení. Divadlo se vrátilo rodině Capranica v roce 1853, kdy je Marchese Bartolomeo Capranica koupil zpět a nákladně renovoval. Nicméně již nikdy nezískalo svou někdejší prestiž.
 
Z ekonomických důvodů bylo divadlo v roce 1881 uzavřeno. Posledním představením byla 1. března 1881 [[Giuseppe Verdi|Verdiho]] opera ''Ernani''. Zpočátku bylo divadlo pronajato pro sklad nábytku a v letech 1895–1925 bylo zcela nevyužito. V roce 1925 byla přestavěno na kino. V roce 2000 bylo znovu rekonstruováno a slouží k příležitostným představením a jako konferenční sál.
* [[Leonardo Leo]]: ''Il trionfo di Camilla, regina dei Volsci'' (dramma per musica, libreto Silvio Stampiglia, 1726)
* [[Tomaso Albinoni]]: ''La Statira'' (dramma per musica, libreto [[Apostolo Zeno]] a [[Pietro Pariati]], 1726)
* Tommaso Albinoni: ''Malsazio e Fiammetta'' (intermezzo, 1726)
* [[Giovanni Battista Costanzi]]: ''L'amor generoso'' (dramma per musica, libreto Giuseppe Polvini, 1727)
* Leonardo Leo: ''Il Cid'' (dramma per musica, libreto Giovanni Giacomo Alborghetti, 1727)
* [[Riccardo Broschi]]: ''L'isola di Alcina'' (dramma per musica, libreto Antonio Fanzaglia, 1728)
* [[Giovanni Fischietti]]: ''La costanza'' (commedia per musica, ibreto Bernardo Saddumene, 1729)
* [[Nicola Porpora]]: ''Mitridate'' (2. verse, dramma per musica, libreto Filippo Vanstryp, 1730)
* [[Michele Caballone]]: ''Adone re di Cipro'' (dramma per musica, libreto Filippo Vanstryp, 1730)
* [[Geminiano Giacomelli]]: ''Annibale'' (dramma per musica, libreto Filippo Vanstryp, 1731)
* [[Nicola Conti]]: ''Berenice'' (dramma per musica, libreto Bartolomeo Vitturi, 1743)
* [[Rinaldo di Capua]]: ''Turno Heredonio Aricino'' (dramma per musica, libreto Silvio Stampiglia, 1743)
* [[Baldassarre Galuppi]]: ''Evergete'' (dramma per musica, libreto Francesco Silvani a Giovanni Boldini, 1747)
* [[Gaetano Latilla]]: ''Catone in Utica'' (dramma per musica, libreto [[Metastasio]], 1747)
* [[Antonio Gaetano Pampani]]: ''Eurione'' ([[opera seria]], libreto Antonio Papi, 1754)
* [[Giuseppe Scolari]]: ''Cajo Fabricio'' (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno, 1755)
* [[Gaetano Latilla]]: ''Tito Manlio'' (dramma per musica, libreto Gaetano Roccaforte, 1755)
* [[Baldassarre Galuppi]]: ''La cantarina'' (farsetta, libreto [[Carlo Goldoni]], 1756)
* [[Antonio Sacchini]] a [[Giacomo Insanguine]]: ''Il monte Testaccio'' (intermezzo, libreto Carlo Goldoni, 1760)
* Antonio Sacchini: ''La vendemmia'' (intermezzo, libreto Carlo Goldoni, 1760)
* [[Niccolò Piccinni]]: ''Il barone di Torreforte'' (intermezzo farsetta, 1765)
* Niccolò Piccinni: ''La pescatrice ovvero L'erede riconosciuta'' (intermezzo farsetta, libreto Carlo Goldoni, 1766)
* Niccolò Piccinni: ''La baronessa di Montecupo'' (intermezzo farsetta, 1766)
* Niccolò Piccinni: ''La donna di spirito'' (commedia in musica, libreto Marcello Bernardini, 1770)
* [[Alessandro Felici]]: ''La donna di spirito'' (farsetta, libreto Marcello Bernardini, 1770)
* [[Giovanni Paisiello]]: ''Semiramide in villa'' (intermezzo, 1772)
* [[Giuseppe Gazzaniga]]: ''La finta folletto o Lo spirito folletto'' (opera buffa, 1778)
* [[Gaetano Monti]]: ''La contadina accorta'' (intermezzo, 1781)
* [[Angelo Tarchi]]: ''Le cose d'oggi giorno divise in trenta tomi, tomo primo, parte prima'' (intermezzo, 1784)
* [[Vincenzo Fabrizi]]: ''La sposa invisibile'' (farsetta, 1786)
* Vincenzo Fabrizi: ''La nobiltà villana'' (opera buffa, 1787)
 
{{Portály|Hudba|Itálie|Architektura a stavebnictví}}
 
[[Kategorie:Divadla v Itálii]]
[[Kategorie:Operní scény]]
132 116

editací