Verze z 21. 10. 2016, 15:59 editovat Tomáš Páv (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 91 688 editací +infobox ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 11. 2016, 22:15 editovat zrušit editaci MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 384 editací m sjednocení infoboxu; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - divadlo \| název = Teatro Capranica \| obrázek= = Colonna - palazzo e teatro Capranica 1673.JPG \| velikost obrázku = ~~\|velikost_obrázku=~~ \| popisek= = \| stát = Itálie \| místo = Řím \| počet scén = \| scény = \| styl = Italská renesance \| architekt = Carlo Buratti \| architekti = \| doba stavby = ~~\|doba_stavby =~~ \|~~datum_otevření=~~ datum otevření = 6. ledna 1679 \| přestavby = 18. ledna 1695 \| uzavření = 1. března 1881 \| demolice= = \| divadla= = \| mapa = \| popisek mapy = ~~\|popis_mapy =~~ \| loc-map= = \| adresa = Řím<br />Piazza Capranica, 101 \| commons = Almo Collegio Capranica - Exterior▼ \|www = http://www.hotelnazionale.it/en/business-hotel-rome/▼ <!-- Neznámé parametry --> ▲\|commons= Almo Collegio Capranica - Exterior ▲\| www = http://www.hotelnazionale.it/en/business-hotel-rome/ }} '''Teatro Capranica''' bylo významným operním divadlem v [[Řím]]ě. Bylo druhou veřejnou scénou ve městě. Řádek 32: Koncem sedmdesátých let [[17. století]] jiný člen rodiny, Pompeo Capranica, vystavěl uvnitř budovy z několika apartmánů soukromé divadlo, aniž by změnil vnější vzhled budovy. Divadlo bylo otevřeno 6. ledna 1679 premiérou opery ''Dov'è amore è pietà'' [[Bernardo Pasquini\|Bernarda Pasquiniho]] za řízení [[Arcangelo Corelli\|Arcangela Corelliho]]. Se svolením papeže [[Alexandr VIII.\|Alexandra VIII.]] mohli bratři Pompeo a Federico Capranicové divadlo rozšířit a otevřít veřejnosti. Architekt [[Carlo Buratti]] přestavěl divadlo do obvyklého podkovovitého tvaru se šesti úrovněmi lóží. 18. ledna 1695 bylo divadlo znovu otevřeno operou ''Clearco in Negroponte'' skladatelů [[Giovanni Lorenzo Lulier~~\|Giovanni Lorenzo Luliera~~]]a, [[Tommaso Gaffi]] a [[Carlo Francesco Cesarini\|Carla Francesca Cesariniho]]. Bylo to teprve druhé veřejné divadlo v Římě (prvním bylo [[Teatro Tor di Nona]] otevřené v roce 1671). Za vlády papeže [[Inocenc XII.\|Inocence XII.]] byla veřejná divadelní představení zakázána a divadlo zůstalo uzavřené od roku 1699 až do roku 1711. Po zrušení zákazu bratři Capranicové divadlo znovu otevřeli. Známý mecenáš umění kardinál [[Pietro Ottoboni]] přispěl na renovaci divadla a najal architekta Filippo Juvarra na přestavbu jeviště. Divadlo se stalo scénou vyhledávanou publikem i autory. Řadu premiér svých oper zde uvedl např. [[Alessandro Scarlatti]]. Bylo rovněž oblíbeným divadlem dramatika [[Carlo Goldoni\|Carla Goldoniho]]. S výstavbou nových veřejných divadel v Římě ([[Teatro Alibert]] (1718), [[Teatro Valle]] (1727) a [[Teatro Argentina]] (1732)) ztrácelo postupně divadlo Capranica na důležitosti. Prošlo řadou přestaveb a rukama několika majitelů. V [[19. století]] přestalo být předním operním domem Říma a spíše se koncentrovalo na komedie, divadelní hry (často v římském dialektu), akrobatická vystoupení, a loutková představení. Divadlo se vrátilo rodině Capranica v roce 1853, kdy je Marchese Bartolomeo Capranica koupil zpět a nákladně renovoval. Nicméně již nikdy nezískalo svou někdejší prestiž. Z ekonomických důvodů bylo divadlo v roce 1881 uzavřeno. Posledním představením byla 1. března 1881 [[Giuseppe Verdi\|Verdiho]] opera ''Ernani''. Zpočátku bylo divadlo pronajato pro sklad nábytku a v letech 1895–1925 bylo zcela nevyužito. V roce 1925 byla přestavěno na kino. V roce 2000 bylo znovu rekonstruováno a slouží k příležitostným představením a jako konferenční sál. Řádek 61: * [[Leonardo Leo]]: ''Il trionfo di Camilla, regina dei Volsci'' (dramma per musica, libreto Silvio Stampiglia, 1726) * [[Tomaso Albinoni]]: ''La Statira'' (dramma per musica, libreto [[Apostolo Zeno]] a [[Pietro Pariati]], 1726) * Tommaso Albinoni: ''Malsazio e Fiammetta'' (intermezzo, 1726) * [[Giovanni Battista Costanzi]]: ''L'amor generoso'' (dramma per musica, libreto Giuseppe Polvini, 1727) * Leonardo Leo: ''Il Cid'' (dramma per musica, libreto Giovanni Giacomo Alborghetti, 1727) * [[Riccardo Broschi]]: ''L'isola di Alcina'' (dramma per musica, libreto Antonio Fanzaglia, 1728) * [[Giovanni Fischietti]]: ''La costanza'' (commedia per musica, ibreto Bernardo Saddumene, 1729) * [[Nicola Porpora]]: ''Mitridate'' (2. verse, dramma per musica, libreto Filippo Vanstryp, 1730) * [[Michele Caballone]]: ''Adone re di Cipro'' (dramma per musica, libreto Filippo Vanstryp, 1730) * [[Geminiano Giacomelli]]: ''Annibale'' (dramma per musica, libreto Filippo Vanstryp, 1731) Řádek 75: * [[Nicola Conti]]: ''Berenice'' (dramma per musica, libreto Bartolomeo Vitturi, 1743) * [[Rinaldo di Capua]]: ''Turno Heredonio Aricino'' (dramma per musica, libreto Silvio Stampiglia, 1743) * [[Baldassarre Galuppi]]: ''Evergete'' (dramma per musica, libreto Francesco Silvani a Giovanni Boldini, 1747) * [[Gaetano Latilla]]: ''Catone in Utica'' (dramma per musica, libreto [[Metastasio]], 1747) * [[Antonio Gaetano Pampani]]: ''Eurione'' ([[opera seria]], libreto Antonio Papi, 1754) * [[Giuseppe Scolari]]: ''Cajo Fabricio'' (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno, 1755) * [[Gaetano Latilla]]: ''Tito Manlio'' (dramma per musica, libreto Gaetano Roccaforte, 1755) * [[Baldassarre Galuppi]]: ''La cantarina'' (farsetta, libreto [[Carlo Goldoni]], 1756) * [[Antonio Sacchini]] a [[Giacomo Insanguine]]: ''Il monte Testaccio'' (intermezzo, libreto Carlo Goldoni, 1760) * Antonio Sacchini: ''La vendemmia'' (intermezzo, libreto Carlo Goldoni, 1760) * [[Niccolò Piccinni]]: ''Il barone di Torreforte'' (intermezzo farsetta, 1765) * Niccolò Piccinni: ''La pescatrice ovvero L'erede riconosciuta'' (intermezzo farsetta, libreto Carlo Goldoni, 1766) * Niccolò Piccinni: ''La baronessa di Montecupo'' (intermezzo farsetta, 1766) * Niccolò Piccinni: ''La donna di spirito'' (commedia in musica, libreto Marcello Bernardini, 1770) * [[Alessandro Felici]]: ''La donna di spirito'' (farsetta, libreto Marcello Bernardini, 1770) * [[Giovanni Paisiello]]: ''Semiramide in villa'' (intermezzo, 1772) * [[Giuseppe Gazzaniga]]: ''La finta folletto o Lo spirito folletto'' (opera buffa, 1778) * [[Gaetano Monti]]: ''La contadina accorta'' (intermezzo, 1781) * [[Angelo Tarchi]]: ''Le cose d'oggi giorno divise in trenta tomi, tomo primo, parte prima'' (intermezzo, 1784) * [[Vincenzo Fabrizi]]: ''La sposa invisibile'' (farsetta, 1786) * Vincenzo Fabrizi: ''La nobiltà villana'' (opera buffa, 1787) Řádek 108: {{Portály\|Hudba\|Itálie\|Architektura a stavebnictví}} [[Kategorie:Divadla v Itálii]] [[Kategorie:Operní scény]]

Teatro Capranica: Porovnání verzí