Mehmed Spaho: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Infobox - osoba}}
oprava faktografických chyb+doplnění
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Mehmed Spaho''' ([[13. březen|13. března]] [[1883]], [[Sarajevo]], [[Bosna a Hercegovina]] – [[29. červen|29. června]] [[1939]], [[Bělehrad]], [[Srbsko]]) byl bosenskohercegovský politik [[Bosňáci|bosenskýbosňáckého]] politik,původu. kterýMezi utvářeldvěma politikusvětovými [[Islámválkami vbyl Bosněklíčovou apolitickou Hercegovině|muslimskéhoosobností obyvatelstvapolitického Bosnyživota muslimů v Bosně a Hercegoviny]]Hercegovině, vod obdobíroku [[království Jugoslávie1922]]. Byl takédo předsedousvé smrti předsedal [[Jugoslávská muslimská organizace|Jugoslávské muslimské organizaceorganizaci]], tedy první čistě muslimské politické strany.
 
== Životopis ==
Spahův otec byl znalcem [[Šaría|islámského práva]]. Spaho navštěvoval školy v [[Sarajevo|Sarajevu]], později vystudoval práva ve [[Vídeň|Vidni]], po ukončení studií v roce [[1906]] pracoval v advokacii, později jako tajemník obchodní komory. Tam začala jeho cesta k politice. Byl poslancem v prvním zemském sněmu, který byl zřízen v Bosně a Hercegovině ještě v dobách [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-uherské]] vlády v roce [[1910]]. V následujících letech získal nemalý vliv a stal se prvním z politiků z řad muslimského obyvatelstva Bosny a Hercegoviny, kteří působili ve veřejných funkcí kromě dominantních [[Srbové|Srbů]], [[Chorvati|Chorvatů]] a [[Slovinci|Slovinců]], kteří byli "oficiálně uznanými národy" tehdejší Jugoslávie.
Mehmedův otec [[Hasan Spaho|Hasan-efendija Spaho]] (1841–1915) byl znalcem [[Šaría|islámského práva]] a v letech 1905–1912 vedl [[Šarí‘atská soudní škola|Šarí‘atskou soudní školu]] v Sarajevu.
 
Spaho navštěvoval školy v [[Sarajevo|Sarajevu]], později vystudoval práva ve [[Vídeň|Vidni]], po ukončení studií v roce [[1906]] pracoval v advokacii, nato působil jako tajemník vlivné obchodní komory. Tam začala jeho cesta k politice. Roku [[1910]] stal zastupitelem v Sarajevu a podílel se na činnosti vlivných muslimských spolků. V následujících letech získal nemalý společenský vliv a stal se jedním z mála muslimských politiků, kteří se prosadili na politické scéně Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, resp. Království Jugoslávie.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kamberović|jméno=Husnija|příjmení2=|jméno2=|titul=Mehmed Spaho (1883–1939). Politička biografija|vydání=|vydavatel=Vijeće Kongresa bošnjačkih intelektualaca|místo=Sarajevo|rok=2009|počet stran=|strany=13–23|isbn=}}</ref>
Jako ministr zvolený za Bosnu a Hercegovinu pracoval v jugoslávské vládě v roce [[1924]] spolu s chorvatským ministrem [[Tugomir Alaupović|Tugomirem Alaupovićem]] a srbským [[Uroš Krulj|Urošem Kruljem]] a získal resort průmyslu. Ve vláde [[Milan Stojadinović|Milana Stojadinoviće]] v roce [[1928]] pak zastával funkci ministra dopravy, v politické aktivitě pokračoval i po krizi v roce 1929. Jako předseda JMO získal nemalý kredit mezi tehdejším obyvatelstvem a ve volbách se mu dařilo porážet mnohé protivníky, kteří se v tehdejším bosenském muslimském obyvatelstvu rekrutovali a zakládali vlastní strany. Spaho ukončil politiku sbližování muslimů se Srby a začal prosazovat hájení vlastních pozic.<ref>[http://www.cotf.edu/earthinfo/balkans/bosnia/BNtopic3.html Článek o meziválečné politice Jugoslávie (anglicky)]</ref> Resort dopravy si udržel Spaho i v poslední vládě, které se účastnil, tedy kabinetu národní shody [[Dragiša Cvetković|Dragiše Cvetkoviće]], nicméně roku [[1938]] ho zastihla smrt.
 
Roku 1918 přijal za svou myšlenku jihoslovanského státu, načež roku [[1919]] spoluzaložil [[Jugoslávská muslimská organizace|Jugoslávskou muslimskou organizaci]]. Při rozkolu strany roku [[1922]] zastával názor, že je třeba odejít do opozice, a pro svůj postoj dokázal získat většinou podporu.
 
Roku [[1924]] JMO nakrátko vstoupila do vlády o on získal do kompetence resort průmyslu. Poté následoval krátká pauza, kterou roku [[1927]] opět vystřídal návrat do vlády. Roku [[1929]] král vyhlásil diktaturu, načež byla JMO rozpuštěna. Spaho se nadlouho stáhl do pozadí. Do vlády se vrátil roku [[1935]] po parlamentních volbách a setrval v ní až do své smrti.
 
Jako ministr zvolený za Bosnu a Hercegovinu pracoval v jugoslávské vládě v roce [[1924]] spolu s chorvatským ministrem [[Tugomir Alaupović|Tugomirem Alaupovićem]] a srbským [[Uroš Krulj|Urošem Kruljem]] a získal resort průmyslu. Ve vláde [[Milan Stojadinović|Milana Stojadinoviće]] v roce [[1928]] pak zastával funkci ministra dopravy, v politické aktivitě pokračoval i po krizi v roce 1929. Jako předseda JMO získal nemalý kredit mezi tehdejším obyvatelstvem a ve volbách se mu dařilo porážet mnohé protivníky, kteříve sestraně vi tehdejšímmimo bosenskémni. muslimskémSpaho obyvatelstvuzastával rekrutovalipostoj alavírování zakládalimezi vlastníSrby strany.a SpahoChorvaty, ukončilcož politikumělo sbližovánímuslimy muslimůuchránit sepřed Srbyrozdělením Bosny a začalHercegoviny prosazovata hájeníjejich vlastníchpřípadnou pozicmarginalizací.<ref>[http://www.cotf.edu/earthinfo/balkans/bosnia/BNtopic3.html Článek o meziválečné politice Jugoslávie (anglicky)]</ref> Resort dopravy si udržel Spaho i v poslední vládě, které se účastnil, tedy kabinetu národní shody [[Dragiša Cvetković|Dragiše Cvetkoviće]], nicméně roku [[19381939]] ho zastihla předčasná smrt.
 
== Odkazy ==