Hard bop: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava |
m sjednocení infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - hudební žánr
| název = Hard bop
| původ ve stylech = [[jazz]], [[blues]], [[bebop]], [[rhythm and blues]], [[gospel]]
| kulturní pozadí = padesátá léta [[20. století]]
| nástroje = [[Klavír|piano]], [[saxofon]], [[trubka|trumpeta]], [[kontrabas]], [[Bicí souprava|bicí]]
| popularita = padesátá a šedesátá léta 20. století
| odvozené styly =
| seznam podstylů =
| podstyly =
| směs stylů =
| regionální scény =
| jiná témata =
}}
'''Hard bop''' je druh [[jazz]]u, který rozšiřuje a navazuje na [[bebop]]. V hard bopu se dají vystopovat prvky [[Rhythm and blues|R&B]], [[gospel]]u a [[blues]]. Typickými nástroji pro tento žánr jsou [[saxofon]] a [[Klavír|piáno]]. Vyvinul se v padesátých letech [[20. století]], kdy byly nejhranějšími žánry černošských hudebníků bebop a R&B. Byl zároveň i reakcí na vlnu [[cool jazz]]u (někdy označovanou jako west coast), jejž hráli ve větší míře bílí hudebníci. Zjednodušeně by se dalo říct, že cool jazz vnáší do jazzu evropské vlivy, kdežto hard bop čerpá spíše z gospelu a [[Afrika|afrických]] hudebních kořenů.
V roce [[1954]] vystupoval [[Miles Davis]] na [[Newport Jazz Festival]]u, kdy před titulní písní z alba ''Walkin’'' ohlásil zrod nového jazzového stylu. O rok později už dal Davis dohromady svůj první velký kvintet, v němž hrál i [[John Coltrane]]. Miles Davis byl ovšem jazzovým chameleónem, zanedlouho už se přesunul k jinému jazzovému stylu. Jiné zdroje ovšem přisuzují definici stylu dvěma živým albům ''The Night at Birdland'', které pro [[Blue Note]] natočil pár měsíců před Milesovým vystoupením na Newportském festivalu bubeník [[Art Blakey]] s [[Klavír|pianistou]] [[Horace Silver|Horacem Silverem]] a [[trubka|trumpetistou]] [[Clifford Brown|Cliffordem Brownem]]. Každý z nich by mohli být leader hardbopového hnutí spolu s Davisem. Blakey a Silver pak založili [[The Jazz Messengers]], i když Silver odešel v roce [[1956]], aby mohl dát dohromady svoje vlastní hardbopové ansámbly. Vedle toho Clifford Brown založil společně s bubeníkem [[Max Roach|Maxem Roachem]] Brown-Roach Quintet.
Hard bop dosáhl největší popularity v padesátých a šedesátých letech dvacátého století. Ovšem hardbopoví hudebníci ani prvky tohoto směru na své popularitě neztrácí. Na začátku sedmdesátých let se z hard bopu vyvinul [[Soul-jazz|soul jazz]].
Mezi hudebníky, kteří dotvářeli tento styl patří: [[Cannonball Adderley]], [[Sonny Stitt]], [[Jimmy Bruno]], [[Donald Byrd]], [[Sonny Clark]], [[Lou Donaldson]], [[Kenny Drew]], [[Benny Golson]], [[Dexter Gordon]], [[Joe Henderson]], [[Andrew Hill]], [[Freddie Hubbard]], [[Jackie McLean]], [[Charles Mingus]], [[Blue Mitchell]], [[Hanka Mobleyho|Hank Mobley]], [[Johnny Griffin]], [[Thelonious Monk]], [[Lee Morgan]] a [[Sonny Rollins]].
| |||