Pastýřská stěna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava odkazů, + commonscat značka: editace z Vizuálního editoru |
m sjednocení infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Neověřeno}}{{Infobox - hora
| název = Pastýřská stěna
| obrázek = Decin CZ Pastyrska stena 069.jpg
|
| pohoří = [[Děčínská vrchovina]] / [[Děčínské stěny]] / [[Sněžnická hornatina]] / [[Děčínské kuesty]]<ref>Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)</ref>▼
| vrchol = 278
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{flagicon|Česko}} [[Česko]]▼
▲ | pohoří = [[Děčínská vrchovina]] / [[Děčínské stěny]] / [[Sněžnická hornatina]] / [[Děčínské kuesty]]<ref>Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)</ref>
| zeměpisná šířka = 50.7804833
| zeměpisná délka = 14.1912733
▲ | stát = {{flagicon|Česko}} [[Česko]]
| prvovýstup =▼
| hornina = [[pískovec]]▼
| typ =▼
| erupce =▼
| poznámka =▼
| povodí = [[Labe]] ▼
| loc-map = {{LocMap | Česko | position = left | lat_deg = 50 | lat_min = 46 | lat_sec = 50 | lon_deg = 14 | lon_min = 11 | lon_sec = 29 | caption = | label = Pastýřská stěna| mark = Fire.svg | relief = 1 | float = center }}
▲ | prvovýstup =
▲ | typ =
▲ | erupce =
▲ | hornina = [[pískovec]]
▲ | poznámka =
}}
Pojmem '''Pastýřská stěna''' (něm. ''Schäferwand'') jsou označovány tyto objekty:
* kopec - skalnatý hřbet v [[Podmokly (Děčín)|Děčíně IV - Podmoklech]]
* skalní stěna na východní straně tohoto hřbetu
* vyhlídka s restaurací nad touto stěnou
* neoficiální pojmenování vilové části Děčína IV - Podmokel na jižním úbočí tohoto kopce
== Historie názvu ==
Původní německé pojmenování bylo ''„Schiefe Wand“'' čili „šikmá stěna“, z čehož se vyvinulo pojmenování ''„Schieferwand“'', což ale znamenalo „břidlicová stěna“. Protože se zde žádná [[břidlice]] nenachází, bylo pojmenování změněno na ''„Schäferwand“'', doslova „ovčácká stěna“. Z této doby patrně pochází pověst o ovčákovi, který na jižním svahu kopce pásl ovce. V češtině se pak vžil název „Pastýřská stěna“.
== Geomorfologie a geologie ==
Z geomorfologického hlediska se jedná o jednu z nejtypičtějších [[kuesta|kuest]] v Čechách. Původně byla součástí tohoto útvaru také skála, na níž dnes stojí [[Děčín (zámek)|Děčínský zámek]], a [[Labe]] tuto skálu obtékalo z východu. Labe však tuto skálu postupně prorazilo (ke konci poslední [[doba ledová|doby ledové]] ?) a obnažilo tak pískovcovou stěnu dosahující výšky 120 m nad hladinou Labe (124 - 242 m n. m). Kopec má na délku (západ - východ) cca 1,6 km a na šířku cca 0,7 km. Sklon kuesty na východní straně je přibližně 16°. Vlastní vrchol dosahující cca 278 m n. m není na mapách ani v terénu vyznačen a nachází se přibližně na 50°46'49.7"N, 14°11'28.3"E.
Celá Pastýřská stěna je tvořena železitým pískovcem sytě okrového zbarvení. Tento pískovec zde byl těžen zejména na dvou místech. Jednak velmi kvalitní kámen na jihovýchodním úpatí (v okolí jižního portálu tunelu). Dále pak byl těžen nepříliš kvalitní kámen s vyšším obsahem solí a písek na jihozápadním úpatí. Vzhledem k okolnímu těsnému osídlení podél větší části úbočí probíhalo odklízení nebezpečných balvanů prakticky na celém masivu. skalou podél Labe je proražen dvojkolejný [[tunel]] o délce 279 m na trati Děčín - Drážďany. Tento tunel byl zprovozněn roku 1849 a nese oficiální název "[[Ovčí stěna|Tunel Ovčí stěna]]".
== Význam a přístup ==
[[
Pastýřská stěna vytváří jednu z neodmyslitelných dominant Děčína. Na jejím zalesněném návrší se nachází [[Zoologická zahrada Děčín – Pastýřská stěna|zoologická zahrada]]. Nad čelní východní stěnou byla v roce [[1905]] dostavěna vyhlídková restaurace v podobě malého hradu s dokonalým výhledem na Děčín (místními nazývaná „Zámeček“ nebo „Nebíčko“). Kromě tohoto nejvýznamnějšího vyhlídkového místa, se na Pastýřské stěně nachází několik dalších vyhlídek, z nichž byla v minulosti nejvýznamnější „Vyhlídka [[Friedrich Ludwig Jahn|F. J. Jahna]]“ nad bývalým lomem na jihozápadě. Na úpatí Pastýřské stěny vznikla již ve středověku osada [[Weiher]], která ji obklopovala prakticky ze dvou třetin. Tuto osadu pohltily rozrůstající se Podmokly v 19. století. Výstavba se nevyhnula ani jižní stráni Pastýřské stěny, kterou zaplnila vilová výstavba v první polovině 20. století.
| |||