Měděnec (Jizerské hory): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + kat. značka: editace z Vizuálního editoru |
m sjednocení infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 3:
| název = Měděnec
| obrázek = Jizerské hory, Měděnec (1).jpg
|
| vrchol = 777
| prominence = 77 m ↓ [[Streitův obrázek]]
| izolace = 1 km → [[Smrk (Jizerské hory)|Smrk]]
| světadíl = [[Evropa]]▼
| stát = {{Vlajka a název|Česká republika}}▼
| pohoří = [[Jizerské hory]] / [[Smrčská hornatina]] / [[Vysoký jizerský hřbet]] / [[Libverdská vrchovina]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Balatka
Řádek 21 ⟶ 23:
| zeměpisná šířka = 50.9079250
| zeměpisná délka = 15.2514639
▲ | světadíl = [[Evropa]]
▲ | stát = {{Vlajka a název|Česká republika}}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Měděnec |lat=50.9079250 |long=15.2514639 |position=bottom |mark=Fire.svg|relief=1 |caption= |float=center}}
| prvovýstup =
| typ = ▼
| erupce = ▼
| hornina = [[svor]]
▲ | typ =
▲ | erupce =
| povodí = [[Lomnice (přítok Smědé)|Lomnice]], [[Ztracený potok]]
|
}}
'''Měděnec''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Kupferberg''}}) je nejvyšší vrchol [[Libverdská vrchovina|Libverdské vrchoviny]], součásti [[Jizerské hory|Jizerských hor]], dosahující výšky 777 m n. m.<ref name="pdf">{{Citace monografie
Řádek 137 ⟶ 136:
Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byl prováděn rudný průzkum, jehož výsledkem byla v roce [[1953]] zpráva, která uvádí, že [[kasiterit]]u (tedy rudy, z níž se cín získává) je v této lokalitě značné množství, avšak s ohledem na jeho rozptýlení je nevýhodné jej dostupnými prostředky těžit.<ref name="turisti" /><ref name="stoly" />
Dobývání kasiteritu bylo manuálně náročné, neboť bezbarvá hornina tvoří zrna o velikosti 0,02 až 0,8 mm.<ref name="turisti" /> Dnes není známo, jak tyto zrnka havíři v hornině vůbec rozeznávali.<ref name="turisti" /> Jednotlivé štoly se za svitu [[Důlní lampa|kahanu]] razily ručně sekáčem pouze za pomoci ohně a vody.<ref name="
V opuštěných štolách podle pověsti bloudí přízrak zvaný ''{{cizojazyčně|de|Berggeist}}'' (Horní duch).<ref name="
=== Letecká nehoda ===
Řádek 163 ⟶ 162:
}}</ref> odkud po porážce [[Nacistické Německo|Německa]] v [[Bitva o Británii|bitvě o Británii]] těmito letouny podnikala ojedinělé útoky na [[Londýn]].<ref name="casopis" /> V rámci této eskadry byla zřízena i čtvrtá – školní – skupina, která dostala k výcviku právě letouny Heinkel He 111 B.<ref name="casopis" />
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-401-0244-27, Flugzeug Heinkel He 111.jpg|náhled|
Dne [[16. červen|16. června]] [[1941]] byla celá eskadra převelena na [[Polsko|polská]] letiště u [[Radom]]i, [[Radzyň|Radzyně]] a [[Grójec]]e, odkud pak letouny vystartovaly ke shození prvních bomb na letiště v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]], k čemuž došlo [[22. červen|22. června]] [[1941]] ve 3.15 hodin.<ref name="casopis" /> To mělo za následek rozpoutání [[Východní fronta (druhá světová válka)|války se Sovětským svazem]]. Do Polska se vedle letadel přesunoval i proviant a další vybavení.<ref name="casopis" /> Přesun se uskutečnil [[17. červen|17. června]] [[1941]] a protože již všechny bojové letouny z Francie do Polska odletěly, zapůjčila pro tento přesun svůj (zastaralejší) letoun čtvrtá skupina, která až do zahájení invaze do Sovětského svazu zůstávala u Lille.<ref name="casopis" /> Letounem označeném PB + AW směřujícím do Grójecu tehdy letěla pětičlenná posádka skládající se z rotmistrů Hanse Abeho a Adolfa Schormanna, kteří cestovali s poddůstojníky Peterem Jenissenem, Fritzem Schumacherem a poručíkem Hayo Müllerem.<ref name="casopis" /> Letadlo v [[Mlha|mlze]] před večerem letělo od západu přes [[Svinský vrch]] a pilot zřejmě v poslední chvíli stoupal s letounem vzhůru proti svahu Měděnce.<ref name="casopis" /> Sklon kopce však byl příliš strmý na to, aby se mu letadlo vyhnulo, a to tak dosedlo naplocho a svou setrvačností pokračovalo ještě několik metrů vzhůru až k osamělému balvanu místními nazývanému ''{{cizojazyčně|de|Der kleine Stein}}'' (Malý kámen), který se nachází poblíž vrcholové skály (zdejšími nazývanou ''{{cizojazyčně|de|Der grosse Stein}}'', tedy Velký kámen).<ref name="casopis" /> Při nárazu letadlo neexplodovalo, ale oba jeho motory [[Daimler-Benz DB 600]] spolu se střední částí trupu a kabinou pro posádku začaly hořet.<ref name="casopis" />
Řádek 243 ⟶ 242:
=== Flora a fauna ===
[[Soubor:Myotis daubentoni.jpg|
Na jihozápadních svazích rostou staré [[Bučina|bučiny]],<ref>{{Citace monografie
| titul = Souhrn botanického a zoologického průzkumu severních a severozápadních svahů masivu Smrku v Jizerských horách
Řádek 300 ⟶ 299:
{{Geografické okolí
|Střed = Měděnec
|Sever =
|Severovýchod = [[Rapická hora]]
|Východ =
|Jihovýchod = [[Smrk (Jizerské hory)|Smrk]]
|Jih =
|Jihozápad =
|Západ = [[Svinský vrch]]
|