Měděnec (Jizerské hory): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m + kat.
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 3:
| název = Měděnec
| obrázek = Jizerské hory, Měděnec (1).jpg
| popisek2popisek = Pohled na Měděnec, v pozadí hora [[Smrk (Jizerské hory)|Smrk]]
| vrchol = 777
| prominence = 77 m ↓ [[Streitův obrázek]]
| izolace = 1 km → [[Smrk (Jizerské hory)|Smrk]]
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{Vlajka a název|Česká republika}}
| pohoří = [[Jizerské hory]] / [[Smrčská hornatina]] / [[Vysoký jizerský hřbet]] / [[Libverdská vrchovina]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Balatka
Řádek 21 ⟶ 23:
| zeměpisná šířka = 50.9079250
| zeměpisná délka = 15.2514639
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{Vlajka a název|Česká republika}}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Měděnec |lat=50.9079250 |long=15.2514639 |position=bottom |mark=Fire.svg|relief=1 |caption= |float=center}}
| prvovýstup =
| typ =
| erupce =
| hornina = [[svor]]
| typ =
| erupce =
| poznámka =
| povodí = [[Lomnice (přítok Smědé)|Lomnice]], [[Ztracený potok]]
| umístěnípoznámka =
}}
'''Měděnec''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Kupferberg''}}) je nejvyšší vrchol [[Libverdská vrchovina|Libverdské vrchoviny]], součásti [[Jizerské hory|Jizerských hor]], dosahující výšky 777&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.<ref name="pdf">{{Citace monografie
Řádek 137 ⟶ 136:
Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byl prováděn rudný průzkum, jehož výsledkem byla v&nbsp;roce [[1953]] zpráva, která uvádí, že [[kasiterit]]u (tedy rudy, z&nbsp;níž se cín získává) je v&nbsp;této lokalitě značné množství, avšak s&nbsp;ohledem na jeho rozptýlení je nevýhodné jej dostupnými prostředky těžit.<ref name="turisti" /><ref name="stoly" />
 
Dobývání kasiteritu bylo manuálně náročné, neboť bezbarvá hornina tvoří zrna o&nbsp;velikosti 0,02 až 0,8&nbsp;mm.<ref name="turisti" /> Dnes není známo, jak tyto zrnka havíři v&nbsp;hornině vůbec rozeznávali.<ref name="turisti" /> Jednotlivé štoly se za svitu [[Důlní lampa|kahanu]] razily ručně sekáčem pouze za pomoci ohně a&nbsp;vody.<ref name="rehacek-dolyturisti" /><ref name="turistirehacek-doly" /> Skála proto byla obkládána roštím a nahřívána [[Oheň|ohněm]], aby byla křehčí a&nbsp;bylo ji tak snadné dobýt.<ref name="rehacek-doly" /> Pracovní doba v&nbsp;dolech byla sedm hodin denně, šest dní v&nbsp;týdnu.<ref name="turisti" /> Za jednu směnu mohl havíř vysekat maximálně půl metrů kamene,<ref name="rehacek-doly" /> přesto některé chodby dosahují délky až jednoho kilometru.<ref name="turisti" />
 
V&nbsp;opuštěných štolách podle pověsti bloudí přízrak zvaný ''{{cizojazyčně|de|Berggeist}}'' (Horní duch).<ref name="rehacek-dolyturisti" /><ref name="turistirehacek-doly" /> Je duchem starého důlního dozorce, který prý na smrtelné posteli umluvil [[Bůh|Boha]], aby mohl i&nbsp;po smrti hlídat důlní chodby a&nbsp;pomáhat horníkům.<ref name="turisti" /> Má obvykle podobu havíře majícího zahalený obličej, ale někdy i&nbsp;[[mnich]]a nebo pouze myši.<ref name="turisti" /> Horníky jednak varuje před neštěstím, ale také je upozorňuje na lokality s&nbsp;výskytem bohatých rudných žil.<ref name="turisti" /> Nesnáší však zbytečný rámus a&nbsp;jeho případné původce trestá i&nbsp;smrtí.<ref name="turisti" />
 
=== Letecká nehoda ===
Řádek 163 ⟶ 162:
}}</ref> odkud po porážce [[Nacistické Německo|Německa]] v&nbsp;[[Bitva o Británii|bitvě o&nbsp;Británii]] těmito letouny podnikala ojedinělé útoky na [[Londýn]].<ref name="casopis" /> V&nbsp;rámci této eskadry byla zřízena i&nbsp;čtvrtá – školní – skupina, která dostala k&nbsp;výcviku právě letouny Heinkel He 111 B.<ref name="casopis" />
 
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-401-0244-27, Flugzeug Heinkel He 111.jpg|náhled|leftvlevo|Heinkel He 111 E, napohled téměř shodná verze B se lišila jen použitými motory DB 600]]
Dne [[16. červen|16.&nbsp;června]] [[1941]] byla celá eskadra převelena na [[Polsko|polská]] letiště u&nbsp;[[Radom]]i, [[Radzyň|Radzyně]] a&nbsp;[[Grójec]]e, odkud pak letouny vystartovaly ke shození prvních bomb na letiště v&nbsp;[[Sovětský svaz|Sovětském svazu]], k&nbsp;čemuž došlo [[22. červen|22.&nbsp;června]] [[1941]] ve 3.15 hodin.<ref name="casopis" /> To mělo za následek rozpoutání [[Východní fronta (druhá světová válka)|války se Sovětským svazem]]. Do Polska se vedle letadel přesunoval i&nbsp;proviant a&nbsp;další vybavení.<ref name="casopis" /> Přesun se uskutečnil [[17. červen|17.&nbsp;června]]&nbsp;[[1941]] a&nbsp;protože již všechny bojové letouny z&nbsp;Francie do Polska odletěly, zapůjčila pro tento přesun svůj (zastaralejší) letoun čtvrtá skupina, která až do zahájení invaze do Sovětského svazu zůstávala u&nbsp;Lille.<ref name="casopis" /> Letounem označeném PB + AW směřujícím do Grójecu tehdy letěla pětičlenná posádka skládající se z&nbsp;rotmistrů Hanse Abeho a Adolfa Schormanna, kteří cestovali s&nbsp;poddůstojníky Peterem Jenissenem, Fritzem Schumacherem a&nbsp;poručíkem Hayo Müllerem.<ref name="casopis" /> Letadlo v&nbsp;[[Mlha|mlze]] před večerem letělo od západu přes [[Svinský vrch]] a&nbsp;pilot zřejmě v&nbsp;poslední chvíli stoupal s&nbsp;letounem vzhůru proti svahu Měděnce.<ref name="casopis" /> Sklon kopce však byl příliš strmý na to, aby se mu letadlo vyhnulo, a&nbsp;to tak dosedlo naplocho a svou setrvačností pokračovalo ještě několik metrů vzhůru až k&nbsp;osamělému balvanu místními nazývanému ''{{cizojazyčně|de|Der kleine Stein}}'' (Malý kámen), který se nachází poblíž vrcholové skály (zdejšími nazývanou ''{{cizojazyčně|de|Der grosse Stein}}'', tedy Velký kámen).<ref name="casopis" /> Při nárazu letadlo neexplodovalo, ale oba jeho motory [[Daimler-Benz DB 600]] spolu se střední částí trupu a&nbsp;kabinou pro posádku začaly hořet.<ref name="casopis" />
 
Řádek 243 ⟶ 242:
 
=== Flora a fauna ===
[[Soubor:Myotis daubentoni.jpg|thumbnáhled|Nejhojněji zimujícím netopýrem v&nbsp;opuštěných štolách je [[netopýr vodní]] (''Myotis daubentoni''), jehož zdejší kolonie je nejpočetnější v&nbsp;celé České republice]]
Na jihozápadních svazích rostou staré [[Bučina|bučiny]],<ref>{{Citace monografie
| titul = Souhrn botanického a zoologického průzkumu severních a severozápadních svahů masivu Smrku v Jizerských horách
Řádek 300 ⟶ 299:
{{Geografické okolí
|Střed = Měděnec
|Sever =
|Severovýchod = [[Rapická hora]]
|Východ =
|Jihovýchod = [[Smrk (Jizerské hory)|Smrk]]
|Jih =
|Jihozápad =
|Západ = [[Svinský vrch]]